Ekonomika zpomaluje, hlásí statistici. Zde jsou čísla

14.02.2020 10:30

Český statistický úřad zveřejnil čísla, jaké tempo růstu si česká ekonomika držela v loňském roce – zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta. V roce 2018 rostla o 2,8 procenta. Ve 4. čtvrtletí 2019 růst HDP zpomalil na 1,7 procenta, informuje na svém webu Česká televize. „Růst 2,4 procenta je velmi dobrý, je potvrzením určité stability,“ zhodnotil v rozhovoru na ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Prostor k okomentování vývoje inflace, která vzrostla na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta, pak dostal předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ekonomika zpomaluje, hlásí statistici. Zde jsou čísla
Foto: pixabay.com
Popisek: Pokles ekonomiky - ilustrační foto
reklama

V posledním čtvrtletí minulého roku zpomalil růst české ekonomiky na 1,7 % procenta. I když se zpomalení v závěru roku očekávalo, aktuální čísla podle ekonomů zaostala za očekáváním. „Trh předpokládal růst o dvě procenta, ČNB i Ministerstvo financí pak o 1,9 %. Růst tuzemské ekonomiky tak zpomalil na nejslabší hodnotu za poslední tři roky,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

Seidler hodnotí vývoj za celý rok 2019, kdy ekonomika zrychlila o 2,4 % po 2,8 % v roce 2018 vzhledem k méně příznivému vývoji v zahraničí a slabému růstu německé ekonomiky, za stále relativně pozitivní. „Pro letošní rok předpokládáme zpomalení růstu HDP české ekonomiky na dvě procenta,“ dodává.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se růst tuzemské ekonomiky opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 0,7 procenta.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v České televizi dnes promluvil také o tom, jak může mít mírné zpomalování české ekonomiky na konci roku 2019 dopad na ekonomiku v roce 2020. Ubezpečil, že zpomalování ekonomiky na konci roku není neobvyklá věc a je podstatné se na ni dívat v kontextu celého roku.

„Ta 2,4 procenta je velmi dobrý hospodářský růst. Je to výrazně více, než je v Evropské unii,“ zdůraznil s tím, že do určité míry jde o potvrzení určité stability. Že zpracovatelský průmysl v posledních týdnech zpomalil, bylo podle jeho slov pravděpodobně v důsledku zpomalování okolních trhů. „Jsme velmi otevřenou ekonomikou, závislou hodně na odbytu našeho zboží a produktu mimo jiné do Německa, Polska a na Slovensko,“ připomněl, kam jde až 50 procent našeho exportu.

Poté vyzval počkat na výsledky letošních prvních dvou měsíců, zatím by prý prognózy HDP by měly být stále mezi 2 až 2,5 procenty.

Průmysl v datech prosincových ukazuje, že nejen Česká republika, ale téměř všechny evropské země skončily skutečně v minusu. Jelikož jsme otevřenou ekonomikou, tato čísla na nás mají také velký dopad, není tu však podle ministra pouze vliv okolních zemí. „Když se podíváme na strukturu našeho HDP, vidíme, že je stále tažen spotřebitelskou poptávkou, tedy seriózním a velmi dobrým růstem mezd,“ poukázal na to, že významnou roli zde hraje i český trh, služby, finanční sektor, či energetika.

„Obecně si troufám tvrdit, že Česká republika nejenže patří dnes mezi nestabilnější evropské země, a v posledních letech jsme se hodně posunuli. Ale faktorů, které mají vliv na růst ekonomiky, je zde skutečně více,“ uzavřel šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček. 

Co se týká růstu inflace v České republice ta vzrostla na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. „Pro české domácnosti a českou ekonomiku je to jednoduchá zpráva, je to zdražování,“ okomentoval vývoj ekonomiky předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Zdůraznil, že je to vysoko nad inflačním cílem České národní banky (ČNB). „Doporučoval bych to očistit o některé mimořádné a sezónní vlivy, jako například u zeleniny. Pro stanovení kurzu je asi dobré držet se prognózy a jádrové inflace. Tam situace není tak dramatická,“ myslí si Kalousek.

Nic to však nemění na tom, že jde to čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. „Je to vysoké zvyšování cen a domnívám se, že Českou národní banku to opravňuje k aktivní politice,“ sdělil předseda poslaneckého klubu TOP 09 svůj názor. Zvýšení sazeb bylo podle jeho mínění v pořádku, a kdyby se opakovalo, nebyl by tím, kdo by to kritizoval.

Vypadá to, že Česká národní banka počítá s tím, že celý letošní rok bude ve znamení inflace kolem 3 procent. Nemělo zvýšení úrokových sazeb přijít tedy přece jen o něco dříve? „Je obtížné na to jednoznačně odpovědět. Byť je hlavním úkolem ČNB cenová stabilita, tedy inflace, tak musí zohledňovat i vývoj ekonomiky,“ poznamenal Kalousek a podotkl, že se dostáváme do velmi nepříjemného mixu, kdy ekonomika začíná ochlazovat, průmysl už stagnuje a v některých průmyslových odvětvích se dá již hovořit o recesi.

V příštím roce se podle Kalouskových slov zcela určitě prognóza, na kterou byl stavěn rozpočet, tzn. 2,4 procenta, nenaplní. „Bude to méně a ten mix inflace a stagnující ekonomiky je mixem velmi nepříjemným,“ zopakoval, co vše musí ČNB zvažovat. „Patřím k těm, kteří si myslí, že se sazby mají zvyšovat, ale není to opravdu tak jednoduché a chápu i druhou stranu, které vadilo i poslední zvýšení,“ uzavřel Kalousek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

16:50 „Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

"Žádám vás, abyste co nejdříve odevzdali památník Ruské federaci," napsal mimo jiné ruský ministr ob…