Referendum je základem svobody a demokracie

Na jedné straně demokratičtí občané využívající jedno z nejdůležitějších lidských práv a na druhé straně brutální represe jako za dob fašistického diktátora Franca. Na jedné straně se na podporu tamního referenda vyjádřili čeští demokratičtí politici z pravé i z levé části naší politické scény. Zato byrokrati závislí na EU, například celoživotní politik a vůdce ČSSD Zaorálek je rozhodně proti. V dobách, kdy jsem byl na základě rodinné historické vazby, pravděpodobně v pominutí smyslů, členem ČSSD, se mu tam říkalo tlučhuba.

Jenže Katalánsko není zdaleka jedinou zemí, kde je evropská demokracie kulhavá na obě nohy, možná i všechny čtyři. Další podobnou enklávou ve Španělsku je Baskicko. A stačí si připomenout britské referendum o odchodu z EU, které je provázeno doslova záplavou nenávisti, pomstychtivosti a štvavé propagandy ze strany vedení EU. Problémových oblastí je i mimo Španělsko dlouhodobě ničené úspěchy zázračné totalitní a byrokratické evropské ekonomiky požehnaně. Můžeme si připomenout již dávné dluhy, které se jmenují Arménie a Kurdistán. Garanty práva na zřízení vlastního území Arménů a Kurdů na úkor Turecka byly Francie a USA. Kde jsou po téměř sto letech jejich sliby? Arméni se dočkali genocidy, kterou většina evropských demokratů ani neodsoudila, a Kurdové ji zažívají dodnes. Zbytky Arménů se zachránily na území bývalého sovětského Ruska. A v současnosti jsou opět terčem útoků z Ázerbájdžánu podporovaného Tureckem a Saúdskou Arábií. V případech Arménů a Kurdů se jedná především o teror ze strany Turecka, členské země NATO a žhavého islámského kandidáta na vstup do EU. Budoucnost Kurdů je velkým otazníkem a ze strany EU velkou ostudou.