Copak je to za generála? Petr Pavel měl v blátě a sněhu útočit na pozice NATO

23.05.2022 14:49 | Ze sítí

Generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, jehož jméno se v médiích často skloňuje ve výčtech nejfavorizovanějších prezidentských kandidátů, se vyjádřil ke své minulosti ve službách vojenské rozvědky za komunistického režimu. „Nebyl jsem žádný Bond,“ hájí Pavel svou kariéru ve vojenském zpravodajství během totality, kterou mu krátce po nástupu přerušila sametová revoluce.

Copak je to za generála? Petr Pavel měl v blátě a sněhu útočit na pozice NATO
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel

Anketa

Vadí vám, že Babiš místo jednání sněmovny objížděl Moravu s obytňákem?

hlasovalo: 16229 lidí
Vojenské působení Petra Pavla bylo za minulého režimu dosti turbulentní. Pavel, jenž se narodil do rodiny důstojníka Československé lidové armády, se již od útlého mládí věnoval kariéře v armádě a hned po základní škole zamířil na Vojenské gymnázium Jana Žižky v Opavě a následně na Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově.

Aby dosáhl vyšší vojenské hodnosti, se pak uchýlil v roce 1983 ke vstupu do komunistické strany. Jak později vysvětloval, bez členství v KSČ by jeho práce v armádě „pozbyla veškerého smyslu“, jelikož by nemohl nastoupit k elitnímu útvaru v Prostějově, kde velel výsadkové průzkumné rotě.

I dnes Pavel říká, že se za své členství v KSČ nestydí. „Nemám žádný vnitřní důvod se za to komukoliv omlouvat, protože jsem nikoho nepoškodil,“ řekl dříve v Prostoru X s tím, že ale není na vstup do strany ani nijak hrdý.

Mnohé lidi však kromě členství v KSČ zajímá i Pavlova služba ve vojenském zpravodajství. Vojenská tajná služba však pro Pavla neskončila nijak úspěšně – nastoupil do ní totiž až v roce 1989 a sametová revoluce mu stihla práci rozvědčíka zbořit dříve, než stačil nasazení do své první akce.

Kariéru měl přitom Pavel rozjetou velmi slibně již za totality, což dokládají pochvalná slova o jeho „třídní uvědomělosti“. „Kpt. Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni. Má dobré znalosti marxismu-leninismu a dokáže je uplatnit ve své práci,“ hovoří posudek z roku 1987, kdy Pavel sloužil u 22. výsadkové brigády.

Ke krátké službě v kůži rozvědčíka za komunismu se nyní Pavel vyjádřil, aby utnul spekulace a přiblížil, co přesně bylo jeho úkolem. „Slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní. Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář průzkumník, který se plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení nebo velitelská stanoviště,“ odmítl mnohé fantazie.

Pro názornou ukázku pak zájemcům doporučil podívat se na službu svobodníka Kouby ve filmu „Copak to je za vojáka“.

I přes tato slova však Pavel mnohé v podpoře své kandidatury na Hrad nepřesvědčil. Proti jeho podpoře se staví i vládní nejsilnější strana ODS, které vadí Pavlovo působení v KSČ. „Třicet let po revoluci bychom si mohli zasloužit kandidáta, který nebyl nikdy členem komunistické strany,“ řekl v pořadu Partie na CNN Prima News šéf poslanců strany Marek Benda v první polovině května a předtím narazil i u premiéra.

„Bývalého člena strany bych si nepřál,“ řekl předseda vlády Petr Fiala na otázku, zda by se mu generál Pavel líbil na Hradě.

V nedávné době také zazněla dosti silná slova směrem k boji Pavla o Hrad o exministra financí Miroslava Kalouska. „Po založení NATO se spousta Hitlerových důstojníků stala poctivými vojenskými profesionály své země i NATO. Fakt je, že žádný z nich nikdy nechtěl kandidovat na prezidenta SRN,“ zaznělo ve vzkazu Pavlovi, který nakonec po chvíli Kalousek smazal.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…