„Já si myslím, že je v každém případě dobře, že nová předsedkyně Evropské komise chce otevřít témata, o nichž se mluví v kuloárech. Evropská unie je zralá na reformu, ta měla začínat už možná dřív,“ poznamenal úvodem Žantovský. „Když se podívám na to, kdo hlasoval pro to, aby se Ursula von der Leyenová stala předsedkyní Evropské komise, vidíme tam velkou směsici stran a hnutí. Vidím Ursulu von der Leyenovou jako člověka, který má roztažené ruce,“ zmínil k roztříštěnosti EU Palata. Od konventu, který chce Leyenová uspořádat, podle svých slov moc neočekává.
„K žádným velkým změnám nedojde,“ míní pak také Janda.
Pořad najdete ZDE.
Následovala slova o integraci. „Nemyslím si, že je špatně, že nová předsedkyně Evropské komise je rozkročenější než byli její předchůdci,“ podotkl Žantovský. „Část zemí Evropské unie se bude snažit více integrovat. Bude tady několikarychlostní Evropa,“ míní Palata, podle nějž je zásadní, zda se podaří Unii udržet jako seskupení demokratických zemí.
Žantovský se následně také vyjádřil k situaci v Itálii. „Předčasné volby a situace kolem nich nevypadá tak bezprostředně,“ míní. O premiérovi Matteo Salvinim pak hovořil jako o politikovi úspěšném. „Je to ale představitel neunijního, poměrně nacionalistického přístupu,“ dodal.
Podle Jandy je Salvini velmi výrazně proruským politikem. „Vláda jím vedená prakticky kapitulovala před Čínou,“ zmínil. „Z českého pohledu jde o bezpečnostní riziko. Matteo Salvini je člověk, který otevírá dveře Rusku a Číně do Evropy,“ pravil Jakub Janda.
Dalším tématem byl brexit. „Na brexit se nedá dívat z evropské a z britské strany. Je to prostě vztah, který je narušen, který se pravděpodobně rozpadne a myslím si, že povinností každého zodpovědného politika je uvažovat o nákladech rozchodu a minimalizovat ty dopady, které přijdou. Británie se podle mého názoru dostala do této situace, ale je zřejmé, že ta dojednaná dohoda je neprůchodná v britském parlamentu,“ poznamenal Žantovský.
A co migrace? I o ní byla totiž řeč, především o tom, jak některé státy – nárazníkové – žádají opět o přerozdělování migrantů. „My jsme teď v situaci, kdy do Evropy přicházejí nebo mohou přicházet lidé, počty na úrovni až statisíců či milionů osob. Většina unijních států odmítá přerozdělování a nebude ho dělat, nebo ho bude dělat symbolicky. Opět může dojít k symbolickému gestu, ale ten problém je stále stejný. Státům se nedaří zastavovat to přecházení lidí přes Středozemní moře,“ podotkl Janda.
„V okamžiku, kdy se migrační trh začíná řídit nabídkou, nikoliv poptávkou, otevíráme cestu, jejíhož konce nejsme schopni dohlédnout,“ zmínil Žantovský. Palata pak podotkl, že migranti by nemuseli plout do Evropy, lodě by mohly přistávat v Alžíru, v Tunisku, v Maroku. „To, co nezvládly evropské státy, je uzavřít dohodu, aby to bylo možné,“ připomněl Palata. Toto vskutku považuje za selhání evropské diplomacie. „V tuhle chvíli je to taková hra na zdržovanou. Všechny státy dělají ciráty s tím, jestli uprchlíky převezmou, nebo ne,“ dodal pak ještě Palata.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
