Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Od počátku ruské okupace Ukrajiny se podle Mezinárodní organizace pro migraci dalo do pohybu 11 milionů lidí. Počet ukrajinských běženců v ČR přesáhl v sobotu 276 tisíc. Všichni potřebuji pravidelnou lékařskou péči, jenže kartotéky praktických lékařů a pediatrů jsou v posledních letech přeplněné.
Hlavním tématem byl nedostatek lékařů a pediatrů. V Česku už přitom dostalo vízum o dočasné ochraně přes 270 tisíc ukrajinských uprchlíků. Více než sto tisíc z nich jsou děti, které by se všechny měly registrovat k dětskému lékaři. Ministerstvo zdravotnictví sice zřídilo v různých nemocnicích tzv. UA pointy, jež mají být dočasným řešením.
Primární zdravotní péči by podle odborných lékařských společností měly poskytovat především ordinace lékařů-praktiků a praktických lékařů pro děti a dorost. Evropská komise a další dárci ze světa slibují více než 10 miliard eur, v přepočtu 250 miliard korun, na pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou.
UA pointy, které mají praktikům ulevit, podle ministra Válka poskytují ukrajinským uprchlíkům akutní jednorázovou péči, ale i jisté útočiště. „Je potřeba se tam podívat, sám jsem to udělal. Pro maminky, které jsou vystresované, po dlouhé cestě, nemají s sebou skoro nic, těm nabízejí UA pointy bezpečí. Informace pro ně jsou psané v ukrajinštině, často tam jsou i ukrajinští zdravotníci, kteří je uklidní. Já sám jsem tam slyšel často silné příběhy, plačící lidi... I to je tedy jeden z důvodů, proč máme UA pointy,“ sdělil Válek.
prof. MUDr. Vlastimil Válek , CSc., MBA, EBIR
Problémem budou dětští lékaři, pediatři, kterých je nedostatek v celé České republice. „Chtěl bych proto, aby ty UA pointy fungovaly několik měsíců, aby byly podpůrnou jednotkou. Je možné, že půjde o jeden ze způsobů, jak podpořit složky zdravotnictví, které byly dlouhodobě podceňovány a podfinancovány,“ pokračoval ministr zdravotnictví.
Jednou z možností je, že UA pointy by mohly v nemocnicích fungovat až do konce roku. „Může to být jistá záloha a podpora,“ řekl Válek s tím, že vedle toho by „zrobustňoval“ systém primární zdravotnické péče.
Uprchlická krize by tak podle Válka mohla přispět k zásadním změnám ve zdravotnictví, které by mj. zlepšily kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro české občany. „Možná nás uprchlická krize naučí, a já tomu věřím, udělat některé změny ve zdravotnictví, které se dlouhodobě odkládaly, a které zajistí, aby české zdravotnictví sloužilo ještě lépe českým občanům,“ doplnil.
Myšlenku UA pointů vítá členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová: „Fungují velmi dobře, sama jsem se na ně byla podívat,“ uvedla poslankyně a vysloužila si od Válka palec nahoru. Zároveň upozornila, že stále jsou do značné míry zajištěny ze značné části českým personálem, jehož kapacita je omezena. Aby se systém tuzemského zdravotnictví vyrovnal s 300 tisící novými pacienty, je podle ní zapotřebí podporovat využití zdravotnických pracovníků z řad uprchlíků.
Mezitím postupně probíhá i vstup Ukrajinců do primární zdravotní péče v Česku, s tím podle Šonky nejsou zatím žádné problémy. „Nemám hlášeno, že by byl někde problém a že by praktičtí lékaři nebrali Ukrajince. Systém sice má omezenou kapacitu, ale je zde obrovská snaha všech,“ uvedl šéf Sdružení praktických lékařů s tím, že UA pointy nemají nahrazovat primární péči, jde o jakousi rychlou pomoc.
