Bartoš v květnu oznámil, že chce do začátku července projednat, zda by nebylo vhodné termín opět odložit. „Z dvou podrobných jednání s klíčovými partnery vyplývá, že změny si nikdo nepřeje. Byly by vynucené zákonem, který před 13 lety nemohl předvídat pokrok v digitální oblasti ani v oblasti identifikace,“ uvedl. Účinnost zákona je podle něj kvůli odkladům aktuálně špatně načasovaná a ztrácí smysl i s ohledem na chystanou unijní regulaci.

Bartoš proto v novele ministerstva vnitra o občanských průkazech navrhuje příslušnou pasáž vyškrtnout. Sníží to podle něj napětí a nejistotu. Postupné nahrazení rodných čísel jinými identifikátory nicméně bude pokračovat, doplnil. „I my jsme toto řešení vyhodnotili jako nejvhodnější. Zohledňuje připomínky i obavy všech a odráží reálné možnosti a podmínky,“ uvedl Rakušan.

Většinový názor účastníků diskusí byl podle Bartoše takový, že chystané změny jsou nepřiměřeně nákladné, případně na ně není dost času. Diskusi spustila v březnu analýza společnosti Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, podle které by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun. Bartoš ji v květnu označil za zkreslenou a účelovou, nyní hovoří o tom, že vyčíslené náklady jsou hrubým a nadsazeným odhadem. Zadavatelé se za analýzu postavili.

Konec zapisování rodných čísel do občanských průkazů odložili zákonodárci loni o rok novelou, kterou vznikla Digitální a informační agentura. Podle nyní platného zákona už tato čísla, z nichž lze vyčíst věk a pohlaví nositelů, nebudou součástí těchto dokladů od roku 2025. Opoziční hnutí ANO navrhlo termín odložit o čtyři roky, kabinet k poslanecké novele zaujal před týdnem neutrální stanovisko.