Vesnická válka. Kříž nad masovým hrobem eskaluje nenávist

16.08.2011 6:39 | Zprávy

REPORTÁŽ Dvanáct mrtvol. Brutálně umlácení Němci v rámci poválečné msty anebo to bylo jinak? Obyvatele Dobronína tahle otázka nenechává klidné. Na uctění památky mrtvých byl v poli za vesnicí vztyčen místním obyvatelem kříž. Starosta se však obává, aby památník někomu neublížil. Oba dva si jdou po krku a padají výrazy jako „na každou svini se vaří voda“ anebo „každá svině má špinavou prdel od hnoje“! Vyšetřování hromadného hrobu je v plném proudu, obvinění narůstají.

Vesnická válka. Kříž nad masovým hrobem eskaluje nenávist
Dvoutisícová obec Dobronín jakoby vypadla z Menzlova filmu. Obrovská škola, bývalé JZD a zkrachovalá sklárna. Ve vitríně u zastávky visí fixkou napsané teze pod nálepkou s rudými třešněmi. „Je čas říci, že kapitalismus je nahý, obelhal nás. Není schopen zabezpečit důstojný život lidem, ale pouze privilegovaným," zní jedna. O kus dál zevlují mládežníci. „Kudy ke kříži," ptám se. Jde o místní zajímavost číslo jedna. Na hromadném hrobě údajně zavražděných Němců vztyčil místní rebel vysoký kovový kříž, o nějž se dnes hádá snad celá republika.

Mládežníci ukážou cestu s tím, že kolem kříže je tady sice rušno, ale je tyhle debaty vůbec nezajímají. Polní cestou přes železniční násep a v dáli už je vidět. Více než tři metry vysoký červený kříž vetnutý mezi dvě kovové podpěry u pole brambor. Poblíž něj v trávě leží malý, dřevěný kříž. Lokalitě se říká Budínka. Právě o tyhle kříže se nyní vede skoro celonárodní debata. V lokalitě totiž policisté našli přes deset koster, které teď zkoumají odborníci. Vyšetřování je v plném proudu a v dohledné době by měly být známy první dílčí výsledky.


Hádky o historii

Podle stavitele křížů Milana Litavského jde o Němce, co se stali v roce 1945 oběťmi řádění Rudých gard. Přitom nešlo o nacistická zvířata, která byla zodpovědná za zvěrstva druhé světové války, ale byli to hlavně němečtí sedláci. Názorem se blíží k líčení v knize Bergersdorf od německé spisovatelky Hermy Kennelové. Podle ní bylo na tucet německých mužů vyvlečeno za vesnici, kde byli donuceni vykopat si hrob a opilí partyzáni se na ně vrhli, probodali je krumpáči a rozsekali rýči. Přeživší pak dorazili ranou z pistole. V dokumentárním románu čerpala Kennelová z vyprávění tchyně a různých archivních materiálů, což okořenila špetkou fikce. Co je fikce, co jsou fakta a z jakých zdrojů, však z děje není patrné.

„Jako kluk jsem skutečně slyšel, že tady byli zabiti Němci. Na druhou stranu to mohli být i Italové, kteří stavěli blízkou železniční trať. Doteď se bráním nařčení, že Češi, krvavé bestie, surově umlátili chudáky Němce. Situace koncem války tady byla dost složitá. Vím, že z fronty utekl mladý německý voják a schoval se u známého sedláka. Když si myslel, že je po válce, šel do hospody na pivo. Nicméně na nádraží tehdy stál vlak s protileteckou obranou. Jiný německý sedlák toho kluka naprášil, přičemž hlídka z nádraží ho zastřelila. Vzniklo tak napětí i mezi Němci. Mohla to tedy být i pomsta rodinných klanů. Nevěřím, že by to dokázalo těch pár polomrtvých komunistů, co se vrátili z koncentráků," říká pro ParlamentníListy.cz starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM).

Hádky o kříže

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Německo

Tvrdíte, že Německo výrazně přispívá k bezpečnosti Evropy. To myslíte vážně? Jak? Tím, že jsem zve muslimské migranty?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

České dráhy: Letní změna jízdních řádů regionálních vlaků

19:15 České dráhy: Letní změna jízdních řádů regionálních vlaků

V neděli 14. června vstoupí v platnost pravidelná letní změna vlakových jízdních řádů.