Důchodci v pastích šmejdů, prachy v igelitkách, honosné vily: viděli a slyšeli jsme vše

29.03.2019 17:45

REPORTÁŽ Mělník, historické město s vlastním zámkem a vinicemi v okolí, zdánlivě ničím nevyčnívá. V podání soukromého detektiva Zbyňka Prouska již několikátým rokem rozkrývajícího pozadí tzv. šmejdího byznysu neboli předváděcích akcí pro důchodce, ale původně nenápadné maloměsto ožívá doslova jako pomyslný šmejdí Mordor.

 Důchodci v pastích šmejdů, prachy v igelitkách, honosné vily: viděli a slyšeli jsme vše
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na mělnický zámek přes most, kde podle Prouska došlo k jedné z podivných sebevražd

Právě zde na soutoku Labe a Vltavy totiž podle Prouskových zjištění celý šmejdí byznys zaměřený na organizované podvody těch neslabších v Česku kdysi odstartoval a rozrostl se do netušených výšin. „Ve šmejdím byznysu šlo o miliony a Mělník byl delší dobu jeho pomyslným centrem,“ vysvětluje Prousek. V Mělníku a blízkém okolí snad není místa, ke kterému by v souvislosti s praktikami takzvaného šmejdího byznysu nevázal nějakou historku.

Anketa

Vítáte zvolení Ladislava Jakla do RRTV?

95%
5%
hlasovalo: 21484 lidí

Zatímco v doprovodu „lovce šmejdů“ projíždíme ospalým městem dozvídáme se, kde v Mělníku za peníze ze šmejdího byznysu vyrostl hotel, kde restaurace, kam se dovážely šuntové výrobky s Číny za účelem dalšího prodeje v rámci předváděček, kde je šmejdí firmy skladovaly, a dokonce i to, kde si „kmotři“ šmejdího byznysu za získané peníze postavili nové příbytky.

Co se týče praktik a zákulisí šmejdího byznysu představuje Prousek pomyslnou studnici vědomostí. Jeho snaha „šmejdy“ dostat by se dala přirovnat k posedlosti. A jeho činnost není bez rizika. Jak sám přiznává, několikrát se jej snažili zastrašit. „Jednou jsem našel v domovní schránce nábojnici, jindy tam byla v obálce zlomená tužka, jako že nade mnou mafiáni zlomili hůl, a jednou to byla zase černá známka,“ vypráví.

Lovec šmejdů

K tématu předváděček se přitom dostal náhodou. Ještě dříve, než svou podnikatelskou činnost rozšířil o oblast soukromé detektivní činnosti, provozoval agenturu zaměřující se na vypořádání a správu pohledávek. „Řešil jsem pohledávku jedné starší paní z Litoměřic a přišel na to, že je prakticky nevymahatelná. Firma, vůči které ji držela, sídlila na virtuální adrese, ale při tom patřila Mělníčákům, o kterých jsem před tím už hodně a hodně slyšel, a jak jinak – nakonec byla přepsána na bílého koně,“ vysvětluje.

Fotogalerie: - Městem předražených hrnců

Zbyněk Prousek rozkrývá pozadí kolem předváděcích ...
Splátkový kalendář k úvěru od firmy Home Credit pa...
Dárkový poukaz na sto tisíc od společnosti Astena ...
Zbyněk Prousek ve své detektivní kanceláři
Bývalý kravín v mělnických Vehlovicích má podle Pr...
Šmejdi využívali i výhodné pozice mělnického konte...

Prousek se do tématu zakousl a postupně spolu s tím, jak jednotlivé vrstvy šmejdího byznysu odkrýval, vyvstávala před ním stále rozsáhlejší pavučina skořápkových a schránkových firem sídlících na virtuálních adresách a využívajících „bílé koně“, kteří na sebe, řečeno jeho slovy, za „pivo a párek“ nechali problematické společnosti ochotně přepisovat.

Spíše než často brutální praktiky podvodných prodejců, na které se zaměřovala tuzemská média, jej zajímalo zákulisí celé věci a podhoubí, které zrod a v prvních letech i celkem nerušené fungování předváděček a pastí na důchodce umožňovalo.

