Velitel ochranného týmu české ambasády je ženatý a má malé dítě. I přesto nasadil v Afghánistánu život, aby zachránil životy jiné. „Měli jsme deset lidí, kteří zabezpečovali bezpečnost diplomatického sboru, a pět lidí na podporu. To byli třeba finančáci, logisti a podobně,“ popsal život jednotky, že ještě před tím, než Tálibán začal Afghánistán obsazoval, připravovali se na nejrůznější varianty. S evakuačním plánem však zkušenosti neměl. „To jsme si tam připravovali víceméně sami podle podmínek, jaké byly v současné době v tom místě. Takže jsme si naplánovali určité varianty, které by se nám mohly podařit, kdyby bylo nejhůř,“ uvedl muž, jenž vlastně vydal i rozkaz k evakuaci. Nejdůležitější podle něj bylo zachránit lidi, pak se pokusit o materiál – a hlavně aby se nikomu nic nestalo.

„Evakuace u nás probíhala ve dvou částech. Nejdřív jsme odvezli diplomatický sbor, pak jsme se vrátili, ničili jsme senzitivní materiál, naložili jsme všechno, co bylo potřeba, a ve druhé vlně jsme se připojili k panu velvyslanci na letišti,“ poznamenal muž, jenž postup koordinoval s Velitelstvím pro operace Armády České republiky. Ti mu schválili, co navrhl.