Kolování zpráv o údajném “fešáckém” kriminálu Václava Havla bylo v nespočtu podob v minulosti publikováno. Jak jsme nedávno uvedli, sám Havel se k jednomu z těchto případů sám vyjádřil s tím, že “lepší kriminál” mu připravili sami komunisté, když ho překvapivě po odsouzení v roce 1989 převezli do pražské pankrácké věznice, kde mu byla vymezena speciálně upravená cela s televizorem.
Havel to zdůvodňoval tím, že byl v té době mimořádně sledovanou osobou, kterou znali prakticky všichni a režim ho tak považoval za VIP vězně a obával se s ním již nakládat ostře či brutálně.
Nyní se podívejme, kam se mimo jiné Havlovy kroky linuly po propuštění. Během rozhovorů s novinářkou, režisérkou a spisovatelkou Irenou Gerovou před lety vzpomínal poměrně přesně na to, jak situace tehdy vyvíjela. Mimochodem, Irena Gerová coby redaktorka Svobodného slova byla vůbec první, kdo v roce 1989 v době sametové revoluce přinesl s Havlem rozhovor. Interview prolomilo pomyslné ledy a informační bariéru spjatou s Havlem v tehdejších médiích.
Václav Havel v knize Ireny Gerové “Vyhrabávačky” popisuje, jak byl po svém propuštění zván na různé oslavy, večírky a hlavně též divadelní představení a premiéry. Mluví o tom, že se sám nikam necpal, ale pokud ho někdo pozval, tak se rád v rámci časových možností zúčastnil.
Podobné to bylo i v případě divadelní premiéry Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále v Činoherním klubu v roce 1989, na což Havel dostal vstupenky. “Měl jsem dva lístky, má žena Olga nemohla a já nevěděl, kterou ze svých přítelkyň pozvat, protože jsem byl tak ostře sledován, že kdybych šel s kteroukoli, tak vzniknou řeči, že s ní chodím. A tak jsem vzal na premiéru Josku Skalníka. No a stalo se, že jsme s Joskou měli lístky hned vedle Jiřiny Švorcové. To nebyl něčí zlý úmysl, jen náhoda,” byl si jistý Václav Havel.
“Byli tam přítomni všelijací slavní režiséři, herci, kulturní celebrity - a já byl čerstvý propuštěnec. To znamená, že jsem byl taková rarita, ještě jsem nezevšedněl, a proto mě tak jako manifestačně vítali, zdravili, objímali - a té paní Švorcové si vůbec nikdo nevšiml a mně bylo stydno. Bylo mi jí líto a bylo mně to trapný. Během přestávky tam upíjela vodku a hned po představení odešla. Věděla, že tam budu v centru pozornosti já. Ona takříkajíc společensky vyklidila prostor. Což neznamená, že ho vyklidila společensky. Ten naopak okupuje neustále velmi tvrdě,” vzpomínal.
Havlovo okolí také v jisté době očekávalo, že získá Nobelovu cenu míru. S takovou možností například prý operoval Miloš Forman poté, co přijel z Ameriky a říkal, že je to pravděpodobné.
Tou dobou Havel, který byl toho času na Hrádečku, poprvé mluví o Miloši Zemanovi. A pro někoho možná překvapivě. Na Hrádeček se tehdy za Havlem sjelo hodně lidí, aby případné udělení ceny oslavili a zdokumentovali. “Václav nahlas uvažoval o věcech, které si zřejmě před naším příjezdem četl, mezi jinými také Technický magazín zvaný Téčko, kde byl článek od Miloše Zemana,” vyprávěla Gerová ve své knize.
Ing. Miloš Zeman
“Až se s ním někdy poznám, tak se ho budu muset na něco zeptat. Jedna věc mi tam není totiž jasná. Jinak je to bezvadný, jak on říká, že z toho otrokářského systému si socialismus vzal pána a raba, nikoli antickou kulturu, ze středověku si vzal inkvizici, nikoli katedrály, z kapitalismu vykořisťování, nikoli rozkvět průmyslu a ze socialistických ideálů mu zbyly jenom stále stupidnější kecy. Budu se s ním muset z určitých důvodů spojit,” sděloval tehdy Havel na adresu svého dnešního nástupce na Pražském hradě.
K takovému setkání nakonec nedošlo, přestože mělo být naplánované. Václav Havel byl buď opět zavřený, anebo onemocněl. V každém případě se jejich cesty spojily o několik měsíců později a následně v devadesátých letech. Toto byl nicméně první zdokumentovaný případ, kdy Havel o Zemanovi veřejně hovořil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka