„Nemyslím si, že se může křísit idea státu, který zanikl před sto lety, protože vznikl v úplně jiných souvislostech. Měli bychom si přestat dělat iluze o tom, jak všechno za habsburské monarchie fungovalo, protože kdyby to bylo tak ideální, tak by se tohle soustátí v roce 1918 nerozpadlo,“ řekl historik ParlamentnímListům.cz. Základním problémem podle něj tehdy bylo, že se nevytvářely dobré národní vztahy, že se řada národů necítila v monarchii komfortně. I když podle Šebka nemůžeme zapomínat ani na to, že pro Čechy to byla doba národního a ekonomického vzestupu.
Palacký: Rakouská říše měla hájit křesťanstvo před mahomedánstvím
Publicista Václav Vlk připomněl dávnější článek Ondřeje Neffa, v němž cituje Františka Palackého, který v článku Idea státu rakouského v periodiku Národ v roce 1865 napsal: „Ochrana proti Turkům bylo tedy první společné interesse i povolání, ježto poutalo národy a panovníky říše Rakouské navzájem.“ Rakousku bylo podle Palackého „hájiti křesťanstvo před návalem mahomedánství“. V témže článku Palacký říká, že když nebezpečí opadlo, idea zvadla. Podle Neffa je idea zpátky na stole, rozkvétá. „Také tehdy islám ovládal Balkán a tlačil se na sever. Plus mínus podobná situace jako dnes. Paní Merkel, neznalá anebo nechápající dějiny a okouzlená pokusem o vytvoření další ‚Čtvrté říše římské národa německého‘, je naprosto mimo mísu a není schopna změnit kurs. A na ten jsou navázáni všichni ti ‚dvořané‘ v Bruselu. Nezbude nám tedy než odvrátit svoji tvář od Německa a ‚staré EU‘ a bránit se sami. S tím rozdílem, že muslimské nebezpečí dnes nehrozí jen z východu, ale i ze západu, a to hlavně z Německa. Jsme s ním tak pevně spojeni, že jeho islamizace by dopadla i na nás,“ píše v článku na serveru Neviditelný pes Václav Vlk.
Rakousko a Slovinsko jsou podle historika Šebka naši logičtí partneři
Myšlenka na obnovení jakési novodobé spolupráce států bývalého Rakousko-Uherska se objevila už dřív, ale větší pozornost získala, když prezidentský kandidát Norbert Hofer představil při své návštěvě v Praze nápad na vytvoření jakési středoevropské unie, která podle mluvčího českého prezidenta koresponduje s představou rozšířené Visegrádské skupiny na „Visegrád plus“, která by členským zemím zajistila silnější hlas v rámci Evropské unie.
„Kříšení myšlenek velké monarchie je podle mne nesmysl, ale zároveň se velmi kloním k velké spolupráci V4 plus Rakouska a Slovinska jako našich logických partnerů. Myslím, že to je cesta k tomu, jak víc prosazovat náš zájem a naše vidění problémů v rámci celé Evropské unie. Protože přes všechny problémy, které vidím se současnou podobou Evropské unie, by její rozpad napáchal větší škody. My musíme jako země V4 nebo V6 s Rakouskem a Slovinskem prosazovat její reformu, a ty velké ‚otcovské‘ západní státy by si měly uvědomit, že i ony se mohou od nás něco naučit, že to není tak, že jen ony jsou v pozici učitelů, a že my jsme jen ti žáci, kteří musejí poslouchat rady starších a zkušenějších,“ uvedl Šebek. Podle něj by mělo dojít k dialogu mezi „starými“ zeměmi EU a těmi, které přistoupily po roce 1989.
Jan Koukal: Habsburská monarchie nevznikla proto, aby se bránila Turkům
Ale ani bývalý dlouholetý velvyslanec České republiky v Rakousku a kandidát do Senátu Jan Koukal s názorem, že Rakouská říše vznikla kvůli boji proti muslimům, nesouhlasí. „Mně to připadá jako absurdní konstrukce nad několika málo historickými daty. Habsburská monarchie určitě nevznikala kvůli tomu, aby se Evropa bránila Turkům. Evropa musela pomoci habsburské monarchii, aby se ubránila Turkům, protože toho sama nebyla schopna. Porazit turecké vojsko se podařilo díky osvobození Vídně polským králem, to bylo hluboko uvnitř rakousko-uherské monarchie. Takže rozšíření V4 s historií Rakousko-Uherska nemá nic společného. A to především proto, že migrační vlna takovéhoto rozměru tady v historii ještě nikdy nebyla,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Fotogalerie: - Hofer na Hradě
Evropská integrace je hodně technokratická a byrokratická
Podle historika Šebka se dnes dostáváme do situace, kdy Evropa jako celek je duchovně i hodnotově vyprázdněná a díky tomu je snadnou kořistí pro jiné kultury. „Z toho důvodu vidím středoevropskou spolupráci jako příležitost k tomu otevřít debatu o tom, na jakých základech Evropa stojí. Jsem názoru, že Evropa se potýká s problémy nezakotvenosti a relativizace hodnot. A to je teď hodně přítomno právě v Evropské unii, v pojetí Evropské unie z hlediska Bruselu,“ míní historik, že odpor vůči této podobě evropské integrace, která je technokratická a byrokratická, je hodně dán i tím, že mnohé státy ze střední Evropy vidí absenci hlubšího zakotvení evropské identity.
„My se neustále bavíme o hodnotách, ve vzduchu se objevují pojmy jako evropské hodnoty, ale my je musíme definovat, protože evropské hodnoty vycházejí podle mne z hlubokých křesťanských a anticko-židovských kořenů a my toho už o nich moc nevíme, protože jsme zredukovali evropské hodnoty jen na ty, které přinesla až Francouzská revoluce,“ kritizuje Šebek, protože je přesvědčen, že je potřeba jít dál. To je podle něj smysl středoevropské spolupráce. „Hodně jsem vnímal úroveň této diskuse na semináři k roku 1956, který se uskutečnil tento týden v Senátu, kde zaznívalo, že právě v roce 1956 jsme zažívali to, že aspoň jeden stát se ozbrojenou cestou postavil proti diktátu Moskvy, proti diktátu komunismu. A tato zkušenost nepochybně ovlivňuje i současné Maďary v tom, že si také nenechají všechno, co přichází z evropských struktur a o čem nejsou přesvědčeni, že to je to nejlepší pro jejich zemi, líbit,“ konstatoval Jaroslav Šebek.
Mezi námi a Rakouskem jsou i velké názorové rozdíly. Třeba na Benešovy dekrety
Historik nesouhlasí ani s názorem Vlka, že bychom se měli odvrátit od Německa a „staré EU“ a bránit se sami. „S tím nesouhlasím, musíme si uvědomit, že Německo, přes všechny problémy, které dnes zažívá, je také jedním z našich nejdůležitějších ekonomických partnerů. Na to bychom také neměli zapomínat, protože si nejsem jist, jestli by nás nějaký velký otřes v česko-německých vztazích nepoškodil hodně ekonomicky,“ poukázal na výhody česko-německé a evropské spolupráce Šebek. A zdůrazňuje, že bychom při spolupráci s rakouským prezidentským kandidátem Hoferem neměli zapomínat, že jsou mezi námi i velké rozdíly. „Pro mne Hofer znamená neustálé otvírání Benešových dekretů, tady musíme hájit svůj národní zájem. A to se týká i Maďarska, kde jsou určité nesrovnalosti,“ připomíná. Je podle něj potřeba být obezřetní a současně hledat, co by nám mohlo pomoci řešit současnou situaci Evropy.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
