Polsko, Slovensko i Maďarsko se snaží své trhy uchránit před ukrajinskou zemědělskou produkcí. Agrární komora ČR se zlobí na vládu Petra Fialy (ODS), že nedělá totéž.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
„Pět zemí východní části Evropy (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko) ví, jak ochránit své zemědělce. Jako první země v dubnu zakázaly dovoz ukrajinského obilí. Česko tehdy zákaz odmítlo s odvoláním na nutnost respektování unijních hodnot. Následně tyto země zákaz sice zrušily, ale vyjednaly si Evropou ‚posvěcené‘ embargo na dovoz obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny minimálně do půlky září. Bohužel naše vláda se stále odvolává na solidaritu s Ukrajinou a tvrdí, že se do Česka nic nevozí a na cenu to nemá vliv. Upřímně si řekněme, že koridory solidarity, které měly zajistit export do nejchudších zemí světa, nefungují. Asi nemusíme zdůrazňovat, přes kterou tranzitní zemi uprostřed Evropy ukrajinské obilí nyní putuje. S teoretickou možností záměrného klamání původu. Voláme po větší akceschopnosti Ministerstvo zemědělství České republiky. Soucítíme s ukrajinskými zemědělci, ale jejich dovozy nemohou zlikvidovat zemědělce české,“ ozvala se důrazně Agrární komora ČR na sociální síti Facebook.
Další mrzení čeští zemědělci cítí kvůli tomu, že mají pocit, že ministr zemědělství Marek Výborný vypadá, jako by na agrárním trhu žádný problém neexistoval. Šéf resortu se ozval přímo pod příspěvkem agrární komory.
ParlamentníListy.cz k tématu:
„Ministerstvo zemědělství monitoruje trh s obilninami velmi pečlivě, díky tomu víme, že ukrajinské obilí se do ČR dováží v jen opravdu malém objemu. V loňské roce se jednalo celkem o 4000 tun. V prvních pěti měsících letošního roku pak o 6300 tun pšenice. Ve srovnání s tuzemskou produkcí, která se pohybuje průměrně kolem 4,8 milionu tun, tak představuje ukrajinský dovoz jen malé množství. I přesto ale ukrajinské obilí podléhá přísným kontrolám dozorových orgánů, které neprokázaly, že by ukrajinské obilí bylo jakkoli kontaminováno. Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou navíc v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace. Solidarity lines by pak měly být naší prioritou, protože státy třetího světa jsou na obilí z Ukrajiny závislé,“ nechal se slyšet ministr.
Fotogalerie: - Reklama na manželství
Jenže Agrární komora ČR to nenechala jen tak.
„Nevíme, odkud pane ministře čerpáte svoje data, ale podle statistiků se loni do Česka dovezlo téměř sedmkrát více obilí z Ukrajiny, a to celkově 27 459 tun. Číslo může být dokonce vyšší, protože často dochází k reexportu, což potvrzuje i zvýšený dovoz z Polska. Tvrzení, že jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU, když právě embargo některých členských zemí na dovoz ukrajinského obilí bylo prodlouženo se souhlasem Evropské komise, je mírně řečeno zavádějící. Doufáme, že jde jen o informační přešlap, nikoli o onu avizovanou změnu komunikačního stylu ministerstva,“ ohradili se agrárníci.
Mgr. Marek Výborný
Veřejnosti Agrární komora ČR sdělila, že neví, proč se ministr a jeho podřízení vyjadřují tak, jak se vyjadřují.
„Vůbec nerozumíme prohlášením Ministerstva zemědělství České republiky ohledně dovozu ukrajinského obilí do ČR. Vypadá to, že úřad cíleně zkresluje čísla a vytváří dojem, že zde žádný problém není. V reakci na náš předchozí příspěvek pan ministr Marek Výborný tvrdí, že se loni z Ukrajiny do ČR dovezlo jen 4000 tun obilí. Nevíme, odkud pan ministr čerpá svoje data, ale podle statistiků se loni do Česka dovezlo téměř sedmkrát více obilí z Ukrajiny, a to celkově 27 459 tun. Číslo může být dokonce vyšší, protože často dochází k reexportu, což potvrzuje i zvýšený dovoz z Polska. Tvrzení, že jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU, když právě embargo některých členských zemí na dovoz ukrajinského obilí bylo prodlouženo se souhlasem Evropské komise, je mírně řečeno zavádějící. Doufáme, že jde jen o informační přešlap, nikoli o onu avizovanou změnu komunikačního stylu ministerstva,“ dali se slyšet čeští zemědělci sdružení pod značkou Agrární komory ČR.
