Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl vpád armád Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a Německé demokratické republiky, který započal 20. srpna 1968.
Tehdy vojska přijela na základě tzv. „zvacího dopisu“, který podepsali členové konzervativního křídla komunistické strany. Ústřední výbor KSČ invazi odsoudil a zanedlouho vojska zatkla vedoucí představitele strany v čele s Alexandrem Dubčekem.
Vojska Sovětského svazu zůstala na území Československa až do roku 1991. V souvislosti s invazí přišlo 137 lidí o život a 500 lidí utrpělo vážné následky. Po okupaci emigrovalo asi 300 tisíc lidí
K tomuto významnému historickému milníku moderních českých dějin připojil svůj pohled šéf Pirátů Ivan Bartoš.
„V ranních hodinách 21. srpna 1968 začala okupace naší země vojsky pěti armád Varšavské smlouvy v čele s vojáky Sovětského svazu. Dnes od toho rána uplynulo přesně 53 let…,“ vzpomíná Bartoš, který když čte či poslouchá vzpomínky pamětníků na pražské jaro, cítí z nich obrovskou touhu velké části společnosti po změně.
„Touhu obyčejných lidí – studentů, ale i maminek a tátů – po životě v alespoň trochu svobodnější společnosti, ve které jim nikdo nebude diktovat, co si mají myslet a co mají dělat,“ pokračuje.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
V měsících pražského jara se Čechoslováci mohli a chtěli zajímat o veřejné dění, mohli se ohlédnout za předešlými roky, mohli se zamyslet nad demokratizací politického a ekonomického systému. „Vytvořili tak tlak na celkové uvolnění, který daleko přesahoval to, co komunisté nabízeli a chtěli nabídnout,“ dodává.
Všechny tyhle představy o životě ve svobodnější zemi se s příjezdem okupačních tanků během jedné noci rozplynuly. Na skutečnou změnu museli lidé čekat celou další generaci.
„Byť byly naděje roku 1968 utopeny v krvi, chci věřit tomu, že z energie těch, co se komunismu postavili, čerpáme dodnes,“ míní Bartoš, který komunismus zažil jen jako dítě a je vděčný všem, kteří bojovali za to, že dospěl ve svobodné společnosti.
„I demokracie ale znamená soustavnou práci. Ve dnech, jako je tento, se chci zastavit a připomenout si, jak dalekou cestu jsme ušli. Chci si připomenout ty, kteří se zasloužili o svobodu nás všech, nadechnout se a pokorně se pokusit na jejich práci navázat.
Před 53 lety cestu za lepší a spravedlivější společností zastavilo násilí. Dnes je nám dopřán ten luxus, že budoucnost máme ve svých rukou. Za to mnohým našim předkům patří můj dík,“ uzavírá Bartoš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
