S Markem Dalíkem lze souhlasit v tom, že pražský Vrchní soud soud nevysvětlil, jak došel k výpočtu peněžitého trestu a jeho denní sazbě. To ale není tak závažné pochybení, aby narušilo platnost celého rozsudku. Tak lze v kostce číst aktuální verdikt brněnského Nejvyššího soudu v případu, nyní už pravomocného odsuzujícího rozsudku nad Markem Dalíkem, při nákupu obrněných kolových transportérů Pandur pro českou armádu. ParlamentníListy.cz exkluzivně získaly odůvodnění rozhodnutí nejvyšší soudní instance.
Nejvyšší soud rozhodoval o případu Marka Dalíka, odsouzeného za podvod na pět let vězení kvůli zakázce na nákup transportérů Pandur, už podruhé, ale na rozdíl od dubna loňského roku, kdy následovalo okamžité propuštění ze znojemské věznice, ho zpoza katru nepustil.
Pražský Vrchní soud po rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu odsoudil někdejšího poradce premiéra Mirka Topolánka loni v létě na 5 let do vězení a musí zaplatit pokutu 4 miliony korun. Policie začala Marka Dalíka vyšetřovat kvůli výpovědi bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Ten v roce 2011 do policejního protokolu prohlásil, že lobbista měl požadovat 18 milionů eur (přibližně půl miliardy korun) za pokračování v nákupu transportérů Pandur. Podle Szücse si měl o peníze říct na schůzce v listopadu roku 2007 v pražské restauraci U Malířů. Nákup kolových obrněných transportérů Pandur za téměř 21 miliard korun schválil v roce 2006 kabinet Jiřího Paroubka. Koncem roku 2007 pak Topolánkův kabinet od zakázky odstoupil kvůli porušení smluvních podmínek firmou Steyr. O půl roku později ale politici rozhodli o tom, že Česká republika nakoupí 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Co Dalík namítal proti poslednímu rozsudku Nejvyššího soudu, si můžete přečíst níže. V podstatě všechny Dalíkovy námitky Nejvyšší soud odmítl. Lobbistovi nepomohla ani změna výpovědi. V ní vůbec poprvé připustil, že se na schůzce se zbrojaři o penězích jednalo. Podle Dalíka částku zmínil slovenský lobbista Miroslav Výboh, jehož firma měla v kontraktu nahradit společnost zbrojaře Pavla Musely (mimochodem velmi dobrého rodinného přítele vlivného sociálního demokrata Stanislava Grosse).
Dalík proto žádal, aby soud vzal v potaz Výbohovu výpověď v Rakousku, jehož orgány případ Pandurů také řešily. Také chtěl slyšet další svědky Výboha, expremiéra Topolánka a další svědky. Absenci dokazování rakouským trestním spisem vedeným Ústředním státním zastupitelstvím a vyjádřením lobbisty Výboha a dalších navrhovaných svědků Nejvyšší soud jako opomenuté důkazy nevnímá. Proto podle něj nedošlo k zásahu do ústavně garantovaného práva obvineného na spravedlivý proces.
Pražský Vrchní soud poslal Dalíka za mříže mimo jiné kvůli tomu, že se nepodařil prokázat Topolánkův vliv na žádost o úplatek. Což je ovšem stále paradoxní, protože je známo, jak silný vliv Dalík na Topolánka měl. Expremiér jeho vliv nicméně u výslechu marginalizoval. „Soudy prvního i druhého stupně tedy ve svých rozhodnutích náležitě a důsledně rozvedly jednotlivé důkazy, jež byly ve věci provedeny, jasně uvedly, které z nich považují za věrohodné, z jakých důvodů, které nikoli a z jakých důkazů při rozhodování o vině obviněného vycházely, přičemž některé nepřesnosti či nejasnosti – zde v rovině skutkových zjištění – z rozsudku soudu prvního stupně byly následně soudem druhého stupně korigovány,“ stojí v usnesení nejvyšší soudní stolice.
Nejvyšší soud mimo jiné poukázal na to, že Dalíkovi byl uložen trest na spodní hranici trestní sazby. „Dále pak, orgány činné v trestním řízení jsou povinny hodnotit důkazy nejen jednotlivě, ale i v jejich souhrnu. Obviněný se přitom v některých ohledech snažil jednotlivé důkazy izolovat a snáze je poté zpochybnit, jakož i zveličovat vyvstávající nesrovnalosti. Například rozpory ve svědeckých výpovědích, které však samy o sobě neměly vliv na správnost konečných, ve věci učiněných, skutkových zjištění,“ stojí v odůvodnění Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud zasadil Dalíkovu dovolání smrtící úder zejména v pasáži, kde se věnoval různému pohledu na zjištěné důkazy. Samotné odlišné hodnocení důkazů obhajobou a obžalobou automaticky podle soudu neznamená porušení zásady volného hodnocení důkazů. Především zásady in dubio pro reo, případně dalších zásad spjatých se spravedlivým procesem, na něž Dalík a jeho obhájci poukazovali. I kvalifikace trestného činu, která se v mezičase měnila, byla podle usnesení správná, protože ani změna dílčích okolností nemůže měnit celou kvalifikaci.