Prousek podal desítky trestních oznámení a postupně začal klást nepříjemné otázky. „To, co se řešilo mimo Mělník, bylo dotaženo do konce. To, co se ale řešilo tady v Mělníce, vedlo do ztracena,“ říká Prousek a ukazuje prstem na místní policisty a státní zástupce.

Výsledek nepřinesl ani podnět, který odeslal na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), tedy k jedinému orgánu oprávněnému kontrolovat fungování policie.

Kravín, kde se dělila kořist?

Míst, která Prousek v Mělníku identifikoval jako místa související se šmejdí historií, je hned několik. Mezi jedno z nich patří i objekt bývalého kravína v části města zvané Vehlovice.

„Svého času to tady sloužilo jako sklady pro šmejdí byznys. Sklady nádobí, hrnců, apod. Dokonce hodně lidí sem jezdilo reklamovat zboží, a zpravidla jezdilo marně,“ vysvětluje Prousek. I reklamace totiž měla svá úskalí. „Pokud důchodci chtěli reklamovat korespondenčně – tedy poštou, šmejdi zásilku jednoduše nepřevzali. A fyzicky? Představte si, že jste nějaká babička z Moravy a pojedete sáhodlouhé kilometry, s těžkým nádobím a ještě k tomu sem – a tady hledat tuhle adresu,“ vysvětluje s odkazem na zastrčenou lokalitu bývalého kravína.

VIDEO: LOVEC ŠMEJDŮ

Dnes se v objektu údajně konají společenské akce. „Ten člověk, který provozoval tu firmu, teď figuruje v několika eseróčkách, jak je dnes v módě, a teď se tady nejspíš snaží předvádět poctivé podnikání,“ říká Prousek před budovou s úsměvem.

V bývalém kravíně si šmejdi podle Prouska rovněž dělili kořist. „Podle informací, které mi řekl osobně jeden z kmotrů, si v tomto bývalém kravíně šmejdi rozdělovali kořist. „Prachy si pak odváželi domů v igelitkách,“ dodává Prousek.

Cestou k dalšímu místu spojenému s byznysem kolem předváděček míjíme rušný mělnický přístav. Jeho součástí je i kontejnerový terminál, ve kterém se zboží z lodí a železnice překládá na kamiony pro další rozvoz. Hustý provoz ve městě blízkosti významného logistikého uzlu odpovídá. A přístav měl podle Prouska význam i pro šmejdy. Právě odtamtud se totiž k firmám pořádajícím předváděčky rozváželo zboží z celého světa. „Nejrůznější šunt se rozvážel do šmejdích meziskladů anebo přímo na stoly předváděček organizovaných napříč republikou i do zahraničí,“ vysvětluje Prousek, podle kterého mohli „šikovní“ šmejdi inkasovat během jedné zhruba dvouhodinové předváděcí akce třeba až půl milionu korun.

Nekorunovaný král předváděček

Po chvilce jízdy dorážíme na pomyslné místo zrodu všeho šmejdího dění, k průmyslovému areálu v mělnických Blatech, kde své firmy provozoval legendární „otec“ předváděček v Česku, „podnikatel“ Jens Beckhäuser. Areál byznysmenovi německého původu a dnešnímu šťastnému majiteli zámku v Klecanech u Prahy stále patří. Zatímco dříve v něm sídlily a fungovaly firmy BECK, které zakládal, dnes objekty z části pronajímá. Na ceduli před areálem jsou ale firmy „bekařů“, jak jim Prousek říká, stále uvedeny.

Mělnický areál "krále" předváděček Beckhäusera (Foto: Hans Štembera)

Beckhäuser v Česku rozjížděl předváděcí akce ve velkém a zakládal celé řetězce navzájem provázaných firem. Dnes již někdejší „král“ předváděček aktivity namířil jiným směrem.

 „Pod značkou Camp David začal například na nejrůznějších místech ČR provozovat obchody s oblečením,“ říká Prousek, podle kterého německého podnikatele z bysnysu vytlačili sami jeho pomyslní Mělničtí žáci.

