Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Zlín, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?Anketa
„Obrácení ruské pozornosti na asijské trhy není možností či snad alternativou, ale nutností. Tato nová výzva by měla posílit roli Ruska ve světě. Také samotní ruští obyvatelé musí vnímat, že žijí v době převratných změn. Jak říkával otec čínského zázraku Teng Siao-pching, 'lidé musí osvobodit svoji mysl, když uvažují o současném světě a jeho zákonitostech'. Tento krok by měl být klíčovou a fakticky určující součástí národní strategie. Centrum světové ekonomiky se v posledních letech přesouvá do asijsko-pacifické oblasti, kde by tamějšího potenciálu mohlo Rusko využít k rozvoji Sibiře a Dálného východu. V nadcházejících třech letech budou strategii Ruska v Asii ovlivňovat následující tři faktory,“ tvrdí Bordačev a Kanajev v úvodu své analýzy.
Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Pelhřimov, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?Anketa
„První faktor je již přítomen ve světovém dění ve žhavé současnosti. Začala nová studená válka a Spojené státy budou ve své konfrontační politice vůči Rusku v příštích pěti až deseti letech pokračovat. Politika Spojených států vůči SSSR a Rusku tradičně oscilovala mezi strategií reprezentovanou bývalým ministrem zahraničí Henry Kissingerem a bývalým poradcem pro otázky národní bezpečnosti Zbygnievem Brzezinským. Ta prvně jmenovaná byla založena na pragmatickém pochopení situace, že ideologický základ konfrontace mezi Východem a Západem se zhroutil v roce 1991. V rámci této strategie se Spojené státy snažily o sblížení a hledání styčných bodů s Ruskem v různých oblastech,“ poukazují oba profesoři.
Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Praha 5, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?Anketa
„Na konci roku 2013 však zvítězila konfrontační strategie reprezentovaná Brzeziským. Jejím cílem je přitlačit na Rusko, obklopit jej americkými spojenci a nakonec Rusko přinutit k odzbrojení a rozdělení. Výrazně se nezlepší ani vztahy Ruska s Evropskou unií. Evropané sice budou pokračovat v obchodování s Rusy v oblasti energetiky, ale i nadále budou Rusku bránit v přístupu k nejnovějším technologiím a inovacím,“ domnívají se autoři.
Druhým faktorem ovlivňujícím strategii Ruska v Asii bude snaha Číny vymanit se ze strategického obklíčení na východě a jihovýchodě. Spojené státy i přes setrvávající závislost na Číně budou hájit své zájmy v Asii tradičním způsobem. To znamená posilováním vztahů s asijskými spojenci skrze nová vojenská partnerství. Tyto výzvy k užší spolupráci jistě vyslyší např. Vietnam. Japonsko zase v současné době stále zvyšuje své výdaje do zbrojení. Obě světové mocnosti, tedy Čína i Spojené státy, budou nutit asijské země k uzavírání dalších strategických partnerství. Tyto země se budou snažit hrát na obě strany, bude však stále obtížnější zabránit další eskalaci napětí. Společný zájem Ruska a Číny se tak bude sbližovat. Obě země by tak měly hledat kompromisy a rozšířit oblasti spolupráce,“ navrhují Bordačev a Kanajev.
„Třetím faktorem je nutnost přijít se systémovou a komplexní politikou, která přispěje k rozvoji Sibiře a Dálného východu. To zlepší ekonomickou situaci nejenom v těchto odlehlých regoinech, ale pozitivně se projeví v celé zemi. Rozvoj východních oblastí může zároveň pomoci zajistit stabilitu země v případě dlouhodobé konfrontace se Západem. Můžeme konstatovat, že vnější a vnitřní podmínky ještě nikdy nebyly tak přiznivé k tomu, aby se Rusko mohlo stát plnohodnotným a důležitým dodavatelem energií pro asijsko-pacifické oblasti,“ upozorňují autoři.
