Ale co to? „Pochybili!“ zní od vlivného europoslance z TOP 09. Jenže nemluví o Babišovi. Míří na Evropskou komisi

27.03.2020 16:25

Luděk Niedermayer (TOP 09), europoslanec a dříve viceguvernér České národní banky, se v rozhovoru pro Respekt rozpovídal o tom, jak to bude s koronavirovou krizí z pohledu poslance Evropského parlamentu a co pro nás EU chystá. „Ano, ze strany Komise byla ta situace podceněná, docházelo ke špatné komunikaci. Možná ale země, které byly v řešení krize o týden dál, mohly Komisi vyzvat, ať jim pomůže problém zvládnout. Vyvinout větší iniciativu na evropské úrovni,“ uznal Niedermayer pochybení Evropské komise. Připomíná současná krize něco z minulosti?

Ale co to? „Pochybili!“ zní od vlivného europoslance z TOP 09. Jenže nemluví o Babišovi. Míří na Evropskou komisi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Luděk Niedermayer
reklama

Na stránkách webu Respekt.cz vyšel rozhovor zástupce šéfredaktora Marka Švehly s europoslancem Luďkem Niedermayerem. Rozhovor byl o pomoci Evropské unie v boji s koronavirem. Ze začátku se Švehla otázal, jak nyní vypadá práce europoslance. Niedermayer odpověděl, že nyní europoslanci zůstávají doma a zprovozňuje se online systém pro mítinky a hlasování. Nyní se prý hlasuje tak, že dostali hlasovací lístek, který se musí ručně vyplnit, oskenovat a poslat na určitou adresu. „Pokud by přišlo od někoho z poslanců víc lístků, tak by to parlament řešil. Projednávat se budou jen důležité věci, zbytek se odloží,“ vysvětlil. Jinak ještě dodal, že teď měli dva týdny přestávku.

Celý rozhovor ZDE

Niedermayer uznal, že je chyba, že Evropa koordinovaně neřešila otázku vnějších hranic. Avšak bylo brzy zřejmé, že se má zastavit provoz mezi námi a Čínou. Prý však rozumí těm chybám, neboť jde o první krizi tohoto typu v Evropě a je třeba být do budoucna připraven. Navíc Komise mohla členským státům pouze něco navrhnout. „Neoficiálně jsem slyšel, že se dotazovala, jestli členské státy chtějí něco koordinovat, ale ony o to neměly velký zájem,“ prozradil Niedermayer.

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 25815 lidí

Uspokojivá reakce měla vypadat tak, že měl někdo dát otázku uzavření vnějších hranic na stůl. „Mohla to být Komise na úrovni celé EU, nebo to mohlo proběhnout regionálně. Dalo se to ale dělat jen do určitého dne. Později vlády fungovaly v krizovém režimu a zapojit do řešení evropskou úroveň bylo pozdě,“ dodal. Navíc v Evropské unii panovaly velké rozdíly. Zatímco Itálie se potýkala se zničující krizí, tak jiné státy měly pocit, že se jich to nedotkne. Prý je však jasné, že Evropská komise se měla o nějaké kroky alespoň pokusit. „Víc ale mohly dělat i členské země. Bylo možné jednat o omezení cest uvnitř EU. Země se taky mohly domluvit na jednotných opatřeních na letišti. Když jsem naposledy letěl z Bruselu, byly v Praze na letišti rozestavěné alespoň desinfekce, zatímco v Bruselu vůbec nic,“ dodal vzápětí.

Větší koordinace měla prý i být ohledně uzavírání vnitřních hranic Evropské unie. Členské státy se tím neměly překvapovat už jen proto, že je třeba zachovat volné cesty skrz hranice pro kamiony, které dovážejí klíčové zboží. „Problém je, že pro akutní krizi, v níž teď jsme, nemáme nastavený model spolupráce – a během akutní krize už se nedá vybudovat. Proto je strašně důležité, aby vznikl mnohem robustnější systém řešení rizik, ve kterém konkrétní lidé naskočí na model regionální spolupráce,“ vysvětlil europoslanec.

