Pouze s osmi lidmi z osmnáctičlenného Volebního výboru Poslanecké sněmovny začala schůze, na níž se měly projednávat výroční zprávy o činnosti i hospodaření České televize i Českého rozhlasu za rok 2017. Buď se termín den před státním svátkem nepřítomným nehodil, nebo je program jednání o veřejnoprávních médiích až tak nelákal. Ve Výroční zprávě o činnosti Českého rozhlasu za rok 2017 se praví že „Český rozhlas se také v roce 2017 snažil dostát povinnostem, které má jako médium veřejné služby stanoveny: informovat, vzdělávat, bavit“. Zprávu uvedla předsedkyně Rady Českého rozhlasu Hana Dohnálková, která vyzdvihla mimo jiné rostoucí poslechovost stanic Radiožurnál nebo Český rozhlas Plus.
Poukázala také na pokles stížností, které na vysílání Českého rozhlasu Radě přišly, ale připustila, že to může mít souvislost se zřízením funkce ombudsmana ČRo, na něhož už se posluchači také často obracejí. Z 55 stížností, což byl proti předcházejícímu roku pokles téměř na polovinu, se jich nejvíce – deset – týkalo zrušení pořadu Martiny Kociánové Kupředu do minulosti na stanici Dvojka. Rada řešila i stížnost společnosti Agrofert kvůli reportáži Janka Kroupy ohledně jejího údajného neoprávněného hospodaření na pozemcích s nejasnými vlastníky a poté přijala usnesení, jímž vyzvala vedení Českého rozhlasu, aby zajistilo dodržování zásad vyváženosti a objektivity, protože v tomto případě tomu tak podle mínění jejích členů nebylo.
Rada ČRo podle notiček generálního ředitele nekoná
Zpravodajem k této zprávě byl Martin Kolovratník, jenž před vstupem do politiky deset let šéfoval pardubickému studiu Českého rozhlasu, takže ve Volebním výboru by se zasvěcenější pohled sotva našel. Ocenil, jak Rada Českého rozhlasu nakládá se stížnostmi, že je zveřejňuje, stejně jako odpovědi na ně. „Radu bych pochválil i za to, že nekoná podle notiček generálního ředitele Českého rozhlasu,“ připomněl Martin Kolovratník, že tento kontrolní orgán veřejnoprávního média není sborem kývačů. Obě dvě jeho pochvaly se daly vnímat i jako rýpnutí do Rady České televize, o níž říci, že v obou směrech pokulhává, je tvrzení hodně mírné. Volební výbor, jehož počet příchodem Miroslavy Němcové stoupl na devět, doporučil Sněmovně schválit zprávu o činnosti, když pro usnesení hlasovali všichni přítomní s výjimkou poslance SPD Miloslava Roznera, který se zdržel.
Psali jsme:
Také Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2017 přednesla předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková, role zpravodaje se místo omluvené Marcely Melkové ujal předseda Volebního výboru Stanislav Berkovec. Český rozhlas skončil loňské hospodaření se ziskem po zdanění 15,7 milionu korun. V diskusi o letošním zrušení 116 pracovních pozic vstoupila Miroslava Němcová, která zpochybnila některé odchody a jako příklad uvedla Lenku Svobodovou a Miloše Doležala, přičemž na generálního ředitele ČRo René Zavorala směřovala dotaz, zda se je podaří nahradit. Dostalo se jí odpovědi, že výpověď navrhli jejich přímí nadřízení, nikoli on, navíc že i ti, co odcházejí, mohou nadále s Českým rozhlasem externě spolupracovat, ale mít jako kmenového zaměstnance autora jednoho pořadu týdně je neúnosný přepych.
Rada ČT při hodnocení činnosti vychází z průzkumů
Od šéfa veřejnoprávního rozhlasu se přítomní také dozvěděli, že v příštím roce dostanou zaměstnanci přidáno na mzdách 33 milionů korun, což je víc než polovina z letošní mzdové úspory vzniklé zrušením 116 míst. Zvyšování se nebude týkat středního a nejvyššího managementu. „Přidáno nedostane nikdo s platem nad 49 999 korun,“ poznamenal René Zavoral. Tomáš Martínek připomněl snahu Pirátů o maximální transparentnost a zeptal se, zda je mimo jiné dohledatelné, na co byly vynaloženy tři miliony korun, které jsou ve zprávě o hospodaření uvedeny v kolonce poradenství. René Zavoral vysvětlil, že on sám žádné peníze na poradenství nečerpá, že jde o útvary generálního ředitele, kam spadá i právní oddělení, a že v částce jsou zahrnuty i nejrůznější analýzy. Připomněl také rozklikávací rozpočet na webových stránkách ČRo. Následně bylo všemi hlasy schváleno usnesení doporučující Poslanecké sněmovně zprávu o hospodaření schválit.
Výroční zprávu o činnosti České televize za rok 2017 uvedl předseda Rady České televize Jan Bednář a jejím zpravodajem byl Petr Dolínek. „Hodnocení Rady České televize vychází z průzkumů veřejného mínění, předchází se tím dojmologii radních,“ informoval Jan Bednář a vypadalo to, že věří tomu, že tímto argumentem usadí všechny možné kritiky neobjektivního vysílání ČT. Stačí však připomenout, že Rada ČT se na svém nedávném zasedání zabývala externí analýzou odvysílaných příspěvků v prvním pololetí 2018, podle níž bylo 98 procent příspěvků v pořádku. Takovým číslům ale mohou věřit jen radní či blízcí generálního ředitele, pro ostatní je vypovídající údaj, že analýzy provádí stejná firma už od roku 2001, naposledy vysoutěžila veřejnou zakázku na analýzy pro léta 2016 až 2018 v hodnotě 5,544 milionu Kč.