„Beckhäuser v byznysu na hraně dodržoval určitá, řekněme, rádoby etická pravidla,“ vysvětluje Prousek. „Například umožňoval části účastníků předváděček uplatnit reklamace a určité obnosy peněz vracel. Sice těžko, ale někdy přece. Můžeme říci, že v omezené míře i komunikoval se zákazníky. Jeho žáci, kteří se často rekrutovali z řad jeho dřívějších pomocníků a poskoků si už takové servítky nebrali,“ vysvětluje.

Sklady patřící „přičinlivým“  Beckhäuserovým žákům Prousek našel i kousek od Mělníka, v Lužci nad Vltavou. Na konci obce, hned vedle panelákové zástavby Prousek ukazuje na zavřená plechová vrata, na nichž visí cedule označující sídlo firem v minulosti zapojených do předváděcích akcích. „Právě sem chodil šunt z Číny. A právě v těchto skladech ho šmejdí poskoci a pěšáci vybalovali z velkých černých přepravních obalů a přebalovali do vzletně vypadajících krabic, které si šmejdi sami nechali vyrábět. Prostě bylo by to na dlouhé povídání,“ vysvětluje Prousek přímo před vraty areálu a tváří se, jako by tu byl doma. Některé názvy uvedené na krabicích si prodejci dokonce nechali zaregistrovat jako tzv. ochrannou známku.

Miliony z předváděček

Třešničkou na dortu Prouskova putování po historii mělnických šmejdích firem nemůže být nic jiného než čtvrť, kde si někdejší králové předváděcích akcí podle Prouskových zjištění postavili sídla z peněz získaných ze šmejdího byznysu

Stojí na kraji Mělníka, tak trochu bokem od hlavní silnice. U nejhonosnější vily pojaté v hypermoderním stylu se Prousek zastavuje a zmiňuje jméno známého „šmejdího kmotra“, které v Mělníku opakuje ještě několikrát.

Moderní, funkčně řešená vila působí mezi maloměstsky laděnými domy jako pěst na oko. Člověk by ji tak trochu podvědomě čekal někde úplně jinde. „Slyšel jsem, že ten barák chtěl prodat, ale nikdo o něj neměl zájem. Tehdy, když šmejdi vydělávali, to měl údajně pořídit za více jak 20 milionů, komentuje stavbu agent antišmejd. „Dneska pomalu nemá peníze ani na to, aby si v tom zatopil,“ dodává s tím, že pochybný byznys kolem předváděček je už nějakou dobu v útlumu. Kmotr nyní provozuje podnik v centru. A ani tam se mu prý nedaří. „Povídá se, že dneska už je na tom tak, že musí mezi známými rozdávat maso a makaróny, aby mohl vykázat alespoň nějaký odbyt, a tak vykazovat zisk,“ dodává Prousek. 

Anketa

Pokud bude Babiš obžalován v kauze Čapí hnízdo, měl by odstoupit?

17%
83%
hlasovalo: 15229 lidí

Jak se Prouskovi v Mělníku žije s pověstí muže, který šlape na paty místním, kteří zbohatli na předváděčkách? „Od té doby, co jsem se začal věnovat šmejdům, tu nemám moc přátel. Hodně lidí z Mělníku o tomhle byznyse vědělo,“ vypravuje Prousek. „Můj odhad je, že o tom jen v Mělníce vědělo, jak se říká, lidí víc než dost. Já to vidím tak na 800 lidí,“ vysvětluje.

Samotní šmejdi podle Prouska přímo v Mělníce „nikomu příliš nevadili“. „Šmejdi přímo v Mělníce neškodili. Jezdili jinam a často hodně daleko. „Za oblíbenou destinaci pro jejich výjezdy sloužila například Morava,“ říká Prousek. Navíc podle Prouska do Mělníku nosili peníze. „Takovej úspěšněj šmejd byl schopen v oblíbeném místním baru či jiném podniku utratit za večer klidně 20 i 50 tisíc. Takže v Mělníce (způsobem lehce nabyl, lehce pozbyl) šmejdi utráceli peníze a zároveň dávali vydělat místním diskotékám, hernám, barmanům či taxikářům,“ dodává.

