Česká levice prohrává jedny volby za druhými. Volby, v nichž vítězí „protestní hlasy“. Luxují je strany a hnutí, „antisystémové“ jen naoko. Luxují i statisíce voličů, na něž jsme mívali spolehnutí my. Křivka volebních výsledků míří na hranu. Na hranu pádu do politické nicoty. Lhát si do kapsy už nelze. Fatální zlom hrozí už ve volbách do EP v květnu příštího roku.

Po nás potopa? Anebo RESTART? Obnova svěží, bojovné levicové politiky, která nebude k smíchu a k pláči? To je předmětem sporu. Pro každého, kdo v politice není na kšeft. Taková troufalost se neodpouští. Schytává záplavu plivanců. Hlavně od ranku „drobného správního úřednictva“ (řečeno s leteckým konstruktérem Jakovlevem).

Teď si vzal slovo i jiný formát. Zdeněk Zbytek, velící tankové divizi už jako třicátník. Úspěchy zdobí i jeho podnikání. Tankistu kdosi postrčil vypálit na moji maličkost. Co věta, to perla. Před tribunálem fakt se sype každá. V Praze jsem, milý Zdeňku, kandidoval, a ne že ne. A v Praze 2, kde bydlím, získal i nejvíc preferenčních hlasů. Navlas stejně jako Vojtěch Filip v Českých Budějovicích. Až budeš příště psát, kdo že „neudělal ZHOLA NIC“, nedej na pavlač a zeptej se zdejších komunistů. OV KSČM v Praze 2 a lídra kandidátky Pavla Boudy. Řeknou Ti, že jsem byl – s jednou jedinou výjimkou – u všech předvolebních akcí (na rozdíl od pražského poslance za KSČM i členů jejího vedení s výjimkou Petra Šimůnka).