Agrární komora tím však ještě neskončila a znovu zdůraznila, že kvůli dovozům z Ukrajiny nefunguje standardní trh se zemědělskými produkty tak, jak by měl.
Ještě pár vět k dovozu z Ukrajiny. Na evropském trhu je stále přetlak ukrajinské zemědělské produkce. Trh se od podzimu minulého roku kvůli dovozům prakticky zastavil. Bohužel někteří čeští zemědělci mají na skladě ještě loňskou úrodu a tu z letošní sklizně nemají kam dát. Prodávají ji proto první nabídce, která ovšem jen stěží pokryje výrobní náklady. Tlak na cenu vytváří i kompenzace pro zemědělce v zemích, které sousedí s Ukrajinou. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko dostaly slušné „odškodné“ 100 milionů EUR. Jenom Polsko vyplatilo svým zemědělcům na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině neuvěřitelné 4 miliardy EUR. Do poloviny září je v těchto pěti zemích navíc se souhlasem Evropské komise zakázaný prodej ukrajinského obilí a dalších komodit. Podle nás nejde o správné řešení. Zákaz by měl platit všude a dovážet by se mělo jen na základě kvót a individuálních potřeb členských států. Česko je v obilovinách vysoce přebytkové a potřebuje vyvážet, nikoli dovážet,“ rozváděli zemědělci dál myšlenku, proč se na ministra Marka Výborného zlobí.
Fotogalerie: - Jirásková vs. Etzler: verdikt
Ačkoli prý čeští zemědělci souhlasí s tím, ŽE SE Ukrajina brání agresi. Odmítají této obraně položit na oltář české zemědělství.
„Voláme proto po větší akceschopnosti Ministerstvo zemědělství České republiky. Aby bylo jasno: Souhlasíme s obranou ukrajinských zájmů a přejeme si, aby válka skončila. Politici a úředníci na ministerstvu by si však měli uvědomit, že tomu nemůžeme obětovat celé naše české zemědělství,“ zaznělo ještě od Agrární komory ČR.
Zemědělcům se totiž zdá, že ten, kdo Marku Výbornému spravuje účty na sociálních sítích, rozhodně zájmy českých zemědělců nehájí.
„Nedávno jsme tady upozorňovali, že pan ministr zemědělství Marek Výborný zkresluje čísla a snaží se vytvářet dojem, že neexistuje žádný problém s dovozy ukrajinského obilí do Česka. Ve svém příspěvku původně tvrdil, že se k nám dováží mnohem méně obilí, než je tomu ve skutečnosti. Na náš podnět ale příspěvek dodatečně upravil. Původní slovo obiloviny se najednou v jeho příspěvku proměnilo na pšenici. Mrzí nás, že nám někteří lidé píší, že nepoznáme pšenici od obilí. Vězte, že poznáme. Problém není na naší straně. Jestli tady někdo nepozná pšenici od obilí, tak je to ten, kdo spravuje panu ministrovi účet,“ ozvalo se od zemědělců.
Nakonec se rozhodli důkladně osvětlit, proč považují dovoz ukrajinských zemědělských produktů za nekalou konkurenci.
„Proč jde v případě ukrajinského obilí o nekalou konkurenci? Na Ukrajině totiž neplatí přísné standardy a omezení, kterými se musí řídit ostatní zemědělci v Evropské unii. Netvrdíme, že ukrajinská pšenice musí být vždy nekvalitní, ale je nutné si uvědomit jednu věc, a tou je způsob pěstování. Čeští zemědělci mají v EU nejnižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin na hektar orné půdy a velmi pečlivé kontroly z hlediska mykotoxinů a dalších škodlivých látek. Musejí také vynechávat určité procento půdy zcela mimo produkci, musejí vytvářet biopásy a nemohou pěstovat jednu plodinu na ploše větší než 30 hektarů (na erozně ohrožených plochách dokonce jen na 10 hektarech). Na Ukrajině jsou však pole velká desítky tisíc hektarů. A zatímco čeští zemědělci produkují pšenici podle přísných evropských pravidel, ukrajinští zemědělci mohou používat přípravky, které v tuzemském zemědělství už dávno nemají místo. Ukrajinská produkce je pak výrazně levnější a čeští zemědělci nemohou takovým cenám konkurovat. Znovu opakujeme, že Ukrajině je potřeba pomáhat. Je však otázkou, jakým způsobem, abychom tím nezničili vlastní zemědělství, a hlavně abychom neohrozili zdraví našich obyvatel,“ uzavřeli sérii facebookových příspěvků členové Agrární komory ČR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
čistíčskvrn
