Pirátský šéf Ivan Bartoš si v pondělí postěžoval, že vláda nedokázala uřídit zdražování potravin, energií, bydlení a dalších statků. Bartošovi vadí, že se to Babiš prý snaží na Piráty a STAN hodit. „Zatímco inflace požírá úspory lidí, předseda vlády se v sobotním Právu opět rozjel ve lhaní. Píše nějaké nesmysly o tom, jak Piráti a Starostové zdraží elektřinu. Tak tady si můžete přečíst tvrdá data, jak je to doopravdy. Bojí se, proto lžou. Bojí se, že prohrajou,“ píše Bartoš v pro změnu v dalším tweetu.
Zdražování jídla, energií, bydlení i zboží pocítíme všichni. Premiér se to snaží uhrát tak, že za to vlastně mohou Piráti a Starostové. Na podobnou argumentační akrobacii jsme z jeho úst zvyklí, ale toto už je fakt vtip, ne? :) pic.twitter.com/cFOF0NG8V2
— Ivan Bartoš ?? (@PiratIvanBartos) August 16, 2021
Zatímco inflace požírá úspory lidí, předseda vlády se v sobotním Právu opět rozjel ve lhaní. Píše nějaké nesmysly o tom, jak Piráti a Starostové zdraží elektřinu. Tak tady si můžete přečíst tvrdá data, jak je to doopravdy. Bojí se, proto lžou. Bojí se, že prohrajou. pic.twitter.com/9tRRW99Nh1
— Ivan Bartoš ?? (@PiratIvanBartos) August 17, 2021
Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?Anketa
„Ani kandidát Pirátů na premiéra očividně pořád nechápe, že v demokratické zemi s volným trhem neurčuje ceny jídla ani bydlení vláda, jako to kdysi bylo za komunistů. Určuje je trh a princip poptávky a nabídky,“ začíná Babiš svou lekci základů ekonomie. Tím, že podle něj Bartoš tento základní princip nechápe, prý ale není překvapen. „Oni se zajímají hlavně o internet a gender a ekonomii ani fungování ekonomiky vůbec nerozumí. Všichni přece víme, že si jejich ‚ekonomický expert‘ v Poslanecké sněmovně, podotýkám bez jakéhokoli ekonomického vzdělání, Mikuláš Ferjenčík, plete DPH s daní z příjmu,“ připomněl Babiš někdejší lapsus pirátského poslance Ferjenčíka na sociální síti, kde pirátský vedoucí mediálního odboru poněkud nešťastně zabrousil do vod ekonomie.
Jste pro to, abychom zachránili naše afghánské tlumočníky?Anketa
„Ale možná že to Piráti chtějí změnit tak, aby jejich premiér a ministr financí nařizovali obchodům, za kolik mají prodávat chleba,“ přemýšlí Babiš nahlas. Prý by také mohli říkat hospodskému, za kolik má prodávat pivo, nebo by mohli chtít nařídit guvernérovi ČNB kurz české koruny, a to, jaká má být inflace. To by ale podle Babiše vyžadovalo návrat ke komunistickému centrálnímu plánování. „Rád Pirátům vysvětlím, jak to u nás s inflací je. Snad to i oni pochopí, aby na twitteru nešířili hoaxy a fake news,“ říká Babiš. A jede: „V červenci inflaci nejvíc ovlivnil růst cen pohonných hmot, které zdražily o 18,5 procenta. A taky ceny aut, ty stouply o 5,4 procenta. No a zdražilo i bydlení, například nájemné o 2,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců v červenci byly meziročně vyšší o 7,8 %. Nejvíce se zvýšily ceny kovů o 20 %, chemických látek dokonce o 37 %, ceny dřeva o 18 %. Vzrostly také ceny stavebních prací o 5,6 %, ovšem ceny materiálů pro stavebnictví vzrostly o 15 %. Ceny ropy a ropných produktů jsou vyšší o bezmála 100 % oproti minulému roku.“ Vysvětluje ale, že na to vláda skutečně nemá přímý vliv, neřídí to. „To bychom u nás museli znovu zavést komunismus, aby jedna partaj určovala, co kolik má stát,“ opakuje.
A co tedy podle Babiše za současné zdražování může? „Současná inflace je projevem souběhu přerušení dodavatelských řetězců v důsledku covidové pandemie a prudkého oživování české i světové ekonomiky. Mimochodem v Německu zaznamenali inflaci vyšší než u nás, a to 3,8 procenta, což má taky zásadní dopad na naši proexportní ekonomiku. Mimochodem v EU podle předběžných dat za červen meziročně vzrostly ceny o 10,3 %, například 7,6 % v Německu a 8,9 % v Polsku. Česko se svými 6,1 % na tom v rámci unie není vůbec špatně. A ještě štěstí, že máme korunu, která tím, že se zhodnocuje vůči euru, mírní inflaci. Kdyby zůstal kurz koruny stejný jako před rokem, pak by vzestup cen byl téměř 10 %,“ vysvětluje premiér.