„Ruský obrat směrem k Asii však nenastal ze dne na den. Již před krizí na Ukrajině a západními sankcemi se Rusko o asijské trhy eminentně zajímalo. V červnu 2013 prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na Mezinárodním ekonomickém fóru konaném v Petrohradu, že „země nebude moci vykazovat pravidelný růst, pokud svůj export nenasměruje na asijské trhy“. Za první krok k asijskému vykročení Ruska však lze považovat již summit APEC, který se konal ve Vladivostoku před dvěma lety. Už tehdy byl v Rusku navržen ambiciózní program zaměřený na hlubší ekonomické i politické angažování v asijsko-pacifickém regionu,“ zmiňují Bordačev a Kanajev.
nezkrácenou verzi anglického textu najdete ZDE
„Nový model pro rozvoj východních oblastí Ruska byl oficiálně představen loni v říjnu. Za klíčové sdělení autorů tohoto projektu lze považovat zmínku o nutnosti otevřít Sibiř a Dálný východ do Asie, aby sem mohly proudit zahraniční investice. Aby mohla být navázána užší spolupráce s investory, zřídilo ministerstvo pro rozvoj Dálného východu své pobočky v Chabarovsku, Vladivostoku i dalších velkých městech. Vznikne také mnoho agentur, které budou spolupráci se zahraničními investory koordinovat. Letos v létě také vláda zmínila svůj plán přesunout sídla některých státních podniků do východních oblasí. Jako prvního se to bude nejspíš týkat podniku RusHydro, ale vyloučen není ani přesun Rosněfťu či Trasněfťu,“ informují autoři.
„Aby však mohla být 'ruská mise' v Asii úspěšná, je nutné v prvé řadě nastavit nová pravidla ve strategickém partnerství s Čínou. Státní návštěva prezidenta Putina v Číně stála na začátku nové éry vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. V rámci této nové éry Rusko začíná svůj energetický export směřovat do Číny a očekává se, že do 10 až 12 let dosáhne objem energií současných dodávek do Evropy. Pozornost si však nepochybně zaslouží i Japonsko a Jižní Korea, které jsou ovšem Západem nuceny podílet se na sankcích. Bude proto nutné s oběma zeměmi jednat a případný dopad jejich sankčních kroků zmírnit na minimum. Pozitivním signálem jistě je, že vzájemný obchod se ani v posledních měsících nesnížil, spíš naopak,“ poukazují oba profesoři.
„Je rovněž nutné stanovit strategické cíle pro účast na Regionálním fóru ASEAN, Setkání ministrů obrany ASEAN, Východoasijském summitu a Námořním fóru ASEAN. Rusko musí rovněž zvýšit své diplomatické úsilí při řešení regionálních konfliktů a sporů. Příkladem mohou být šestistranné rozhovory týkající se jaderného programu KLDR. Pozornost by se měla soustředit i na neshody mezi Čínou a Spojenými státy stran protiraketové obrany a vůbec americké snahy o uzavírání aliancí, které jsou potencionální hrozbou pro vznik dalších konfliktů,“ míní autoři analýzy.
„Důležité také je, aby Rusko bylo u toho, až se v budoucnosti více otevře světu Severní Korea. Ta ostatně již dnes požaduje rozšíření ekonomických vazeb mezi oběma zeměmi. V roce by měl objem vzájemného obchodu vzrůst z nynějších 80 až 120 miliónů dolarů na jednu miliardu dolarů,“ přícházejí Bordačev a Kanajev se zajímavými čísly.
„Zajistit úspěch nové strategie Ruska v Asii nebude každopádně snadné. Konečný výsledek bude ovlivňován mnoha překážkami uvnitř země i na mezinárodním poli. Rusko má však jednu nespornou výhodu. I když je stále vojenskou velmocí, jeho cíle nevyžadují, aby se zapojilo do závodů o získání nadvlády v Asii. Sovětský svaz byl na svém vrcholu připraven o vojenskou a politickou nadvládu asijských regionů soupeřit s Čínou i Spojenými státy. Na rozdíl od své vlastní minulosti a současnosti v podání Spojených států a Číny dnešní Rusko ovšem nepotřebuje prostor, který by mohlo vojensky a politicky ovládat. Poprvé ve své historii má nyní Rusko příležitost vstoupit do asijsko-pacifického prostoru jako mírotvůrce. Což je unikátní role, která by této zemi i Asii 21. století mohla být velmi prospěšná,“ uzavírají v optimistickém duchu oba profesoři.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
