Hned na úvod se Jiří Ovčáček zeptal na něco, co Jaroslavu Foldynovi mnozí přisuzují, tedy nevědomé podporování cizí moci. „Já jsem člověk, který realisticky posuzuje politiku jednotlivých aktérů na té mezinárodní scéně, od Spojených států přes Německo až po Rusko. Myslím si, že realisticky neznamená, že je člověk adorantem něčeho, ale realisticky odhaduji a hovořím o těch věcech otevřeně... A vy jste říkal, že se nebojím, někdy se bojím,“ dodal Foldyna se smíchem.

Konkretizoval, že se bojí právě při čtení zpráv BIS, aby se „to nezvrhlo“ v něco podobného jako éra honu na komunisty v USA nebo padesátá léta v Česku. „Vždycky mě uklidní, když si přečtu Švejka, že oni ti agenti rádi fotí ty stabilní věci, jako je nádraží. Tak já nefotím nádraží, ani v Děčíně nefotím to nádraží,“ uklidňoval se Foldyna, že se nechová jako agent.

„Já mám víceméně obavu hlavně z těch lidí, co něco propagují, jdou proti něčemu. Pak se podíváte do historie, jestli oni to nejsou agenti, ti, co propagujou ten opak a špiní v tuhle chvíli to Rusko. Ono se tady pohybuje pár lidí, kteří nasazují tomu Rusku tu psí hlavu a pak se podíváte do historie, jak prošli těma školama, byli agentama, jezdili po Jeniseji, na nějakých řekách, pak měli krycí jméno Plavec, tak to možná souvisí,“ narážel Foldyna na bývalého europoslance Štětinu. Ovčáček dodal, že na Západě byli někteří horliví antisověti odhaleni jako agenti Sovětského svazu. Ještě dodal, že agenti jsou placení a on za svůj realistický pohled nedostává „ani floka“. Ovčáček namítal, že ve zprávě BIS bylo napsáno, že se jedná o nevědomou podporu.