„Když jsem ještě jako čerstvý místostarosta Mostu poprvé v roce 1990 přijel do Chanova, myslel jsem, že tu už nemůže být nic horšího. Bylo. Při každé další návštěvě,“ zavzpomínal v březnu po více než 30 letech bývalý místostarosta Mostu František Bína, který prý tehdy dle svých slov vedl „cikánskou komisi“.
„Fakt se tenkrát tak jmenovala… Tehdejší starosta Mostu Bořek Valvoda do ní přivedl romského aktivistu Farkaše, kterého mu doporučili na Úřadě vlády. Byl známý tím, že zpacifikoval romské sídliště v Rimavské Sobotě,“ pamatuje si s tím, že prý se začaly dít věci: „V Chanově nastal pořádek, uklízelo se. Mnozí tamější obyvatelé opustili místa na šachtách a nechali se zaměstnat v jeho firmě Vlk jako správci.“
Na údržbu Chanova prý tehdy získal starosta Valvoda mimořádných pět milionů korun, které se začaly investovat. Proč vše skončilo a o této historii v čele s mužem, který byl na Slovensku v roce 2010 zvolen romským králem, se dnes jako o ‚příkladu dobré praxe‘ nemluví?
„Farkaš vsadil jen na jednu skupinu. A ta druhá, konkurenční, jim začala škodit. Brzy došly peníze a správci dostávali od Farkaše jen dlužní úpisy, spíš jen takové papírky, za které si jednou prý budou moct brát zboží. Současně ale na něj byl vydán na Slovensku zatykač a byl uvězněn na pět a půl roku,“ vybavuje si.
Mnozí tehdy brali jeho působení v Chanově prý spíše jako humornou epizodu, sám Bína ale Chanov tehdejší doby má v paměti zažitý jako „vskutku nadšené budovatelské úsilí, jaké jsme my pamětníci vídali ve filmech z padesátých let“. Budovatelské nadšení se ale dle jeho slov prostě brzy změnilo v další letargii a v soustavné ničení. Pamatuje si tehdejší slova jedné staré Romky z Chanova: „Měli by přece ty, co páchají trestné činy, zavřít. Jinak nás budou všechny házet do jednoho pytle.“
Chanovská „lidová tvořivost“ na stránkách města Mostu u podcastu o výstavbě modulového bydlení v této sociálně vyloučené lokalitě.
„Ničení beztrestně. Kdyby někdo zničil městu služební auto, asi by byl potrestán. Byty jsou ale také majetek. Pokud si to v Mostě neuvědomíme, dopadne kontejnerové bydlení stejně,“ varuje aktivní senior, který neotřelou historku převyprávěl do éteru právě pár dní poté, co místní radnice i přes nouzový stav zorganizovala představení projektu „čunkodomu“ v proslulém romském sídlišti, avšak jen pro pár vyvolených: Pro pozvané zastupitele a pozvané dva obyvatele sídliště Chanov.
„S projednáním projektu měli dle mého názoru počkat na dobu, až skončí zákazy ohledně epidemie a pak by se projednání mohlo uskutečnit přímo v kulturním domě v Chanově, jak město původně avizovalo,“ kritizoval to opoziční zastupitel Adam Komenda, který nedávno mimo jiné proti magistrátu uspěl se svou žádostí o informace: Město mu totiž původně odmítlo zpřístupnit projekt plánované stavby obytných kontejnerů v Chanově. Komenda ale v odvolacím řízení přes kraj uspěl a úřad nařídil městu mu informaci poskytnout. Celý projekt pak politik nabídl k analyzování odborníkům z řad architektů a urbanistů.
