Senát tak nepřijal návrh místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD), která ho chtěla vzít na vědomí. Neschválili ani stanoviska hned dvou výborů, podle nichž není vhodné takové daně zavádět.
Dodatečné zdanění by podle EK mohlo vedle regulace také přispět k lepší stabilitě finančního sektoru, pokud by se mu podařilo zabránit v některých riskantních činnostech a zároveň z něj učinit zdroj příjmů. Komise argumentuje také tím, že finanční sektor "podle všeobecného mínění" nese značnou odpovědnost za vznik krize i její negativní dopady. Také se mu v některých případech dostalo podpory z veřejných peněz a měl by tudíž spravedlivým přispíváním splatit svůj dluh, stojí ve sdělení.
Komise odhaduje, že pokud by sazba dodatečné daně z akciových a dluhopisových obchodů činila 0,1 procenta, pak by se jen v roce 2006 vybralo celosvětově asi 60 miliard eur, tedy asi téměř 1,5 bilionu korun. Mohlo by to prý být až desetkrát víc peněz, pokud by se zdaňovaly i finanční deriváty.
Materiál senátorům představil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Řekl, že stanovisko české vlády je odmítavé. Dosavadní zatížení bank obecnými daněmi je podle něj dostatečné a nevidí důvod, proč v bankovním sektoru zavádět další výběrové zdanění. Mohlo by to podle něj ohrozit hospodářský růst a ztížit přístup firem k úvěrům. Banky by si také podle jeho mínění promítly podobné daně do poplatků a cen svých produktů.
Čtěte také:
- Senát povolil dluhopisy za 132 miliard pro krytí schodku rozpočtu
- Senátem prošla novela, která příští rok zdraží cigarety
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
