Do Národního rozvojového fondu budou podle ministra Havlíčka přispívat banky i investoři

20.06.2019 19:25

Do Národního rozvojového fondu by podle vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) měli přispívat vedle bank další soukromí investoři. Představa vlády je taková, že by se v prvním roce fungování fondu v něm mohlo sejít pět až deset miliard korun, řekl dnes Havlíček ČTK. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které navrhovala sociální demokracie. Předběžný model, jak by fond mohl fungovat, představí Babišův kabinet příští týden.

Do Národního rozvojového fondu budou podle ministra Havlíčka přispívat banky i investoři
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Havlíček
reklama

„Fond bude otevřen pro více investorů, ale záleží to také na tom, jak atraktivně bude nastaven. Musím říct, že zájem je docela slušný. Myslím, že se pákovým efektem může podařit vytvořit desítky miliard korun pro rozvojové investice, čili nikoliv pro spotřebu,“ odpověděl dnes na dotaz ČTK Havlíček. Dodal, že přidanou hodnotou by bylo, pokud by se do něj zapojily peníze z Evropské investiční banky. Rozpočet fondu by tak podle něj mohl do tří let dosáhnout 30 až 50 miliard korun.

Parametry fondu připravuje tým odborníků z ministerstev průmyslu, financí i bankéři. „Začínáme dávat dohromady schůdný model po ekonomiko-právní stránce a bavíme se i o zdrojích. Hodně čerpáme ze zahraničí, jak to třeba dělali ve skandinávských zemích či ve Velké Británii,“ doplnil Havlíček s tím, že více informací bude k dispozici příští týden.

Z květnové analýzy ČTK mezi největšími bankami vyplynulo, že největší banky v ČR jsou připraveny do základního kapitálu fondu investovat miliardy korun. Babiš už dříve řekl, že do fondu by příští rok při jeho vzniku mohly čtyři největší banky odvést asi šest miliard korun.

Česká bankovní asociace na konci května upozornila, že klíčovou podmínkou pro to, aby Národní rozvojový fond úspěšně fungoval, je zavedení profesionálního řízení nezávislého na vládě, bankách a přispěvatelích. Vznik fondu považuje asociace z ekonomického a praktického pohledu za lepší řešení, než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění. Umožní využít peníze pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj.

Ekonom České bankovní asociace Miroslav Zámečník uvedl, že financování z fondu by mělo fungovat tak, že stát stanoví investiční potřeby na základě svých strategií. Výběr projektů by ovšem měly provádět orgány fondu. Fond by podle Zámečníka měl projekty kofinancovat, nikoli poskytovat nevratné dotace.

Původně zvažovaná sektorová daň měla mít podle představ ČSSD podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a přinesla by podle odhadů strany do státního rozpočtu až 14 miliard korun ročně. Na rizika sektorové daně však upozorňovali zástupci bank, odborníci i Ministerstvo financí. Její kritici tvrdili, že zavedení by zvýšilo ceny finančních produktů a nejvíce by dopadlo na domácnosti, které splácejí hypotéky. Ohrožena by byla i stabilita finančního sektoru.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Očkování: Titanik, jdeme ke dnu. Kašleme na Západ, řekli si. A zařídili se

10:07 Očkování: Titanik, jdeme ke dnu. Kašleme na Západ, řekli si. A zařídili se

Statistiky očkování jsou ke státům Evropské unie neúprosné. Nejlepší je Velká Británie, která z unie…