„O mnohých z těchto případů se vedou spory a je pravděpodobně jen otázkou času, kdy se některý z nich dostane k Ústavnímu soudu,“ diví se Best. Jelikož je abolice výhradní výsadou prezidenta, neměl by to být právě prezident, kdo rozhoduje o tom, koho se bude týkat, a nikoli státní zástupce či soudce? ptá se americký novinář.

Je v pořádku, že amnestii aplikují soudci a státní zástupci

Ale advokátka Hana Marvanová, která se podílela na přípravě žádosti senátorů na zrušení části amnestie k Ústavnímu soudu, potvrzuje, že „po formální stránce je v pořádku, že amnestii aplikují soudci a státní zástupci“. „Tak to prostě je. Soudy rozhodují v konkrétním případě, jestli se na dotyčného ty obecné znaky amnestie, jak je formulována, vztahují, nebo nevztahují. Pak vynesou rozhodnutí buď o zastavení trestního stíhání, když dospějí k závěru, že se na případ amnestie vztahuje, nebo rozhodnou o opaku a trestní stíhání může pokračovat,“ vysvětlila právnička, která s dalšími právníky zkoumala detailně všechny možné aspekty amnestie i abolice.

Amnestie je neadresná

Americký novinář tvrdí, že v případě amnestie je plošný výnos bez konkrétních jmen jistě možný, avšak abolici upravuje odstavec 63 Ústavy České republiky slovy, že prezident „nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“. „Ústava tedy o právu abolice mluví v jednotném čísle, což lze chápat tak, že prezident musí upřesnit, které konkrétní trestní řízení zastavuje,“ je přesvědčen Erik Best o výkladu české Ústavy. Advokátka Marvanová s ním však nesouhlasí.