Před pár týdny proběhl ve městě Abidžanu v Pobřeží slonoviny summit EU a afrických států. Českou republiku na něm zastupovala dnešní ministryně obrany za hnutí ANO Karla Šlechtová. Na summitu prezentovala myšlenku, že bychom se měli snažit zastavit migraci z Afriky, protože Středozemní moře je nebezpečné a může se stát hrobem mnoha lidem.
Tereza Němečková uznává, že na tomto argumentu něco je. Jenže akademička okamžitě přidala dva protiargumenty. Za prvé, lidé, kteří přicházejí do nových zemí, platí ve svých nových domovech daně a jiné poplatky. A za druhé, část z toho, co vydělají, posílají rodinám domů. Země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) poslaly v loňském roce jen africké Nigérii 2,5 miliardy dolarů. Lidé, kteří odešli z Nigérie a pracují v jiných částech světa, poslali ve stejném období do své vlasti 19 miliard dolarů. Pokud tedy chceme africkým státům pomoci, pak jim podle Němečkové pomůžeme tím, že necháme jejich obyvatele pracovat i mimo jejich zemi, třeba v Evropě.
Celá Afrika se do Evropy rozhodně nestěhuje
Když v České republice mluvíme o migraci, měli bychom prý vědět ještě jednu věc. Většina migrantů putuje ze své země do nových vlastí, ale zůstávají přitom na africkém kontinentu. Největší uprchlický tábor vyrostl v Ugandě. Jmenuje se Bidi Bidi a žije v něm 280 tisíc migrantů. To je víc, než v několika českých městech dohromady.
„Uganda, Etiopie a Keňa dnes čelí největšímu náporu uprchlíků ze všech afrických zemí. Uganda jich hostí jeden milion, Etiopie kolem 750 tisíc a Keňa kolem půl milionu. Pro českého čtenáře jsou to čísla zřejmě nepředstavitelná a možná i neuvěřitelná. Ale je tomu tak. Sedm afrických zemí, které v současnosti hostí nejvíce uprchlíků na svém území – Kamerun, Čad, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Keňa, Súdán a Uganda – jich dohromady má už pět milionů. Tedy více než celá Evropská unie dohromady. Velká část z nich končí v uprchlických táborech,“ píše Němečková.
Čísla naznačují, že většina migrantů zůstává v Africe. Není to tedy tak, že by se celá Afrika chystala přesunout do Evropy, jak naznačují mnozí čeští, ale i jiní evropští politici. Faktem ovšem také je, že v Evropě roste odpor proti přijímání uprchlíků. Marocký král Muhammad VI., hlavní zástupce Africké unie, který má agendu migrace na starosti, dal na zmíněném summitu najevo, že tak úplně nechápe, kde se tento odpor bere.
„Mnozí afričtí migranti pomáhali při poválečné obnově Evropy,“ zaznělo také v králově projevu. „Z tohoto pohledu se tak africké státy cítí oprávněně rozladěny. Na počátku 70. let odcházeli mladí Maročané nadšeně do Evropy pomáhat se sklizní nebo při pracích na polích. Dneska už se taková představa naplnění cesty zdá jako fantazie.“
I Maročané velmi dobře vědí, co je terorismus a jaká rizika s sebou migrace přináší, ale pokusili se jí využít k dalšímu rozvoji vlastní země. Rozhodli se, že lidem dají příležitost, aby v Maroku žili, pracovali, zlepšovali postavení své rodiny a tím zlepšovali i celé Maroko. Marocký král se zkrátka rozhodl pojmout migraci jako příležitost a příliš nechápe, kde se bere evropský odpor k migrantům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
