Za nadržování, respektive krytí údajné krádeže 360 tisíc korun mu soud dal patnáctiměsíční podmínku. Před časem do Plaňanského případu vstoupil Ústavní soud a odsuzující rozsudek zrušil. Případ opět poukazuje na zákulisí toxických her uvnitř policie.
Petr Plaňanský údajně neohlásil policii trestný čin svého podřízeného Václava Chochola, který měl na pracovišti ukrást své kolegyni jejích 360 000 korun ze služebního trezoru. Plaňanský údajně věděl, že Chochol, bývalý vedoucí oddělení interního auditu Ministerstva vnitra, je pachatelem krádeže. Okradenou zaměstnankyni ale přesvědčoval, aby incident neřešila s policií. Donutil ji prý sepsat listinu, podle níž ztracené peníze našla. Strašil ji údajně tím, že v opačném případě je ministr všechny vyhodí. Řekl jí také, že policisté jsou „idioti“, ačkoliv v minulosti sám vedl odbor v policejním Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, popsala Plaňanského kauzu v roce 2015 média.
Plaňanský, kterému obvodní soud k podmíněnému trestu vyměřil patnáctiměsíční zkušební lhůtu, vinu celou odmítá s tím, že případ naopak aktivně řešil. Něco mu na něm však nesedělo. Svůj případ nakonec označil za komplot ÚOOZ, nad jehož hospodařením prováděl jakožto zaměstnanec ministerstva audit a s jehož současným šéfem Robertem Šlachtou se kdysi rozešel ve zlém. Údajně okradená kolegyně se prý s útvarem spikla.
Jak se později ukázalo, Plaňanského verzi podpořil mimoděk i někdejší Šlachtův podřízený Luděk Vokál. Když se v telefonu bavil s letitým Šlachtovým informátorem Albinem Arifovičem, řekl mu mimo jiné: „Oni se rozhodli, že Petra potopí, a jak dělal na vnitru, tak vymysleli a v podstatě zalepili ženskou, která tvrdí, že se jí z trezoru ztratil. To měla na sobě a je tam normálně slyšet Šlachta. Tam přímo Šlachta radí tý ženský, jak se chovat, co má říkat, a ona to opakuje, to všechno je tam slyšet,“ zaznělo mimo jiné v odposleších mezi Arifovičem a bývalým Šlachtovým detektivem.
Petr Plaňanský proto požádal o obnovu procesu, soud vyslechl i detektiva Vokála, ale soud obnovu řízení zamítl. Proto se obrátil na soud Ústavní. A ten načetl příběh s údajnou krádeží peněz a jejím krytím ze strany Plaňanského zcela jinak.
Ústavně nekonformní
Senát Ústavního soudu, vedený předsedkyní Kateřinou Šimáčkovou, rozsudky nad Planaňským zrušil a vrátil věc k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který kauzu soudil v první instanci. „Ústavní soud má v projednávané věci za to, že skutkový děj tak, jak byl soudem prvého stupně naznačen, nebyl soudem přesvědčivě zrekonstruován, a dostatečně neobjasnil, zda se stěžovatel skutečně jednání dopustil,“ zkonstatoval senát, ve kterém vyjma Šimáčkové seděli i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a někdejší předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Soud pak pokračuje tím, že z tohoto pohledu odůvodnění odsuzujícího rozsudku potvrzeného odvolacím soudem není možné označit za přesvědčivé v souladu s příslušným ustanovením trestního řádu, neboť zvážením všech okolností případu nelze bez pochybností dovodit jednoznačný soulad mezi zjištěným skutkovým stavem a z něj vyvozenými právními závěry. „Veškeré důkazní návrhy i námitky stěžovatele odmítly trestní soudy vcelku paušálním způsobem jako nadbytečné a nepodstatné bez bližšího odůvodnění. Odvolací soud sice vytkl soudu prvního stupně, že z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, proč v rozporu s ustanoveními trestního řádu nevyhověl důkazním návrhům stěžovatele, ale vady řízení nenapravil. Odvolací soud se omezil na konstatování, že hodnocení důkazů nevybočuje ze zákonného rámce ustanovení trestního řádu a odvolání stěžovatele zamítl,“ stojí v nálezu Ústavního soudu. Zjednodušeně řečeno: soudy v Plaňanského případu nectily řádně presumpci neviny. „Ve věci došlo k porušení zásady presumpce neviny,“ zkonstatoval natvrdo Ústavní soud.