Marek Dalík ve svém dovolání také argumentoval tím, že mohly být jeho aktivity vykládány jako zákonem legitimizovaný lobbing. Ani v tomto bodu neuspěl. Soud zkonstatoval, že nebylo třeba zkoumat různé definice lobbingu. Podle soudu není pro rozsudek podstatné, jakým způsobem různorodé kriminologické teorie a koncepce lobbing nazírají. A jak jej například kriminologové vykládají.
Psali jsme:
Kde měly být chyby?
A na co Marek Dalík ve svém dovolání poukazoval? Podle něj a jeho obhájců hned na několik údajných pochybení pražského Vrchního soudu. Tvrdil, že soud porušil zásadu spravedlivého procesu a podle něj jsou mezi „skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním“ extrémní rozpory.
Za největší problém Dalík ve svém dovolání označil nesprávné posouzení časové působnosti trestního zákoníku, podle kterého soud posuzoval výši jeho trestu. Vysvětlíme. Marek Dalík byl odsouzen podle nového trestního zákoníku, a ne podle trestního zákona z roku 1961, přestože se měl trestného činu dopustit v době platnosti staré normy. Proč je tento spor důležitý? Podle starého zákona by dostal nižší trest. Nejvyšší soud totiž vyslovil právní názor, že na Dalíkovu kauzu by měl být aplikován trestní zákon z roku 1961 jako předpis pro obviněného mírnější.
Za největší problém posledního rozsudku Dalík označil to, že není, jak stojí v dovolání, „založen na prokázaných skutečnostech, ale na spekulativních úvahách odvolacího soudu“. Dalíkův obhájce Tomáš Gřivna v textu dovolání tvrdil, že zmíněné úvahy nahradily skutečné důkazy. Gřivna upozornil, že prvoinstanční i druhoinstanční soudy hodnotily Dalíkovo údajné trestné chování zcela odlišně. Vrchní soud v dovolání Gřivna rozebral za to, jakým způsobem s důkazy a údajnými důkazními spekulacemi zacházel. „Odvolací soud prvostupňovému rozsudku vytkl podíl spekulativních úvah na skutkových závěrech jako závažný nedostatek, svůj rozsudek na nich ale založil také,“ napsal Gřivna v Dalíkově apelu.
Vrchní soud Dalíka odsoudil přes různé právní výklady v průběhu procesu definitivně za pokus o podvod. Nepodařilo se prý totiž prokázat jeho vliv na premiéra Mirka Topolánka ohledně nákupu transportérů, který byl v té době velmi silný. Gřivna oproti soudu namítl, že Dalíkův vliv na Topolánka byl neoddiskutovatelný. „Kdyby soud neopomněl tyto důkazy, nemohl by dospět k závěru, že jednal podvodně,“ napsal v dovolání.
Podle obhájce Gřivny pražský Vrchní soud soud porušil právo na spravedlivý proces. Soud totiž podle něj nevyhodnocoval důkazy objektivně. Při nedostatku důkazů musí totiž soudci vždy ctít zásadu „in dubio pro reo“ – v pochybnostech ve prospěch obviněného.
Dalík navíc apeloval na Nejvyšší soud, aby byli do hry vpuštěni svědci, hovořící v jeho prospěch, které Vrchní soud nereflektoval. Například bývalý náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva konstatoval, že Dalíka si premiér „klidně přivedl na jednání na ministerstvu, přišli tam, sedl si, mluvilo se o zbraních a jiných věcech“. Dalík navrhoval i další svědky, kteří by měli nade vší pochybnost dokázat jeho vliv na Topolánka. Mimo jiné bývalou Topolánkovu manželku Pavlu Topolánkovou nebo vládní mluvčí Janu Bartošovou, které by pouto mezi oběma muži nepochybně potvrdily. Sám Topolánek totiž svého letitého přítele Dalíka u soudu „nepodržel“ a jeho vliv na své rozhodování zpochybnil.
Marek Dalík se podle všeho ještě obrátí na Ústavní soud. Kdyby ani u něj neuspěl, zbývá mu ještě Evropský soud pro lidská práva. Bývalý lobbista si ale zakrátko odpyká půlku trestu, po které by si mohl zažádat o podmínečné propuštění na svobodu. Podle všeho tak učiní. Poté, jak už naznačil, se z České republiky odstěhuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