Skořápkových firem kliky tzv. mělnických šmejdů je podle Prouska do současné doby 130. Zhruba pětina lidí ze skupiny tzv. mělnických šmejdů je podle něj v současnosti stále aktivní. Má se jednat o ty, kterým se podařilo peníze vydělané prostřednictvím předváděček přelít někam jinam, například do obdobné formy byznysu fungující například na internetu. „Pak jsou tu ti, kteří vydělané peníze prožrali,“ vysvětluje.

Beckhäuser v současnosti podniká mimo jiné i v oblasti módy (Foto: Hans Štembera)

Původně Beckhäuserovy osvědčené metody podle Prouska stále fungují. „Přesouvají se ale spíše na internet do oblasti e-shopů a podobně. Hodně v současnosti frčí oblast zdravotnictví. Jsou to například různá spánková studia, matrace, deky, přikrývky nebo vložky do bot, kloubní preparáty všeho druhu, naslouchátka a podobně,“ vysvětluje. „Ale rozhodně neskončilo ani tzv. navolávání na základě databází osobních dat lidí, přesvědčování, to vše pořád funguje,“ dodává soukromý detektiv.  

Nemáte dost? Půjčíme

„První šmejdi dělali tu chybu, že zakládali firmy na sebe,“ popisuje Prousek po návratu do své kanceláře historické metody předváděčkového byznysu. „Posléze už ale prázdné skořápky, kterými jejich firmy byly, zakládali na virtuálních adresách v Praze přímo na bílé koně,“ vysvětluje. „Kupovali si je za pivo a párek. Většinou to byly sociální případy. Napsali na ně buď firmu, nebo z nich udělali jednatele a pak si od nich nechali dát plnou moc, či elektronický podpis, aby je mohli řídit oni sami i dál,“ vysvětluje

„Stávalo se také, že důchodci na předváděcích akcích u sebe neměli dost prostředků k tomu, aby za hrnec za desítky tisíc zaplatili přímo na místě,“ popisuje a listuje dokumenty. Zatímco Beckhäuser za účelem úvěrování důchodců zakládal vlastní eseróčka, jeho následovníci využívali služeb firem poskytujících nebankovní půjčky. Dokumenty, které má Prousek k dispozici ukazují i na dvojici známých úvěrovacích firem Home Credit a Cofidis.

Anketa

Zeman by nejraději zrušil Senát Parlamentu ČR. Má v tom pravdu?

95%
5%
hlasovalo: 16372 lidí

Osvědčeným šmejdím trikem byl i upravený propisovací formulář. „Babička podepisovala kupní smlouvu a šmejd ji měl připravenou na propisovacím papíře. Pod tím však byla připravená smlouva s úplně jiným textem a na jinou částku. Jenom kolonky na jméno a podpis byly stejné,“ popisuje praktiku Prousek.

Mezi šmejdy byli podle Prouska i ti, kteří se snažili obrat své šéfy. Šmejdí pěšáci například uzavírali smlouvy na koupi šmejdího zboží s mrtvými lidmi. „Šmejdí kmotr vyplácel pěšákovi peníze, provizi, za každou uzavřenou smlouvu na ruku. Ti, co na něj dělali, tak šli jednoduše někam na hřbitov a sepisovali smlouvy s mrtvými podle údajů, které našli na náhrobcích,“ vysvětluje.

„Samozřejmě, že když se to jejich šéfové dozvěděli, tak bylo zle,“ doplňuje. Podle Prouska v Mělníku došlo k řadě pozoruhodných úmrtí, a to právě mezi lidmi ze šmejdího byznysu. Podrobnosti ale rozvádět nechce. Prý ještě není úplně u konce. Nad temným byznysem mělnických šmejdů se stále vznáší řada nevyřčených otázek.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Gotta vám nutili, mě odstavili, napsal Jaroslav Hutka. Co se teď ozvalo, ať radši nečte

7:47 Gotta vám nutili, mě odstavili, napsal Jaroslav Hutka. Co se teď ozvalo, ať radši nečte

Ne pro každého byla sobota 12. 10. dnem piety za mistra Karla Gotta. Jaroslav Hutka ji využil jako p…