Analytik po brutálním zásahu proti referendu v Katalánsku: Nikdo nemá právo na vlastní názor, referendum, svobodu a nezávislost, pokud se to nehodí panstvu z Bruselu, Berlína...

02.10.2017 21:17 | Zprávy
autor: Martin Koller

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Referendum v Katalánsku a v Británii ukázalo, jak je to doopravdy s tou svobodou a demokracií v naší slavné EU pravdy a lásky pod německým praporem. Lid má právo na vlastní názor pouze v případě, že podporuje bruselské nevolené panstvo a jeho lokální služebníky, píše úvodem svého komentáře analytik Martin Koller.

Analytik po brutálním zásahu proti referendu v Katalánsku: Nikdo nemá právo na vlastní názor, referendum, svobodu a nezávislost, pokud se to nehodí panstvu z Bruselu, Berlína...
Foto: archiv
Popisek: Katalánsko

Referendum je základem svobody a demokracie

Na jedné straně demokratičtí občané využívající jedno z nejdůležitějších lidských práv a na druhé straně brutální represe jako za dob fašistického diktátora Franca. Na jedné straně se na podporu tamního referenda vyjádřili čeští demokratičtí politici z pravé i z levé části naší politické scény. Zato byrokrati závislí na EU, například celoživotní politik a vůdce ČSSD Zaorálek je rozhodně proti. V dobách, kdy jsem byl na základě rodinné historické vazby, pravděpodobně v pominutí smyslů, členem ČSSD, se mu tam říkalo tlučhuba.

Jenže Katalánsko není zdaleka jedinou zemí, kde je evropská demokracie kulhavá na obě nohy, možná i všechny čtyři. Další podobnou enklávou ve Španělsku je Baskicko. A stačí si připomenout britské referendum o odchodu z EU, které je provázeno doslova záplavou nenávisti, pomstychtivosti a štvavé propagandy ze strany vedení EU. Problémových oblastí je i mimo Španělsko dlouhodobě ničené úspěchy zázračné totalitní a byrokratické evropské ekonomiky požehnaně. Můžeme si připomenout již dávné dluhy, které se jmenují Arménie a Kurdistán. Garanty práva na zřízení vlastního území Arménů a Kurdů na úkor Turecka byly Francie a USA. Kde jsou po téměř sto letech jejich sliby? Arméni se dočkali genocidy, kterou většina evropských demokratů ani neodsoudila, a Kurdové ji zažívají dodnes. Zbytky Arménů se zachránily na území bývalého sovětského Ruska. A v současnosti jsou opět terčem útoků z Ázerbájdžánu podporovaného Tureckem a Saúdskou Arábií. V případech Arménů a Kurdů se jedná především o teror ze strany Turecka, členské země NATO a žhavého islámského kandidáta na vstup do EU. Budoucnost Kurdů je velkým otazníkem a ze strany EU velkou ostudou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

PhDr. Petr Sokol, Ph.D. byl položen dotaz

Legislativa

Proč je vůbec legislativně možné, aby nějaké zákony byly schvalovány bez debaty? Pochopil bych to třeba ve stavu nouze. Ale jinak? Proč s tím něco neuděláte? CO vím, tak se teď jednací řád měnil, proč ne i toto? Protože jestli je to praxe této vlády, jak kritizujete, proč s tím něco neuděláte?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ústavní právník: A co chce Pavel s Babišem projednávat?

18:24 Ústavní právník: A co chce Pavel s Babišem projednávat?

Ústavní právník a advokát Jaroslav Kuba rozebírá nápad Petra Pavla na pravidelné schůzky s premiérem…