Kdo je lobbista a kdo jím není? Odpověď na tuto otázku měl dát nový zákon, který posvětili senátoři. Vznikne podle něj i registr lobbistů. Nová právní norma se však nemá vztahovat na asistenty zákonodárců. Zákon kritizuje senátorka Adéla Šípová.
„Ve dvoudenním plénu jsme projednávali řadu klíčových zákonů. Jedním z hlavních bodů byla novela zákona o podpoře bydlení. Prošla osekaná verze, která sice posouvá věci správným směrem, ale nenabízí dostatečnou oporu obcím. Mrzí mě, že neprošla původní verze Pirátů, která by umožnila pružnější výstavbu obecních bytů a lépe cílila pomoc tam, kde je nejvíc potřeba. Prošel také dlouho potřebný zákon o lobbingu. Bohužel ne ve verzi, která je potřeba. Do lobbistických skupin nejsou zahrnuti asistenti a asistentky. Také nebude zanesena lobbistická stopa. V hlasování jsem se zdržela, protože jsem chtěla hlasovat pro mé pozměňovací návrhy,“ uvedla politička na svém facebookovém účtu a připojila konstatování, že i „malý krok kupředu je krok“.
Senátorka se obává, že zákon povede k zahlcení informacemi, ale nebude vymahatelný. „Poslanecký návrh Evy Decroix (ODS) vedl k tomu, že se má vykazovat velké množství kontaktů, které přitom nevedly k žádné změně, a chybí informace podstatné pro veřejnost: Kdo u koho lobboval a v čí prospěch,“ upozorňuje senátorka Adéla Šípová, která se snažila zákon vrátit do původní podoby navržené vládou, ale neuspěla.
Lobbing by měl podle ní mít nastavená pravidla a být transparentní. Ačkoliv v Česku lobbing má po řadě kauz pošramocený mediální obraz, v zahraničí je běžnou součástí politiky. „Je to osvědčený model z Evropy. Žádný zákonodárce nikdy nemá potřebnou expertizu na všechny zákony, ke kterým se vyjadřuje. Potřebujeme spolupracovat s institucemi, které tuto odbornost mají,“ zdůrazňuje Šípová.
Lobbisté na pozicích asistentů v českém parlamentu
Registr lobbistů veřejnosti nově umožní ověřit si, které firmy a instituce se lobbingu věnují. Lidé zjistí například, že exekutorská lobby má v parlamentu své zástupce na pozicích asistentů. „Jsou určitým filtrem informací pro zákonodárce, který nemůže přečíst úplně vše. Někteří samozřejmě jen vaří kávu, já si ji ale vařím sama a asistenty využívám k tomu, aby mi pomohli připravit podklady pro rozhodování. Bavíme se spolu o mých prioritách,“ popisuje politička.
Přijetí regulace lobbingu je jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Senátorka Šípová se domnívá, že Evropská komise ještě bude mít připomínky. Situace v Česku je totiž horší, než v jiných evropských zemích. Například v Bruselu se regulace lobbingu stala dlouhodobou součástí tvorby zákonů, což má vést ke kvalitnějším výsledkům i větší důvěře veřejnosti.
Podle zákona lobbistou je ten, kdo soustavně prosazuje nějaký zájem. Pokud si politik s kamarády povídá o názorech na nějaké téma, tak to není lobbing, ale naprosto obvyklá debata. Mohou to být i odborníci na danou problematiku, chybí však prvek soustavnosti. Cílem zákona by podle Šípové neměl být dlouhý seznam desítek tisíců lobbistů, ale transparentní přehled o tvorbě zákonů. „Chci jmenovat novelu zákona o zbraních a střelivu, v minulých měsících jsme řešili téma tlumičů. Lidé by zrovna v této otázce, která velmi dopadá na jejich bezpečnost, měli mít právo vědět, kdo zákonodárce kontaktuje,“ poukázala politička.
Napsala návrh poslankyně, nebo lobbistka?
Podle původního návrhu měla být součástí zásadního protikorupčního zákona, jenž měl nastavit jasná pravidla pro lobbování, i takzvaná legislativní stopa. Každý nově přijatý předpis měl nést obsáhlou informaci o výčtu lobbistických kontaktů, které vedly k předložení návrhu nebo k jeho změnám. Například výčet schůzek, identifikace lobbisty, lobbovaného a osob, v jejichž zájmu se lobbovalo. Poslanci však schválili zákon včetně sporného pozměňovacího návrhu, který podala Eva Decroix (ODS). Senátoři to pak už nezměnili.
„Bylo zaděláno na opravdu kvalitní zákon o regulaci lobbování, nakonec jsme zůstali někde v půli cesty. Výsledek není v porovnání s variantami, které byly ve hře, určitě špatný, ale mohlo být radostněji. Bude fajn, pokud vláda dá kapacity na implementaci,“ domnívá se právník a protikorupční analytik Lukáš Kraus.
Bylo zaděláno na opravdu kvalitní zákon o regulaci lobbování, nakonec jsme zůstali někde v půli cesty. Výsledek není v porovnání s variantami, které byly ve hře, určitě špatný, ale mohlo být radostněji. Bude fajn, pokud vláda dá kapacity na implementaci. https://t.co/VM9w1TMxUE
— Lukáš Kraus (@iamlukaskraus) May 21, 2025
Návrh Evy Decroix zašel podle něj příliš daleko. Přílišné osekání vedlo k velkému vyprázdnění a de facto k vykostění institutu tak zvané lobbistické stopy. Sporné je také autorství návrhu, který předložila poslankyně Decroix. Ve vlastnostech dokumentu je uvedena jako autorka Jana Hays, manažerka pro regulaci v telekomunikační společnosti CETIN spadající do skupiny PPF, která sama sebe prezentuje na sociálních sítích jako komunikační spojku mezi firmou a úřady.
A ještě jí to asi napsala PPF, takže tomu sama taky nemusí vůbec rozumět, a proto o tom nemůže vést debatu. :/https://t.co/gQMhSAeqHG
— Jan Hajek ???? (@JanHajek183930) May 21, 2025
Mluvčí společnost CETIN Ctibor Jappel však uvedl, že mohlo jít jen o šablonu, „na jejíž přípravě se historicky podíleli kolegové z naší firmy“. „Z toho důvodu nelze dovozovat, že by pozměňovací návrh obsahoval náš postoj k legislativě o lobbingu nebo že by se kolegyně jakkoli podílela na pozměňovacím návrhu,“ sdělil mluvčí Ctibor Jappel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Domníváte se, že se veřejnost díky novému zákonu skutečně dozví, kdo je lobbista a za co lobboval?
autor: Naďa Borská
