Ministerstvo zemědělství v současné době připravuje zpětné vymáhání více než sedmi miliard korun od společností z koncernu AGROFERT, který Andrej Babiš po léta ovládal a jejichž dotace se v posledních letech staly symbolem střetu zájmů. Ministr zemědělství Marek Výborný avizuje několik týdnů před volbami masivní zpětné vymáhání dotací, které má vyřešit historicky nesprávný postup poskytovatelů dotací, a tvrdí, že takto získané prostředky budou vráceny ve prospěch veřejných rozpočtů. Konkrétní kroky v této věci však dosud nenastaly. AGROFERT má zjevně na kontě několik miliard korun pocházejících ze získaných dotací, a tak je tento boj vnímán jako snaha o dodatečné „očištění“ koloběhu poskytování dotací.

Na druhé straně máme případ ministra Mariana Jurečky, který s ohledem na zákonný zákaz podnikání a provozování výdělečné činnosti převedl své podnikání na manželku. Zákon o střetu zájmů od září 2017 zakazuje členům vlády pobírat dotace, investiční pobídky a získávat veřejné zakázky prostřednictvím firem, ve kterých vlastní podíl 25 a více procent. Jurečka však v roce 2014 svým krokem – převodem farmy na manželku – zjevně tyto zákonné limity obchází. Na riziko jeho střetu zájmů ve vztahu k firmě JURONKA s.r.o., kterou vlastní manželka, přitom média s ohledem na okolnosti jejího založení opakovaně upozorňovala. Z veřejně dostupných seznamů příjemců dotací přitom vyplývá, že firma JURONKA s.r.o. v letech 2017 – 2024 obdržela od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a Státního zemědělského intervenčního fondu zemědělské dotace ve výši přibližně 2,5 milionu korun.

Výrazně odlišný je i postoj politiků. Zatímco v kauze Babišova AGROFERTu není problém o tématu mluvit a vyzývat k dobrovolnému vrácení načerpaných miliard, v případě Jurečky je situace „přijatelná“. Ministr Výborný dokonce tvrdí, že stát nemůže firmy diskriminovat, a tak není důvod cokoli řešit.

A zde se nabízí otázka: Nejedná se o typický příklad dvojího metru? Zatímco v případě Andreje Babiše je spravedlivě žádána odpovědnost a represe, pokud byla porušena pravidla, přístup spolustraníka ministra Jurečky je považován za zákonný a přirozený.

Ačkoliv zákony stanoví jasná pravidla, jejich aplikace je zjevně často podmíněna osobními nebo politickými zájmy. A tak zatímco v jednom případě je státem „bojováno“ – jde-li o miliardy korun a střet zájmů na vysoké úrovni (navíc u politického oponenta) – v jiném se nekoná, protože „stát nemůže firmy diskriminovat“.

A to je právě ta krutá realita české politické scény: dvojí metr, který se neustále otáčí podle toho, kdo je zrovna u moci, a jaké má spojence. U Babiše a jeho koncernu AGROFERT jde nyní o boj o miliardy, u Jurečky o „pouhé“ převody podniků a dotace v řádech jednotek milionů. Rozdílné přístupy – stejná logika. A to přes všechny právní předpisy a mezinárodní pravidla.

Kdo se v tom má vyznat?