Bude mít ale primární péče dostatečnou kapacitu, aby třeba na podzim unesla nápor způsobený běžnými virózami? „Český systém určitě není připraven na 300 tisíc pacientů navíc, na to se připravit nešlo. Nejsme schopni navýšit kapacity u praktických lékařů pro děti a dorost, těch bylo málo i před ukrajinskou krizí,“ podotkl Šonka. Tedy že by mohla významnou roli v primární péči sehrát pomoc nemocnic.
Do budoucna podle něj bude potřeba navýšit kapacity praktických lékařů. „Je to dlouhodobá záležitost, bude potřeba navyšovat počet studentů, počet absolventů a rezidenčních míst, což musí pak schválit resort zdravotnictví,“ připomněl Šonka.
Ministr Válek nesouhlasně pokyvoval a řekl, že tak již dávno učinil. „Kdyby záleželo na rozhodnutí ministerstva, bylo by to špatné, ale záleží na mém rozhodnutí, a já už jsem to udělal. Letos jsem už navýšil rezidenční místa,“ hájil se Válek. „Vždyť vy víte, že to tak je,“ kývl ministr na Šonku, který jeho slova odsouhlasil.
Teď podle Válka bude zásadní navýšení peněz, které povede k otevření míst pro absolventy lékařských fakult. „Kolik bude zájemců, tolik se jich musí dostat do vzdělávacího programu. Není možné, aby na to zařazení čekali. Tečka,“ zdůraznil s tím, že výsledky těchto změn ale uvidíme nejdříve za dva až tři roky.
Válek hovořil tak, že navýšení počtu rezidenčních míst není problém, ale Moravec se rozvášnil a řekl Válkovi, že problém praktiků a nedostatek praktické péče se probírá už osm devět let a opatření byla relativně pomalá. „Já jsem ale nebyl ministr osm devět let,“ pokrčil rameny Válek.
Přiblížil, jak by se mohli ukrajinští zdravotníci zapojit do českého systému. Podle něj zdravotnických pracovníků z Ukrajiny se zatím v Česku registrovaly už stovky. „Systém nám umožňuje, aby ukrajinští zdravotníci nastoupili jako stážisté. Ohledně uznání jejich diplomů jsme vydali metodiku. Evropská unie nechce, abychom vykradli Ukrajině zdravotníky, my chceme, aby Ukrajina vyhrála, upozornil. A že další krok bude online kurs a česko-ukrajinský slovník zdravotnické terminologie. „Máme materiál, který dostanou všichni ředitelé a hejtmani, je tam jasný postup schválený EU, nenabourává český způsob vzdělávání. Podle mě je to materiál jednoduchý, jasný, srozumitelný,“ přislíbil ministr zdravotnictví.
Splnit požadavky a zkoušky pro lékaře, podle Válka, v Česku rozhodně není lehké. „Kdo z nás tří by udělal dneska státnice? Já rozhodně ne,“ obrátil se s úsměvem směrem ke kolegům.
Česko čeká další rozvolnění
„O půlnoci ze středy na čtvrtek zrušíme respirátory ve veřejné dopravě. Můžeme si to dovolit. Když se podíváte, jaké je počasí, je chladno, přes víkend bude zima. Pokud se v pondělí podle předpovědi oteplí a bude to pokračovat v úterý, tak si myslím, že nebude důvod, proč by v hromadné dopravě měly být na Velikonoce respirátory. Ruším nařízení, ale každý inteligentní Japonec nosí respirátor v době, kdy by se mohl nakazit,“ uvedl, že na tomto se dohodl Národní institut pro zvládání pandemie.
V sociálních službách a ve zdravotnických zařízeních respirátory zatím stále zůstávají. „Stále tam umírají lidé a zbytečně, jde hlavně o neočkované,“ řekl s tím, že v těchto zařízeních by respirátory mohly skončit na přelomu měsíce dubna a května.
Šonka se dotkl případného očkování na podzim. Válek uvedl, že v rámci září a října bude potřeba proočkovat věkovou skupinu 65 plus, jde o zhruba dva až dva a půl milionu lidí. „Budeme muset spustit kampaň, která vysvětlí nutnost opakovaného očkování. Nikoliv třetí či čtvrté dávky,“ prohlásil ministr Válek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