A nakousl další pochybnosti. A sice, zda byly skutečně nějaké peníze na Ministerstvu vnitra ukradeny. „Ústavní soud vyslovil přesvědčení, že v následujícím trestním řízení bude možné řádně doplnit dokazování stěžovatelem navrženými důkazy a jednoznačně zjistit skutkový stav, a to např. návrhem na konfrontaci stěžovatele s poškozenou, výslech svědků J. K., P. Ch., listinou z 31. 10. 2013 k prokázání poznámky, výpisem České spořitelny a. s. o zaslání 360 000 Kč poškozené E. Ch., posouzení důvěryhodnosti poškozené K., existence soukromých peněz na pracovišti a jejich výši, atd. Trestní soudy z provedených důkazů budou moci získat nové informace k odstranění rozporů ve výpovědích stěžovatele a poškozené vyplývajících z předchozího neúplného dokazování,“ napovídá další vývoj Plaňanského případu Ústavní soud. Delší dobu se totiž v bezpečnostních kuloárech objevuje informace, zda nešlo o policejní provokaci, související s Plaňanským nařízeným auditem Šlachtova útvaru. Včetně toho, jestli údajně ukradené peníze nebyly policie.
„Z pohledu Ústavního soudu byl odvolací soud povolán se v plném rozsahu zabývat argumentací a námitkami stěžovatele, neboť vyjadřovaly závažné pochybnosti, zda stěžovatel spáchal přečin nadržování podle příslušného ustanovení trestního zákoníku. Nelze mít za to, že vznesené námitky stěžovatele byly bezobsažné či zjevně redundantní, tedy takové, kterými by se odvolací soud právem nemusel hlouběji zabývat. V projednávané věci se s ohledem na výše řečené proto nelze spokojit s odůvodněním odvolacího soudu, který toliko lakonicky konstatoval správnost rozhodnutí soudu prvého stupně a odmítl veškeré návrhy na přehodnocení jeho postupu jako irelevantní. V dané věci tak odvolací soud nepostupoval zákonem (trestním řádem) stanoveným způsobem do té míry, která již přesáhla meze jednání, které lze ještě označit za ústavně konformní,“ stojí v závěru nálezu Ústavního soudu. Zkráceně česky: Soudy se měly hlouběji zabývat Plaňanského argumentací, kterou použil při líčeních na svou obhajobu; odvolací soud nepostupoval podle zákona, ba co víc, ohrotil Plaňanského na jeho ústavních právech.
Plaňanského případ je vůbec zvláštní. Přestože se jedná o údajnou trestnou činnost, ve které nešlo o miliony korun, byly použity odposlechy. Podle neoficiálních informací na nich mělo zaznít, jak se měla poškozená a klíčová svědkyně v jedné osobě domlouvat s policisty, jak se vůči svému nadřízenému chovat. Určitě by pak neměly zapadnout už zmíněné odposlechy z jiné kauzy, které se Plaňanského případu bytostně týkají. V nedávné minulosti totiž byly odposlechy pořízené dnes už bývalým Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu použity i v jiných případech. Proč by tedy případ Petra Plaňanského měl z této praxe vybočovat?
Na případ Petra Plaňanského mohou mít dopad i nedávná slova prezidenta Miloše Zemana pro deník Blesk, kde hodnotil roli státních zástupců z Olomouce a Šlachtova útvaru v takzvané kauze Nagyová. „To, že doktor Ištvan tehdy opravdu vypouštěl zprávy, že je tady obrovská mafie – propojení politických a ekonomických struktur – a že bylo zabaveno tolik a tolik zlata, tolik a tolik set milionů korun a tak dál, to je všechno pravda. Já jsem také veřejně sebekriticky přiznal, že jsem tomu uvěřil. Akce Ištvana a Šlachty byla provokací proti ODS. Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kdo byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho, řekl Blesku prezident.
Nové líčení v kauze Petra Plaňanského by mělo začít počátkem října. A rozhodovat by v něm měl i jiný soudce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
