Co soudíte o Tomáši Halíkovi?Anketa
Menší mediální válku rozpoutalo nedávné prohlášení Davida Kollera a Lenky Dusilové na posledním udělování cen populární hudby (Anděl) o tom, že prezident Zeman a další politikové by se neměli chovat servilně k zemím, kde zrovna nevládnou demokratické poměry. Byla také kritizována naše údajná orientace na východ. Co k tomu říci?
Každý má právo veřejně říkat svůj názor. Jen si myslím, že forma tohoto sdělení a místo bylo krajně nevhodné a nevkusné. Považuji to za zneužití situace, akce i kreditu pořadatelů. Navíc mě to překvapuje od muzikantů, kteří v minulosti říkali: „Netahejte nám do muziky politiku!“
Z Hradu i od Andreje Babiše se potom umělcům dostalo tvrdé odvety. Mluvčí Ovčáček přirovnal jejich kritiku k podepisování Anticharty za totalitního režimu a Andrej Babiš Davidu Kollerovi vzkázal, aby si ho nepletl s jeho mecenášem Kellnerem, který právě nejvíce obchoduje v Rusku a v Číně. Nebyly ty reakce až příliš tvrdé, umělci přece žijí v poněkud jiném světě…?
Byly to tvrdé reakce. Pan prezident se bránil – i na to má jako občan právo stejně jako pan ministr financí. Myslím si, že vzkazy přes média jen rozdmýchávají záležitosti, které jsou naprosto marginální a zbytečně tím ubírají v médiích prostor těm důležitějším. Ovšem média tomu nahrávají. Česká televize se zachovala v tomto případě jako bulvár, od veřejnoprávní televize bych očekával větší nadhled.
Vnímáte vy sám současnou hradní politiku jako silně provýchodní, anebo jsou to jen zkreslené názory některých odpůrců Miloše Zemana? Co si myslíte, že vede českého prezidenta k bližším kontaktům s Čínou a Ruskem? Jsou tyto vztahy v mezích jako u většiny demokratických zemí – našich zahraničních partnerů, anebo jsou spíš nadstandardní?
Co to je „provýchodní“? Na tuto řečnickou otázku si s dovolením odpovím sám svým vlastním názorem. Je to jen další nepřípustná a zavádějící mediální zkratka. Tak, jako jsem NIKDY v poslední době nezaznamenal terminus technicus „prozápadní“, odmítám i toto označení. Zejména v případě, kdy jde o seriózní obchodní politiku a obchodní diplomacii, o které – při vší úctě ke všem kolegům novinářům – někteří z nich nemají žádné povědomí. V lepším případě to dělají z vlastního přesvědčení, v tom horším na příkaz nebo za prachy. Náš Rotary Club Praha má také čilé „provýchodní“ vztahy s japonským klubem KyotoRakyuchu. Pozvali jsme do Prahy děti z postižené oblasti Fukushimy a ve spolupráci s hlavním městem a dalšími partnery jsme jim připravili pěkný pobytový a poznávací program. Dostali jsme za to mnohá poděkování z Japonska a hlavně jsme pomohli dobré věci a propojování lidí. A když jsme u příkladu Japonska – díky skvělé práci CzechInvestu a našeho přítele Ing. Josefa Lébla i dalších jsou naše ekonomické vztahy s Japonskem vynikající. Například u nás v královském městě Slaný máme továrnu Mitsubishi Electric, která spolupracuje s městem; při akci pro Nadaci mateřství, se kterou jsem také pomáhal, přispěla pěknou sumou na dostavbu porodnice v naší nemocnici. A když už jsme ve Slaném, také příklad neblahého dopadu sankcí na Rusko – německá továrna, která u nás působí, musela pro pokles vývozu do těchto destinací propouštět. Seriózní obchodní vztahy dnes křižují celý svět, doslova na každém azimutu, na všech stupních zeměpisných délek i šířek. A právě tyto trhy, které v minulosti pro naši zemi velmi dobře fungovaly jako vývozní, jsme buď opustili, zavrhli nebo nechali působit jako více jednosměrné, dovozní. Dělají to tak všichni a například na pomyslné rohožce u pomyslného čínského domu už si očistil boty nejeden významný představitel nejedné světové velmoci. Neměli bychom být v mezinárodních vztazích „ode zdi ke zdi“, měli bychom mít na prvním místě – pochopitelně ne za každou cenu – prospěch pro naši zemi. A to podle mě pan prezident dělá.
Velice důrazně protestoval proti návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Miroslav Kalousek, až se téměř dostal do konfliktu s policií. Na ni směřovala kritika z různých míst, kde se shromáždili odpůrci čínské politiky. Senátorka a dlouholetá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová dokonce upozornila, že se česká policie nechovala jako ochránce českých občanů, ale jako ochránce prezidenta Zemana. Dá se s ní souhlasit?
Soudě podle mých subjektivních dojmů, informací z kruhů policie i zprávy pana ministra vnitra se Policie ČR chovala korektně a zpráva, kterou dostala Poslanecká sněmovna, je velmi seriózní. Je navíc určena k dalšímu připomínkování a prošetřuje se případ kontroly policie na inkriminované škole.
Zástupci Pražského akademického klubu 48, Společnosti Edvarda Beneše, Společnosti Antonína Švehly, Mene Tekel a Centra pro dokumentaci totalitních režimů vyzvali v otevřeném dopise hlavu státu, aby jednala zodpovědně, protože jako vedoucí politik spolurozhoduje o atmosféře ve společnosti. Prezident Miloš Zeman je podle těchto pěti nevládních organizací původcem nenávisti, která otravuje společnost. Není to spíše tak, že je terčem nenávisti zhrzených příznivců poraženého protikandidáta Karla Schwarzenberga?
