Stávku zatím v Česku upravuje zákon o kolektivním vyjednávání. Týká se zastavení práce kvůli sporům při uzavírání kolektivních smluv. Podle ministerstva práce chybí ale obecná úprava.
Odboráři návrh odmítají
Na novém zákonu Drábkův úřad začal pracovat po loňské červnové stávce v dopravě, kterou odbory uspořádaly na protest proti vládním reformám. Vyhlásily ji před víkendem na pondělí. Soud je zastavil, protože akci neoznámily tři dny předem. Předáci uváděli, že se protest týká hospodářských a sociálních zájmů, takže se na něj zákon o kolektivním vyjednávání nevztahuje. Přesto stávku odložili ze 13. na 16. června. Vláda pak prohlásila, že právě takové akce upraví zákonem, aby se při nich zajistil minimální provoz a snížil se ekonomický dopad.
Odboráři připravovaný návrh odmítají. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů případné stávky proti reformám či vládě neupravuje a je jen reakcí na "politickou objednávku vlády" po loňské stávce. Cílem je prý přitvrdit pravidla a pořádání stávek bránit. Předáci pohrozili, že nebudou chodit na jednání tripartity s vládou a zaměstnavateli, pokud kabinet mimo jiné nezastaví práce na zákonu.
Podle návrhu by stávku směly vyhlašovat jen odbory. Mohly by to udělat tehdy, pokud by o zastavení práce hlasovala aspoň polovina všech zaměstnanců a souhlasily přinejmenším dvě třetiny z nich. Organizátor by měl pět pracovních dní předem ohlásit důvody a cíle stávky, čas jejího zahájení i seznam pracovišť, jichž se akce dotkne. Nejpozději 24 hodin před začátkem by vedení mělo dostat jména lidí, kteří práci přeruší. Nově by nesměli stávkovat třeba pracovníci řízení letového provozu či městští strážníci.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
