Ekonom občas někde s nadsázkou připomene, že je znám spíš jako manžel ekonomky Markéty Šichtařové. Není to ale tak úplně pravda – dlouhá léta patřil v médiích k nejcitovanějším ekonomům. Jenže postupem času, když popisoval realitu coby nezávislý analytik tak, jak ji vidí, nikoli tak, jak by ji vidět měl, jej už mainstreamová média příliš nemusí.

 

Připomíná ještě jeden zajímavý aspekt. „Knihy, které jsme napsali, jsme napsali spolu, články píšeme spolu, všechno děláme spolu, ale spousta lidí tvrdí, že Markéta je známější. Asi ano, ale popírá to tvrzení, jak jsou ženy diskriminované,“ směje se. „Markéta třeba odmítne konferenci s tím, že má šest malých dětí, takže nejede přednášet a nabídne jim Pikoru. Tak mě tedy vezmou. Ale párkrát už se stalo, že řekli, že to musí být jedině žena. Nikdy ne obráceně, že by mohl přednášet jen muž.“ Dobře si prý s Markétou rozumí, i když jej také občas „nakrkne“. Třeba když mu doma vypije rum.

 

Anketa

Pokud byste mohli zaslat televizní koncesionářský poplatek dle svého uvážení, kdo by ho dostal?

Nechal(a) bych to ČT

8%

Nova

1%

Prima

14%

Barrandov

67%

Seznam TV

3%

Šlágr TV

2%

Jiná televize

5%

hlasovalo: 25534 lidí

 

V aktuálním čísle měsíčníku Šifra vyšel velký dvojrozhovor s oběma manželi. Přečíst si jej můžete zde.

 

V době společenských změn v roce 1989 bylo Vladimíru Pikorovi dvanáct let, a tak podle moderátora bral rozum až po Listopadu, nezatížen starou ideologií. „Po revoluci byla úplně jiná doba než dnes. Sledovali jsme politiku, byl jsem nadšený, když jsem slyšel všechny ty Klause, Ježky a Dyby. Hltal jsem to, chtěl jsem tomu rozumět a vědět proč. Oni používali taková zvláštní slova jako emise a inflace, rychle jsem nabral ohromné množství informací. Dnešní mladí politiku nesledují, ale tehdy jsme tím žili. Všichni to tehdy hltali.

 

Dneska kdyby někdo chtěl, abych vyjmenoval členy vlády, nedám to dohromady. Tehdy jsem znal každého. Celá ta naše generace ale najednou rychle zestárla,“ vzpomíná na „zlaté devadesátky“. „Vznikla u mě tehdy velká potřeba pochopit privatizaci, transformaci a všechny tyto jednorázové jevy. Jediná cesta byla jít na VŠE. Všichni, co tehdy něco znamenali, měli VŠE. Nechtěl jsem být bankovní úředník, spíš bankéř jako ve Vlkovi z Wall Street. Jenže pak jsem přišel do banky a zjistil, že to, co jsem chtěl, v ČR dělat nelze. Nebo lze, ale ne tak jako třeba ve Vídni. Brzy jsme se ženou pochopili, že to samé můžeme dělat v tom malém rybníčku i sami. Nebudeme mít šéfa a můžeme říkat, co chceme.“

 

Fotogalerie: - Vláda v Hrzánském paláci

 

V roce 2001 byl Vladimír Pikora oceněn v soutěži mezi ekonomy v přesnosti prognóz, kde tipovali, jaké budou úrokové sazby. A protože má s Markétou Šichtařovou šest dětí, dostal se oklikou k výuce finanční gramotnosti dětí na základních školách. „Když naše děti před pár lety začaly chtít vyprávět pohádky, už jsem si nevystačil s kocoury. Rok jsem vyprávěl jen o kocourech. Pak jsem jim chtěl povídat o něčem, co má smysl, tak jsem jim vyprávěl o penězích, ale tak, aby je to bavilo. Napsal jsem jim na to pohádku o bance, pojišťovně, RPSN, ale tak, aby tam byly pohádkové postavy. Byli dva bratři, našli poklad, jeden to propil a druhý investoval. Našel jsem úžasného ilustrátora a udělali jsme z toho knížku, aby se to dozvěděly i jiné děti. Pak mě začaly oslovovat školy, jestli bych s tím nepřišel k nim. Občas mi pořád ještě nějaký ředitel zavolá. Minule mi jeden chlapeček říkal. Ptal jsem se, co by třeba maminka dělala, kdyby potřebovala úvěr. A on povídá: Maminka nepotřebuje úvěr, maminka se dobře vdala.“

 

Úvěr tak potřebuje možná spíš tatínek. Šichtařová s Pikorou chystají v říjnu vydání další knihy, tentokrát s názvem S androidkou v posteli. „To je o vašem manželství?“ zeptal se pohotově moderátor. Ne tak docela. Je to o robotické budoucnosti. „Najednou si někde přečtete, že se v Praze zakládá hampejz, kde nebudou ženy, ale robotky. A vidíte, jak se posouvá lidská sexualita. K sexu už lidi nepotřebují člověka. Vede to úplně k šíleným věcem. V Saúdské Arábii vznikla robotka, která dostala občanství Saúdské Arábie. Jmenuje se Sofie a sama o sobě říká, že je feministka. Bude nosit šátek? Bude jednou chtít mít děti? A pokud ano, tak s kým? A budou s ní mít chtít vztah lidi? To jsou šílené věci, v době, kdy máme asi 64 pohlaví. Z metru ani nepoznáte, že robotka není člověk, jak jsme se technicky posunuli… Dost se toho bojím.“ Každopádně nebude mít taková robotka tchyni, což je bonus, poznamenal ještě Pikora.

 

Anketa

Připomenete si 17. listopadu památku Václava Havla?

Připomenu

7%

Nepřipomenu

93%

hlasovalo: 27220 lidí

 

Ekonom apeluje na lidi, aby se vzdělávali. Doba, kdy si člověk udělal nějakou školu a do důchodu s tím vystačil, je nenávratně pryč. „Říkám lidem, že je potřeba se permanentně vzdělávat. Budoucnost nebude o tom, co jsme vystudovali, ale jak jsme flexibilní, jak jsme schopni se neustále permanentně učit. Řada lidí se ale učit nechce.“ 

 

Stanislav Novotný si do ekonoma rýpl, zda je vůbec ekonomie věda. Prý ano. „Problém ekonomie je ten, že jde o vědu, která vznikla z filozofie. Až později se oddělila. Je to věda společenská. Existuje ale ohromný tlak udělat ji extrémně exaktní. Používají se metody, které jí nejsou příslušné, začala se matematizovat. To je jako chtít vypočítat, kdy potkáš krásnou holku a zamiluješ se do ní,“ říká Pikora. „Musíme si uvědomit, že v porovnání s předpovědí počasí je ekonomie mnohem složitější. Meteorolog má ohromné množství dat, které může do modelu použít. Ale v ekonomii máte 7 miliard lidí a spoustu věcí si neumíte představit. Třeba když se mluvilo o nové ranveji v Praze, že se postaví. Vycházelo se z toho, že poroste ekonomika a bude se víc lítat. Vypočítalo se, kolik to vygeneruje miliard korun. No a najednou přichází nějaká Greta a říká: ,My jsme hrozně bohatí, a proto nebudeme lítat vůbec.‘ Člověk si našetří a mohl by třeba letět do Indie. No a najednou ty mraky lidí začnou křičet ne, já nikam nepoletím, já bych měl ekologickou stopu…“