Animozity bývalých soupeřů v prezidentských volbách a jejich příznivců nebudu komentovat. Mám v poslední době výrazný pocit, že takovéto uměle vyvolané „causy“ – například název ČR Czechia, Čapí hnízdo a další – mají zcela záměrně odvést pozornost od skutečných problémů. Například od historicky grandiózního podvodu kolem OKD a probíhajících soudech, o kterých nikde moc neslyšíte. Nejde jen o horníky, byli jsme okradeni všichni.
Kněz Tomáš Halík nedávno prohlásil, že země bývalého komunistického bloku přišly ke svobodě příliš lacino, neváží si toho, chtějí jen výhody a nadávají na EU, která nám pomáhá. Všechno to prý otvírá prostor pro lži a urážky, kterými omlouváme vlastní lenost a nezodpovědnost. Po vlně ostré kritiky, která vinila Halíka z elitářství či podněcování k nenávisti, ještě známý kněz výroky rozšířil o kritiku prezidenta Zemana, jehož označil za demagoga tragicky rozdělujícího společnost, a obvinil Čechy z iracionálního strachu z uprchlíků a morální nezralosti. Kam Tomáše Halíka zařadit ve smyslu jeho veřejné činnosti?
Otázku, kam zařadit pana Tomáše Halíka, považuji za naprosto marginální a akademickou. Já se pohybuji mezi reálnými lidmi po celé republice a věřte mi, že ani dřevorubce z Bernatic nebo Hamrů u Nýrska, ani koňáky z Královic, a dokonce ani členy motosekce SDA ČR nebo účastníky valné hromady SAČR opravdu TOHLE netrápí. V těchto společenstvích a zájmových sdruženích jsem se v posledních dvou týdnech pohyboval nebo jim pomáhal, tak vím, o čem mluvím. Takže se nezlobte, ale na tenký led akademických spekulací mě nedostanete!
A teď trochu k zahraniční politice. Na bratislavské konferenci GLOBSEC zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na svém území i dalších částí východu Aliance; zazněla též teze, že Rusko se snaží rozložit EU, přičemž je mimořádně aktivní i v Česku a na Slovensku. Generál Pavel varoval, že bude jasně řečeno, kteří spojenci v NATO nedodržují předepsaná 2 procenta HPD na zbrojení. Čímž myslel i ČR. Do jaké míry lze s jednotlivými klíčovými závěry souhlasit?
Když se podíváte, které země a vojenská seskupení v posledních letech expandují, když se podíváte na to, kolik a kdo má vojenských základen a kolik kdo vyrábí a prodává zbraní – tak potom už jen stačí si udělat vlastní názor. Politické a propagandistické mediální hry ať běží dál, stejně se nikdy nedozvíme pravdu. Já jsem byl několikrát jako válečný zpravodaj na frontách uměle a záměrně vyvolané balkánské války. Velmi ctím názory člověka, kterého si velmi vážím – Lordana Zafranoviče. Všechny ty cesty jsem podnikal pod heslem „Válka je vůl!“. Vždycky to v konečné fázi odnesou civilisté, ať už je to krvavá oběť nebo „krvavá daň“ ze státních pokladen.
Ve Velké Británii odstartovala kampaň k referendu o setrvání země v EU. Řada politiků i analytiků po celé Evropě před vystoupením Británie varuje, prý by to byla katastrofa pro obě strany a ve finále by došlo také k oslabení vlivu USA v Evropě, což by mohlo mít negativní dopad na naši bezpečnost. Oproti tomu třeba bývalý prezident Klaus řekl, že pokud Britové z Unie odejdou, nestane se vůbec nic. Nakolik je možné jednoznačně říci, jaké důsledky by britský odchod měl nebo neměl?
Nejsem makroekonom. Ale opět si myslím, že nikdo tady nic nedělá pro naše modré slovanské oči. Myslím, že odchod Británie by žádnou katastrofu nezpůsobil ani v EU ani v této ostrovní říši.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl, osobnost evropského formátu, varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Do jaké míry tím pootočil politickým kursem v Německu? A jak se vlastně vyvíjí evropský postoj k věci poté, co funguje-nefunguje dohoda s Tureckem?
Evropa je prostě ukolébána svým vlastním blahobytem a zlenivěla. Ztrácí identitu a už není schopná ubránit své hranice ani před neozbrojenými civilisty. Turecko nás vydírá a hraje divné dvojaké hry. Pan exkancléř Helmut Kohl jen formuloval zdravý názor, který je dost dlouho slyšet i od některých našich politiků. Evropa v podstatě říká opět své rozhodné „možná“, „nevím“… Působí to na mě dojmem, jako kdyby některé evropské politiky někdo vodil jako loutky. Jenže ono to není žádné pimprlové divadlo. Evropská civilizace zaniká a my se na to díváme v přímém přenosu, ke kterému jsme si ještě otevřeli lahev levného europiva ze supermarketu.
A co říct k tomu, že Holandsko chce na nejbližší schůzce ministrů vnitra zemí EU navrhnout trvalé kvóty na příjímání uprchlíků podle dohody mezi Tureckem a Unií, kdy za jednoho nelegálního migranta zadrženého v Turecku má Evropa vzít jednoho Syřana z tureckého uprchlického tábora. Podle holandského návrhu by to konkrétně znamenalo pro Česko transfer 22 migrantů měsíčně. Naše vládní reprezentace s tím sice nesouhlasí, ale má malou podporu na rozdíl od Holanďanů…
Česká republika by měla být ve vyjednávání s EU razantnější. Jako například pan premiér Fico. Příkladem je EIA a naše velké stavby silnic, které díky tomu nemohou pokračovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