Česká televize neprosazuje žádný svůj názor, to by chtělo tesat
„Česká televize předkládá názory, které se objevují ve společnosti. Česká televize neprosazuje žádný svůj názor,“ pokračoval předseda Rady ČT Jan Bednář, jako kdyby reagoval na to, co v pravidelném Týdnu v médiích pro ParlamentníListy.cz občas připomene Petr Žantovský: „Ostatně kdysi jedna redaktorka řekla panu Schneiderovi, když ho tam ještě pouštěli: ‚To ale není názor České televize.‘ Tak Česká televize má zřejmě nějaký názor. A tím názorem potom poměřuje realitu. A málokdy se jí podaří, že se s tou realitou potká.“ Podle předsedy Rady však ČT svůj názor nemá, ale rozhodně uspěla dobře v náročné zkoušce, kterou pro ni představoval minulý rok. Konkrétně hovořil o vládní krizi, která vypukla na jaře a trvala až do voleb, po nichž se politická situace stejně neuklidnila. Ale Česká televize to vše zvládla.
Zatímco zpravodaj ke zprávě o činnosti ČRo Martin Kolovratník prokázal perfektní vhled do problematiky, vystoupení zpravodaje ke zprávě o činnosti ČT bylo potvrzením toho, že politik z povolání Petr Dolínek může mluvit – sice nezáživně a mnoha slovy – úplně o všem. Navíc zbytečně moc pozornosti na úkor jiného zpravodajství a publicistiky věnoval sportu a jen tak nahrál generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi k tomu, aby si mohl poplakat, že sport začíná být komerčním artiklem, a proto veřejnoprávní televize přišla o fotbalovou Ligu mistrů, z domácí soutěže jen paběrkuje a v hokejových přenosech přišla o svou dominantní pozici. Ale jako plus vidí to, že se na ČT sport dostane ve větší míře amatérský a mládežnický sport. Volební výbor doporučil PS zprávu o činnosti České televize schválit, když pro usnesení hlasovalo sedm členů, zatímco Miloslava Vostrá a Miloslav Rozner se zdrželi.
Náklady na hodinu výroby rok od roku klesají, jásal předseda
Také Výroční zprávu o hospodaření České televize za rok 2017 uvedl předseda Rady Jan Bednář v oslavném duchu. Vyzdvihl především to, že i když výše koncesionářských poplatků zůstává deset let beze změny, tak došlo k navýšení výroby, fungují nové programy Déčko a Art. „Náklady přepočtené na hodinu výroby rok od roku klesají, a to jsme si loni říkali, že víc už klesat nemohou. Management se ale snaží využívat vnitřní rezervy. Donekonečna ale na vnitřní rezervy spoléhat nelze. Česká televize má dlouhodobě zhruba stejný počet zaměstnanců, i když nároky a úkoly neustále narůstají,“ zakončil předseda Rady svůj přednes, při němž se generální ředitel musel dmout pýchou nad tím, jak jeho ansámbl i jeho samotného šéf kontrolního orgánu vychvaluje.
Ing. Tomáš Martínek
Zpravodajem zprávy o hospodaření České televize byl Patrik Nacher a nejen on pokládal silně zastoupené Radě ČT – odpovídající Jan Bednář, Jaroslav Dědič, Luboš Beniak a mlčící Tomáš Samek a Zdeněk Šarapatka – a generálnímu řediteli Petru Dvořákovi doplňující dotazy. Několikrát došlo na koncesionářské poplatky. Jaroslav Dědič konstatoval, že Česká televize je jedním z jejich nejúspěšnějších výběrčích, Luboš Beniak zase označil za chybu, že v roce 2008 byly stanoveny absolutní částkou bez jakékoli formy indexace. Petr Dvořák konstatoval, že je třeba vyvolat debatu směřující k tomu, aby koncesionářské poplatky neplatil pouze ten, kdo vlastní televizor, ale i ten, kdo využívá televizní vysílání.
Šéf Volebního výboru zprávu o hospodaření ČT svým hlasem nepodpořil
Poslance Miloslava Roznera zajímalo, co se skrývá za nárůstem položky „pokuty, penále, škody“ o 600 tisíc korun a kdo za to nese zodpovědnost. Generální ředitel to zdůvodnil tím, že v rámci natáčení jednoho dílu seriálu došlo k nehodě a zranění, takže bylo kromě jiného nutné vyplatit i odškodnění. Na volání Tomáše Martínka po větší transparentnosti hospodaření ČT reagoval místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič, že dozorčí rada provádí kontroly a zápisy o provedených výběrových řízeních jsou přístupné na webových stránkách Rady. Předseda Volební komise Stanislav Berkovec měl dotazy na prudce navýšené náklady v některých položkách, ale odpovědi o fakturacích na konci roku ho viditelně příliš neuspokojily stejně jako potvrzení neobvyklého stavu, kdy ČT hospodaří každý rok vyrovnaně a tento výsledek je zajišťován čerpáním z Fondu televizních poplatků. Nebylo tedy divu, že Stanislav Berkovec ruku pro usnesení doporučující Sněmovně zprávu schválit nezvedl a spolu s Miloslavem Roznerem se hlasování zdržel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
