„Vedeme rozhovor v době, kdy probíhá volební kampaň, což je pro mě trochu problematické, protože ho mám rád za ty tři roky, které jsem s ním strávil. A to srovnání Miloše Zemana, když mu táhlo na 40 let, a muže, kterému bude za čas 75 let, je kruté. Nemyslím si, že je pro člověka důstojné, když mohou všichni stále sledovat, jak schází stářím, obklopen partou zlopřátel, kteří využívají jeho rétorické schopnosti, aby posilovali své pozice. To není nic hezkého, navíc je jasné, že to nebude lepší, ale jenom horší a horší. Je to začarovaný kruh, takže my, co ho máme rádi, si přejeme, aby už byl vysvobozen,“ poznamenal hned v úvodu rozhovoru profesor Kabele, jenž prý je bytostně přesvědčen, že by pro samotného Zemana bylo lepší, kdyby už prezidentem nebyl.
Miloš Zeman měl prý už v 80. letech minulého století velký dar tvořit obsáhlé texty či projevy, které měly hlavu a patu. Nebyly sice nijak intelektuálně výrazné, ale Zeman v nich dokázal udržet myšlenku po celou dobu, což je důležité. Zeman má výhodu také v tom, že umí plánovat dlouho dopředu a držet se svého plánu. Už v roce 1980 věděl, že jednoho dne chce být premiérem této země a šel si za tím.
Zeman se svým týmem tvořil komplexní modely budoucnosti. Dnes tyto modely považuje profesor Kabeleza sci-fi. V praxi něco takového nelze naplánovat. Upozorňovali na to mimo jiné i Václav Klaus či Vladimír Dlouhý, kteří místo tohoto prognostického plánování upřednostňovali klasické ekonomické mechanismy. Zeman s Klausem soupeřili už tehdy, ale zároveň se respektovali. Jejich spor dokázal přilákat intelektuály. Přišlo jim zajímavé, co se odehrává mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem.
„Byla to rivalita, která uznávala protějšek, vlastně se jim líbilo se navzájem poměřovat. Navíc jejich obecenstvo tvořily skutečné osobnosti tehdejší neoficiální vědy, žádný Mynář nebo Ovčáček, úpadek v tomto ohledu je nyní šílený,“ prohlásil Jiří Kabele. Rozdíl mezi Zemanem tehdy a Zemanem dnes je prý především v tom, že tehdy vedl skutečné diskuse s oponenty, vítal oponenturu. Dnes o oponenty nestojí. Změnil se prý pravděpodobně mezi lety 2003 až 2013, když Miloš Zeman pobýval na Vysočině a stál mimo politiku.
Jiří Kabele přidal pár slov i k obratu prezidenta Zemana na Východ. Jak Klaus, tak Zeman vyvedli naši zemi z autoritářského režimu a nasměrovali ji na Západ, ale získali pocit, že se jim na Západě nedostalo dost uznání.
Ing. Miloš Zeman
„Příčinu vidím v jejich egu, je tam prvek zneuznání, oni narazili u západoevropských politiků na jakousi zeď druhořadosti. Viděli, že jsou třeba i oslavováni, ale přesto zůstávali stále jen takovými východoevropskými figurami. Známé je, jak byl Klaus zklamaný z toho, že jej nebere vážně Helmut Kohl. ‚Z pomsty‘ a uražené ješitnosti se obracejí na Východ, kde se jim navíc dostává větší patřičné pozornosti a možná i podpory. Berte to ale jako můj, poněkud psychologizující, osobní výklad," podotkl Kabele.
Dnes se Miloš Zeman stal mluvčím lidí, kteří mají pocit, že se jim nedostalo dost uznání za to, co dělali posledních 30 let. Mají tedy podobný pocit jako Zeman vůči Západu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