„Věřím, že ČNB postupuje rozumně a podaří se jí vrátit růst cen k přiměřené dvouprocentní úrovni, jak je jejím cílem. Snad jsem to panu Bartošovi vysvětlil tak, aby to i on pochopil,“ uzavírá.
Celé vyjádření premiéra Babiše najdete níže:
Ivan Bartoš se chtěl tvářit jako sekáč, který může být z fleku premiér, ale zatím dokazuje, že by měl spíš nastoupit do prváku na Národohospodářskou fakultu VŠE. Protože by pak nemohl vypouštět takové bludy o veřejných financích a monetární politice.
Tento týden si tenhle ekonomický nedouk na Twitteru postěžoval, že jsem si prý nepohlídal růst cen potravin a bydlení. Ne, tohle fakt není hoax. Nebo aspoň zatím ne, člověk u nich už neví. Dlouho mě ale něco tak nepobavilo.
Ani kandidát Pirátů na premiéra očividně pořád nechápe, že v demokratické zemi s volným trhem neurčuje ceny jídla ani bydlení vláda, jako to kdysi bylo za komunistů. Určuje je trh a princip poptávky a nabídky.
Ale mě to vlastně u Pirátů nepřekvapuje. Oni se zajímají hlavně o internet a gender a ekonomii ani fungování ekonomiky vůbec nerozumí. Všichni přece víme, že si jejich „ekonomický expert“ v Poslanecké sněmovně, podotýkám bez jakéhokoli ekonomického vzdělání, Mikuláš Ferjenčík, plete DPH s daní z příjmu.
Piráti taky vůbec nechápou, že máme nějakou fiskální a měnovou politiku. Ta první se věnuje výši daní a státním výdajům, zatímco ta měnová sleduje inflaci a stabilitu naší měny. A v demokraciích platí, že tyhle dvě věci jsou oddělené. Fiskální politiku proto určuje vláda a Parlament, měnovou politiku zase Česká národní banka, která je podle naší ústavy nezávislá. Proto jí do práce nemluví ani premiér nebo ministr financí, ani poslanci nebo senátoři. A z dobrého důvodu.
Ale možná že to Piráti chtějí změnit tak, aby jejich premiér a ministr financí nařizovali obchodům, za kolik mají prodávat chleba. A hospodským zase kolik má stát pivo. No a guvernérovi ČNB by nařídili, jaký chtějí mít kurz koruny a výši inflace. Pak by ale u nás museli stejně jako komunisti zrušit volný trh a místo něj zavést centrálně plánované hospodářství.
Rád Pirátům vysvětlím, jak to u nás s inflací je. Snad to i oni pochopí, aby na twitteru nešířili hoaxy a fake news. Výši inflace dominantně určují tržní faktory a administrativní opatření, tedy státní politika, se na ní podílí pouhým 0,1 procenta.
V červenci inflaci nejvíc ovlivnil růst cen pohonných hmot, které zdražily o 18,5 procenta. A taky ceny aut, ty stouply o 5,4 procenta. No a zdražilo i bydlení, například nájemné o 2,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců v červenci byly meziročně vyšší o 7,8 %. Nejvíce se zvýšily ceny kovů o 20 %, chemických látek dokonce o 37 %, ceny dřeva o 18 %. Vzrostly také ceny stavebních prací o 5,6 %, ovšem ceny materiálů pro stavebnictví vzrostly o 15 %. Ceny ropy a ropných produktů jsou vyšší o bezmála 100 % oproti minulému roku.
Nic z toho ale neřídí vláda. To bychom u nás museli znovu zavést komunismus, aby jedna partaj určovala, co kolik má stát.
Současná inflace je projevem souběhu přerušení dodavatelských řetězců v důsledku covidové pandemie a prudkého oživování české i světové ekonomiky. Mimochodem v Německu zaznamenali inflaci vyšší než u nás, a to 3,8 procenta, což má taky zásadní dopad na naši proexportní ekonomiku. Mimochodem v EU podle předběžných dat za červen meziročně vzrostly ceny o 10,3 %, například 7,6 % v Německu a 8,9 % v Polsku. Česko se svými 6,1 % na tom v rámci unie není vůbec špatně. A ještě štěstí, že máme korunu, která tím, že se zhodnocuje vůči euru, mírní inflaci. Kdyby zůstal kurz koruny stejný jako před rokem, pak by vzestup cen byl téměř 10 %.
Věřím, že ČNB postupuje rozumně a podaří se jí vrátit růst cen k přiměřené dvouprocentní úrovni, jak je jejím cílem. Snad jsem to panu Bartošovi vysvětlil tak, aby to i on pochopil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
