„Jeden průzkum veřejného mínění stíhá druhý a s předstihem vytváří obraz volebního výsledku a událostí následujících,“ píše Weigl na stránkách Institutu Václava Klause. Sám k jejich výpovědní hodnotě přistupuje se značnou skepsí – a to na základě vlastní zkušenosti z doby, kdy působil jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
Zkušenost z éry prezidenta Klause
Weigl vzpomíná na situaci před koncem prvního volebního období Václava Klause. „Navštívil mě ředitel jedné z velkých agentur pro výzkum veřejného mínění a nabídl mi, aby si KPR u jeho agentury za cca půl milionu Kč objednala různé průzkumy názorů občanů na úřad hlavy státu, jeho osobu nebo na cokoliv.“
Následky na sebe podle něj nenechaly dlouho čekat. „Za pár týdnů jsem ke svému překvapení zjistil, že jeho agentura začala publikovat průzkumy, že do té doby širší veřejnosti neznámý americký profesor Švejnar náhle v popularitě u veřejnosti dotahuje a předbíhá úřadujícího prezidenta Klause.“
Od té doby je Weigl k průzkumům obezřetný: „Zastávám skeptický postoj, který bývá výstižně shrnut větou připisovanou Winstonu Churchillovi – věřím pouze těm průzkumům, které jsem sám zfalšoval.“
Volání po transparentnosti
Weigl upozorňuje, že volební průzkumy dnes fakticky rozhodují o tom, kdo se vůbec dostane do médií a má šanci oslovit voliče. „Většinu kandidátek tvoří zcela neznámá politická uskupení. Nemají prakticky žádnou šanci uspět, protože média jsou otevřena jenom pro ty, o nichž průzkumy veřejného mínění prohlásí, že se těší nějaké významnější voličské podpoře.“
Tím se podle něj vytváří „jakýsi numerus clausus politických subjektů, kterým je dovoleno získat celonárodní publicitu, a tudíž šanci na volební úspěch“. Tento mechanismus navíc podle Weigla posiluje tzv. sebenaplňující se očekávání.
Weigl proto zdůrazňuje nutnost důkladné kontroly práce agentur. „Předvolební průzkumy jsou zásadní podmínkou úspěchu… Proto by měla být agenturám pro výzkum veřejného mínění, jejich výstupům a metodice, jakož i celkovému jejich podnikání věnována náležitá pozornost. Povinností by měla být absolutní transparentnost, aby se zabránilo volební manipulaci a nekalým praktikám. Dosud tomu tak není.“
Fotogalerie: - Volby kolem nás
Skeptický pohled na volební realitu
Na závěr Weigl upozorňuje, že diskuse o průzkumech často zakrývají podstatnější otázku: zda jsou kandidující strany vůbec schopné vládnout. „Uskupení o několika stech členech není schopno ani kontrolovat, natož nějak řídit obrovský aparát státní byrokracie, který u nás fakticky vládne.“
A dodává i varování ohledně omezeného vlivu voleb na směřování země: „O většině podstatných věcí, které se týkají nikoliv jen velké politiky, ale i našeho každodenního života, se už rozhoduje mimo nás v Bruselu a jinde. Takže volby, ať dopadnou jakkoliv, na směru, kterým se k naší nevelké spokojenosti pohybujeme, toho příliš nezmění. Bohužel.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Věříte předvolebním průzkumům?
autor: Jakub Makarovič
