První měsíce po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách ukazují rychlý nástup nové zahraničněpolitické dynamiky. V Rijádu se nečekaně sešly vyjednávací týmy USA a Ruska na úrovni ministrů zahraničí. Jednání se přitom neomezila pouze na válku na Ukrajině, ale zasáhla širší spektrum celosvětových diplomatických otázek. Navzdory zděšení v západní Evropě si obě mocnosti podle všeho v některých ohledech porozuměly – a Spojené státy zvolily přístup, který sice nachází určité pochopení u Ruska, ale frustruje evropské spojence, uvádí Ivo Strejček.

Z této nové situace vyvstává celá řada otázek: co vývoj znamená pro Evropu, jaké dopady bude mít na Evropskou unii a jak by na něj měla reagovat Česká republika? Máme vůbec jako země odvahu přesně definovat náš národní zájem a jednat podle něj?

V kontextu zbrojních a obranných plánů Evropské unie přichází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s plánem přezbrojení v hodnotě 800 miliard dolarů a návrhem na rozvolnění rozpočtových pravidel, aby bylo možné masivně investovat do výzbroje a podpory Ukrajiny. Český premiér Petr Fiala varuje, že pokud nechceme čelit agresivnímu Rusku přímo u našich hranic, je nutné zvýšit podporu Ukrajině a obranné výdaje až na 3 % HDP. Vnitro navíc posiluje tezi, že Spojené státy s Trumpem v čele ztrácejí zájem o východní Evropu – a odpovědnost za Ukrajinu přechází na Evropu samotnou.

Evropa bez Ameriky? Trumpův vzkaz vyvolal paniku, unie reaguje riskantně a bez strategie

Podle Iva Strejčka je hlavním poselstvím prvních měsíců po vítězství Donalda Trumpa zjištění, že Evropa se v konfliktu na Ukrajině pustila do mimořádně riskantní hry – a to bez jistoty, že za ní bude stát americká podpora. Zatímco Spojené státy signalizují ochotu ukončit své angažmá v poválečném bezpečnostním systému Západu, Evropa na tyto změny reaguje pohoršeně, emocionálně a bez strategického uvažování. Namísto racionální diplomacie volí moralizující politiku, která podle Strejčka dlouhodobě selhává.