Výročí 100 let od vzniku republiky není pro každého připomínkou události k oslavování. Přispívají k tomu i politická klišé Benešových dekretů, které stále jitří některé rány. „Šlechta v českých zemích, stejně jako jinde v Evropě, byla již od raného středověku elitou společnosti. (…) O to radikálnější změnu přinesl vznik Československé republiky v roce 1918,“ píše akademička Kristina Uhlíková v úvodu knihy „Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů“, která vyšla vloni v rámci projektu „Hledání provenience movitých kulturních statků zestátněných v roce 1945 občanům německé národnosti v severočeském regionu“.

Většina šlechticů si v dané době ponechávala určitý odstup v tom, aby se přičlenila k jednomu, či druhému táboru, které zde od 19. století postupně vznikly a nekomunikovaly spolu – český a německý.

Jenže první republika je postavila před nutnost jasné volby: Většina z nich byla sice díky příklonu k rakousko-uherské monarchii nacionalizovaná, vznik Československa je připravil o tituly a pozemková reforma o nezanedbatelnou část spravovaných pozemků.