Finální vizualizace kontejnerového bydlení pro Chanov, představená na „veřejném“ projednání, na které byl veřejnosti vstup zamítnut. Foto: Statutární město Most
Zadarmo? ...a matky samoživitelky, aby se roztrhly vejpůl
Nyní se oproti tomu budoucímu modulovému bydlení, i v nouzovém stavu, dostává ze strany radnice zvýšené publicity. Například i formou podcastů. V jednom z nich nyní v březnu primátor Jan Paparega osvětlil, že půjde o patrový objekt o standardním rozměru obdélníku, který bude instalován na konci samotného sídliště Chanov, kde je volné prostranství a je prý ideální k tomu, aby tam vznikl modulový dům tohoto typu. „Každý návštěvník sídliště Chanov jistě zjistí už pouhým pohledem, pokud nebude mít odvahu vstoupit do domů, které jsou v žalostném stavu, že tyto objekty nejsou vhodné pro bydlení. Pokud by tam došlo k nějakému neštěstí, tak bychom za to byli zodpovědní. Chceme zlepšit kvalitu bydlení i v této problémové lokalitě, která bohužel není mezi mosteckými obyvateli příliš oblíbená,“ vysvětlil posluchačům, kteří se skutečně vyjadřují nelichotivě.
Řadě Mostečanů prostě vadí, že – i v covidové době utahování opasků – dostane zadlužené sídliště fungl nové bydlo zadarmo, byť řada místních nikdy nepracovala. „A bude se stavět i bydlení pro mladé rodiny? Mladí dneska nemají absolutně šanci slušně bydlet, pokud nemají miliony na kontě. A upřímně... kdo z nich je má? Takže jim nezbývá nic jiného než se extrémně zadluzit na několik let dopředu. Dá jim taky někdo nějaké bydlení? (...) Sociální dávky na ně jsou velmi výhodné. Ale jen pro některé. Matky samoživitelky, aby se roztrhly vejpůl,“ zaznívá například připomínka od obyvatelky Lenky Viktorové.
Na její výtky primátor Mostu zaregoval tím, že se rekonstruuje blok 34 a také tam bude pěkné bydlení. Dále informoval, že v obytném kontejnerovém domě v Chanově vznikne 18 bytových jednotek o dispozicích 3+kk a 2+kk: „Spoléháme na to, že Chanovští, až uvidí, jaký standard skutečně tyto moduly nabízejí, budou mít velký zájem, aby se přestěhovali ze svých stávajících bytů. Zejména pak z těch bytů, které jsou v objektech, které jsou skutečně v žalostném stavu, o kterých jsem hovořil.“ Viktorová se nenechala informací o ‚čtyřiatřicítce‘ odbýt: „Jeden barák na celé město, které je plné nepřizpůsobivých. Jak se tohle bude řešit, aby se pracující lidé měli lépe než tlupy pobírající dávky, mnohonásobně převyšující normální výdělek?“ Jaroslav Viktora vypíchl, že pro nepřizpůsobivé se tu staví byty 3+1 a pracující lidé s rodinami se budou v bloku 34 tlačit v malých 2+kk.
Některé z reakcí na stránce Statutárního města Most
V minulosti nechalo město Most několik zdevastovaných panelových domů zbourat. V současné době bydlí lidé i v poničených domech, které jsou nevyhovující. Rekonstrukce stávajících objektů s pomocí místních je však nereálná a bylo by to nehospodárné řešení. „Kritici by si měli uvědomit, že jsou tyto nemovitosti v majetku města, a pokud by tam došlo k nějaké nenadálé události, tak odpovědné bude město. Při správném běžném režimu vytápění a větrání bude vnitřní prostředí zcela hygienicky nezávadné. Kdo tvrdí opak, nemohl se seznámit detailně s navrženým stavebním řešením,“ vysvětloval už na veřejném projednání primátor města Mostu Jan Paparega.