„Komise vydala k otázce vnitřních hranic prohlášení, že jejich uzavírání nevítá. Neukazuje to na počáteční nepochopení vážnosti krize?“ zeptal se Švehla. „Ano, ze strany Komise byla ta situace podceněná, docházelo ke špatné komunikaci. Možná ale země, které byly v řešení krize o týden dál, mohly Komisi vyzvat, ať jim pomůže problém zvládnout. Vyvinout větší iniciativu na evropské úrovni,“ odpověděl Niedermayer.

Fotogalerie: - Hladová okna

V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...

Švehla narazil i na kritiku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové kvůli její údajně malé akčnosti a nevýraznosti. Niedermayer odpověděl, že i ona nebyla připravena. Prý je však velmi těžké hledat politika, který v tváří v tvář s tímto velkým problémem uspěl.

„Jakou nám tedy koronavirová epidemie dává lekci?“ zněla další otázka na Niedermayera. „Zajímavou analogií je plynová krize 2009. Část Evropy byla tehdy postižena konfliktem Ruska a Ukrajiny ohledně zemního plynu a v důsledku toho vznikla na unijní úrovni legislativa, která řešila otázku dodávek plynu do Evropy. Provedly se velké investice, země si musely vytvořit zásoby na určitou dobu atd. Odolnost systému se tím dramaticky zvýšila. Podobně musíme posílit schopnost jednotlivých zemí čelit krizi, jako je ta současná. Prosadit standardy minimální vybavenosti, předem nastavit procedury, rozhodnout, jaké budeme sdílet informace, a vytvořit ony centrální nebo sdílené kapacity, které se v případě krize použijí v nejvíce postižené zemi,“ odpověděl.

Anketa

Kterou písničku by měl hrát rozhlas pro zlepšení nálady?

hlasovalo: 19924 lidí

Prý se tedy ukázala přílišná závislost Evropy na některých strategických komoditách. Budeme muset tedy zmapovat, kde kapacity nemáme a kde se spoléháme na vnější svět. „Zdravotní věci, medikamenty, koneckonců i ten plyn, kde tohle úspěšně proběhlo. Je třeba si říct, co je úroveň rizika, kterou chceme podstoupit. Pokud například máme důležitý lék závislý na indických surovinách, tak bychom si měli analyzovat, co se stane, když nám Indové tuhle surovinu nedodají. Musíme udělat velmi komplexní cvičení rizikového managementu, abychom věděli, v čem jsme příliš závislí a jak chceme tuto závislost zmenšit,“ vysvětlil a dodal, že mohou v Evropě být firmy, které budou dostávat peníze za to, že budou připravené něco vyrábět. Komise pak prý navrhne, jak velké zásoby máme mít, a členské státy to pak musí schválit.

Nakonec se řešil rozpočet. Niedermayer sdělil, že se chystají schválit věc, co pomůže kohezním zemím, tedy i České republice. Bude možné nevyčerpané částky použít na boj s koronavirem. Prý se chystá i využití sociálního fondu a v eurozóně by prý taky mohlo něco vzniknout. „Unie nemá právo se zadlužovat, může přerozdělit jen to, co do rozpočtu členské země vloží. Je například nešťastné, že Itálie není typickou kohezní zemí. Chudým členským zemím se otvírá prostor k obrovským penězům, které mohou použít na opatření související s epidemií, ale Itálii ne. To je hodně nešťastné.“

Navíc tato krize otevírá i otázky ohledně struktury rozpočtu EU. „Stejně tak otvírá epidemie otázku, co s evropským rozpočtem. Jestli se mají stále stejně platit peníze farmářům a chudším zemím, nebo jestli nemáme mít větší balík peněz na nenadálé situace. Doufám, že tyhle diskuse teď začnou,“ zakončil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tle
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To chvilkaře zklame! Xaver vytáhl projev o situaci v ČT. A radoval se

19:25 To chvilkaře zklame! Xaver vytáhl projev o situaci v ČT. A radoval se

Moderátor Luboš Xaver Veselý na svém Facebooku sdílel videa s názory na jeho zvolení do Rady České t…