Válečný konflikt, který již pátým měsícem probíhá mezi Státem Izrael a palestinským hnutím Hamás, si podle nejnovějších informací dosud vyžádal na 30 tisíc obětí, z nichž 70 % tvoří ženy a děti. Izraelská armáda se nyní připravuje na zahájení pozemního útoku na Rafáh, nejjižnější město Pásma Gazy o rozloze 64 km² na hranici s Egyptem, kde se momentálně tísní 1,4 milionu Palestinců, z nichž převážnou většinu tvoří uprchlíci vyhnaní z ostatních částí obléhaného pásma. Vysídlení Palestinci se v průběhu posledních několika měsíců postupně přesouvali směrem na jih, v útěku před izraelskými bombami a postupujícími pozemními jednotkami. Nyní už nemají kam jít; dál na jih je jen ostře střežená hranice s Egyptem, oddělující Pásmo Gazy od sinajského poloostrova, přičemž egyptská vláda se nijak netají svou neochotou palestinské uprchlíky přijmout. Mnozí komentátoři však podotýkají, že až Izrael spustí očekávanou ofenzívu v Rafáh, zastavit vlnu statisíců uprchlíků bude pro egyptské úřady prakticky nemožné. Lidskoprávní organizace navíc v půlce února zveřejnily důkazy naznačující, že se Egypt na tento scénář připravuje stavbou rozsáhlého uprchlického tábora na Sinaji.

Kritická situace v Gaze tak vyvolává obavy z masivní uprchlické vlny, která by mohla zasáhnout i Evropu. Tyto obavy se začaly šířit již loni na podzim, kdy unikl tajný dokument izraelského ministerstva zpravodajských služeb detailně mapující plán Státu Izrael na vysídlení 2,3 milionu Palestinců z Gazy na Sinajský poloostrov a následné rozptýlení části z nich do Evropy. Obavy pak ještě více zesílily, když v americkém deníku The Wall Street Journal vyšel článek s titulkem „Západ by měl přivítat uprchlíky z Gazy“, v němž dva významní představitelé izraelského politického a bezpečnostního establishmentu, Danny Danon a Ram-Ben Barak, apelují na evropské země, aby otevřely své hranice vysídleným Palestincům. Nyní, po vyhnání více než poloviny obyvatel Pásma Gazy do nejjižnějšího města Rafáh v předvečer poslední velké izraelské ofenzivy, se hrozící scénář masivní uprchlické vlny zdá být ještě pravděpodobnějším. A byť americký prezident Joe Biden nesměle vyzývá izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k opatrnosti, vojenská pomoc dál proudí z Washingtonu do Izraele ostošest; americký Senát minulý týden schválil balíček podpory izraelskému válečnému úsilí v hodnotě 14 miliard dolarů. Návrh nyní ještě čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů.

Na téma izraelsko-palestinského konfliktu tento týden debatovaly dvě známé osobnosti židovského původu se zcela protichůdnými názory. V pořadu Piers Morgan Uncensored slavného britského moderátora Pierse Morgana se střetl politolog Norman Finklestein s rabínem Jacobem Shmuelem Boteachem, jenž veřejně vystupuje jako „rabín Shmuley“. Finkelstein je dlouhodobým kritikem izraelské politiky vůči Palestincům; Izrael viní z apartheidu a genocidy. Politolog vzbuzuje kontroverze mnoha svými názory, jako když např. prohlásil: „Sionisté se od nacistů skutečně dobře naučili. Tak moc dobře, že se zdá, že jejich morálně odporné zacházení s Palestinci a snaha zničit palestinskou společnost v Izraeli a na okupovaných územích je v podstatě odhaluje jako nacisty s plnovousem a černými klobouky.“ Finkelstein ve své knize „Průmysl holokaustu: úvahy o zneužívání židovského utrpení“ píše, že americký židovský establishment zneužívá památky obětí holokaustu k posilování své vlastní politické moci a k prosazování zahraničněpolitických zájmů Státu Izrael. Naproti tomu rabín Shmuley, kterého deník The Washington Post nazývá „nejznámějším rabínem v Americe“, patří k vášnivým zastáncům Izraele. Shmuley má blízko k mnoha politikům a celebritám; byl mimo jiné „duchovním poradcem“ zesnulého popového zpěváka Michaela Jacksona, s nímž také provozoval charitu pro děti Heal the Kids.