Právě zde na soutoku Labe a Vltavy totiž podle Prouskových zjištění celý šmejdí byznys zaměřený na organizované podvody těch neslabších v Česku kdysi odstartoval a rozrostl se do netušených výšin. „Ve šmejdím byznysu šlo o miliony a Mělník byl delší dobu jeho pomyslným centrem,“ vysvětluje Prousek. V Mělníku a blízkém okolí snad není místa, ke kterému by v souvislosti s praktikami takzvaného šmejdího byznysu nevázal nějakou historku.

Zatímco v doprovodu „lovce šmejdů“ projíždíme ospalým městem dozvídáme se, kde v Mělníku za peníze ze šmejdího byznysu vyrostl hotel, kde restaurace, kam se dovážely šuntové výrobky s Číny za účelem dalšího prodeje v rámci předváděček, kde je šmejdí firmy skladovaly, a dokonce i to, kde si „kmotři“ šmejdího byznysu za získané peníze postavili nové „příbytky“.

Co se týče praktik a zákulisí šmejdího byznysu představuje Prousek pomyslnou studnici vědomostí. Jeho snaha „šmejdy“ dostat by se dala přirovnat k posedlosti. A jeho činnost není bez rizika. Jak sám přiznává, několikrát se jej snažili zastrašit. „Jednou jsem našel v domovní schránce nábojnici, jindy tam byla v obálce zlomená tužka, jako že nade mnou mafiáni zlomili hůl, a jednou to byla zase černá známka,“ vypráví.