„Já osobně si myslím, že je to nadstandard. Schvaloval jsem to již dříve, ale dneska poprvé jsem viděl, jak to vypadá. Pokud bych měl možnost, určitě bych tam šel bydlet,“ uvedl Petr Bažo, který v Chanově žije 35 let a jako jeden ze dvou jediných lidí z Chanova byl pozván na ‚veřejné‘ projednání. Foto: město Most
Zničení, na které poukazoval i František Bína, se primátor neobává: „Jednak tam bude kamerový systém, takže bude moci být detekována osoba, která se pokusí o to, jakýmkoliv způsobem poškodit modulové bydlení. A samozřejmě i nájemní smlouvy budou pamatovat na to, že jednou z povinností bude řádně si hradit své povinnosti vyplývající z hrazení nájmu a energií a služeb s tím spojených. Bude prováděna kontrola bytové jednotky a jejího stavu našimi sociálními pracovníky, kteří pravidelně docházejí do Chanova, a i sekundárně ze strany odboru městského majetku. Takže nějaké devastace se neobáváme.“ Nájemníky bude do bytů vybírat odbor sociálních věcí.
Proti výstavbě kontejnerů byly obyvateli Chanova iniciovány dvě petice, on-line verzi té novější najdete zde. Podepsali ji například: bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, kněz a spisovatel Ladislav Heryán, učitel na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem Martin Kolář, lidskoprávní aktivista Jozef Miker, učitel na základní škole Litvínov-Janov a zastupitel města Lomu Marian Dancso, umělkyně a iniciátorka projektu knihovny romské literatury Romafuturismo (Knihovna Josefa Serinka) Ladislava Gažiová, krajský zastupitel v Ústeckém kraji Karel Karika, první romský zastupitel v Chomutově David Ištok, novinářka Tereza Cajthamlová, zastupitel města Příbrami a krajský zastupitel Středočeského kraje Antonín Schejbal.
Plán výstavby kontejnerů v Chanově již v minulosti odsoudila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která ve své zprávě na základě místního šetření například napsala: „Dospěla jsem k závěru, že výstavba modulového bydlení na sídlišti Chanov ve svém důsledku posílí segregaci romských obyvatel Chanova a představuje diskriminaci v oblasti bydlení z důvodu etnického původu.“ Celou zprávu ombudsmanky ohledně kontejnerů v Chanově si můžete stáhnout zde.
Kvůli plánované stavbě kontejnerů v Chanově ukončila s městem Most spolupráci Agentura pro sociální začleňování.
V současné době již běží veřejná soutěž na dodavatele stavby. „Někdy v první polovině měsíce dubna bychom mohli znát vítěze této veřejné zakázky a v návaznosti na to budeme uzavírat smlouvu. Vlastně nejdelší dobu na celé realizaci trvá připravení základové desky a inženýrských sítí. Instalace samotných modulů je pak záležitostí několika dnů, možná týdnů,“ upřesnil primátor Paparega. Rozpočtové náklady jsou v částce 35 milionů korun včetně DPH, reálné mohou být dle loňského průzkumu trhu zhruba o deset milionů nižší.
***
Poté, co někdejší místostarosta František Bína zavzpomínal na budovatelské chanovské období, zareagovali na jeho slova i lidé z Německa, například Ralf Göhler z Olbernhau, obce spolupracující s Mostem, veřejně napsal: „Vzpomínám si na tvou počáteční euforii. Později se objevila kriminální minulost. (...) .. ale Romové se v Mostě rojili, k utrpení některých německých turistů.“ Kontejnerové bydlení odsoudil i exsenátor Vlastimil Balín: „Kontejnery jsou fakt dobré na odpad, ne na lidi.“
Podle vedení města je ale příkladem dobré praxe modulové výstavby například sociální bydlení ve Svitavech, mateřská škola v Praze-Březiněvsi, základní škola v Praze-Dubči či ubytovna v Jihlavě. V zahraničí je to například základní škola ve Švýcarsku, azylový dům v německém Düsseldorfu, studentská kolej v Nizozemsku či sociální bydlení v Rakousku a mnoho dalších staveb sloužících pro bydlení.
Další ukázka z vizualizace modulového objektu pro bydlení v lokalitě Most-Chanov, zdroj: Ing. Vlastimil Brabec
Příklady má prý i Německo, jak bylo ukázáno tímto snímkem na veřejném projednání (Základní škola – Německo Lörrach)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
