Donedávna nás v budovách Poslanecké sněmovny nebylo příliš. Potkat někoho na chodbě byla spíše výjimečná věc. Ale od ustavující schůze je to jako mraveniště. Krom poslanců po chodbách pobíhají novináři, asistenti, úředníci, a náhle se mi nezdá osm stravovacích zařízení příliš, protože i tak v nich bývá plno.
„Poobědová káva“ mi ovšem nestačí. Kofein je jednou z mých mála neřestí, a jestli mám být pracovitá – a že si za peníze daňových poplatníků nedovolím nebýt – tak beru na milost Starbucks, který je od sněmovny, co by kamenem dohodil. Poroučím si kávu velkou a bez sirupu, nechávám tam šílené peníze, a v kanceláři pak nadávám na Evropskou unii, protože přes to papírové brčko to chutná, jako bych olizovala krabice.
A tak volám našemu brněnskému kolegovi Luborovi Novákovi, který se mnou sdílí kancelář jakožto jeden z asistentů, že fakt nutně potřebuju kávovar a na středeční schůzi ho tam prostě musím mít.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Anyska
