Menší města raději žádají o dotace jinde než z ROP Severozápad, prozradila starostka

Paní starostko, jak závažné je pro žatecké pacienty dění kolem žatecké nemocnice? Jak velké možnosti má město v ovlivnění její existence? Co by pomohlo? A co si myslíte o petici za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení žatecké nemocnice? Zmohou lidé něco? Nejsou stávající „nálady“ kolem stavu nemocnice demotivující pro kvalitní lékaře?

Petice za zachování akutní péče na dětském a gynekologicko porodnickém oddělení žatecké nemocnice, která během jednoho měsíce získala přes 18 tisíc podpisů, ukazuje sama počtem podpisů a rychlostí, s jakou se podařilo tyto podpisy získat, že dění kolem nemocnice je pro pacienty ze Žatce, ale i z celého regionu závažné a důležité téma.

Možnosti města v ovlivnění existence nemocnice jsou v pozici zakladatele Nemocnice Žatec, o. p. s. Město je zakladatelem nemocnice, ale bez úhrad za poskytování akutní zdravotní péče zdravotními pojišťovnami by se nemocnice dlouhodobě provozovat nemohla. Provoz nemocnice je zajišťován právě z těchto úhrad. Nemocnice hospodaří v kladných číslech, město v uplynulých deseti letech proinvestovalo zhruba 300 milionů Kč v rámci její rekonstrukce a i v příštím roce počítá s investicí více než 17 milionů Kč na zateplení a výměnu oken budov následné péče a dětského oddělení.

Co by pomohlo? Žatecké nemocnici v tomto období stačí, pokud VZP nasmlouvá na další pětileté období úhrady za akutní péči pro všechna stávající oddělení, tzn. interna, chirurgické, dětské a gynekologicko porodnické oddělení. Nemocnici stačí úhrada za diagnózu, tento tzv. DRG systém financování VZP a i ostatní zdravotní pojišťovny již pro rok 2012 používají. Žatecká nemocnice na zdravotních pojišťovnách nechce žádný příspěvek na provoz, pouze úhradu za diagnózu, tuto úhradu by zdravotní pojišťovny stejně musely provést do kterékoliv nemocnice, kde by byl pacient hospitalizován. A co by pomohlo? Jednoznačný požadavek ze strany kraje na poskytování akutní péče na všech 4 odděleních žatecké nemocnice, protože je jediná v okrese Louny. Žatecká nemocnice jako nestátní zdravotnické zařízení není zahrnuta do sítě nemocnic kraje.

Co si myslíte o petici za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení žatecké nemocnice? Zmohou lidé něco?

Od začátku jsem byla u stanovení postupu, jak budeme v případě „záchrany“ žatecké nemocnice postupovat, tudíž také u zrodu petice. Domlouvala jsem členy petičního výboru, chtěli jsme, aby měla petice regionální záběr, proto také složení petičního výboru ze zástupců měst Žatec, Louny a Podbořany. Byli jsme překvapeni spontánním přístupem lidí a tak masivní podporou. Získali jsme podporu formou usnesení 48 zastupitelstev měst a obcí za zachování dětského a gynekologicko - porodnického oddělení, protože si všichni uvědomují, že v celém regionu se spádem 86 tisíc obyvatel již máme jenom nemocnici v Žatci, všichni si uvědomují, že by se zhoršila dostupnost zdravotní péče. V období před krajskými volbami má hlas lidí – voličů svou váhu, protože nemocnice v Žatci se pro mnoho politických stran a uskupení stala předvolebním tématem a také současně slibem.

A k otázce, zda nejsou stávající „nálady“ kolem stavu nemocnice demotivující pro kvalitní lékaře? Nejen pro lékaře, ale i další zdravotnický personál. Každý potřebuje jasnou pracovní perspektivu, těžko se vám daří získávat kvalitní kvalifikované pracovníky do zařízení, o kterém si přečtete v tisku, že nemá jasnou perspektivu existence. Navíc i pacienti se obracejí, zda ještě existuje v nemocnici určité oddělení, protože si přečetli titulek v novinách. Jak víme, titulky bývají někdy zavádějící. Díky mediálně probírané perspektivě nemocnice přišla také o některé dotace.

Jak vnímáte rezignaci ministra Drábka? Podle mnohých se tak nad budoucností strany, ale i vlády, stahují mračna, domníváte se, že se jim podaří kauzu a volbu nového ministra ustát? A jak byste ministra ve funkci hodnotila?

Rezignaci ministra Drábka hodnotím jako projev politické kultury a přijetí politické zodpovědnosti. Vzhledem k řešeným krizím vlády v minulých obdobích se domnívám, že se jim podaří kauzu a volbu nového ministra ustát.

A jak byste ministra ve funkci hodnotila?

Vadí mně, že některé reformy nebyly dostatečně vykomunikované, připomínkově vypořádané s tlakem na čas a nedomyšlenými dopady v praxi. Některé změny (např. tlak na rušení kojeneckých ústavů atd.) nejsou věcně dostatečně připravené s realizací v krátkém časovém horizontu v nepřipravené společnosti.

Proti vládě vystupuje v poslední době i prezident, který nešetří vetováním zákonů. Co je podle Vás příčinou stále častějšího využívání prezidentova práva veta, kdy naposledy vetoval i důchodovou reformu? Jde podle Vás o nedostatky v reformách, nebo v tom vidíte jiné úmysly? A souhlasíte s ním?

Nemohu hodnotit všechna veta pana prezidenta, protože o všech nemám potřebné informace. Ale domnívám se, že příčinou je, jak jsem se již zmiňovala, nedostatečné vykomunikování, nedostatečné vypořádání připomínek, tlak na provedení v krátkém časovém horizontu, věcná nepřipravenost „terénu“. Domnívám se také, že není srozumitelně zkalkulován finanční dopad, většinou prvotním argumentem byla úspora, ale navrhované řešení ve finále až takovou úsporu nevykazuje. Nemohu hodnotit všechny případy, ale většinou s ním souhlasím.

Zaměstnanost v regionu jistě výrazně ovlivňuje zdejší průmyslová zóna Trianglem, vlastněná Ústeckým krajem. Projevila se její expanze na celkovém rozvoji, kupní síle obyvatelstva atd? Jak vnímáte příchod Hitachi, která již jednou zónu opustila a zanechala za sebou stovky nezaměstnaných?

Revitalizace průmyslové zóny Triangle stále probíhá, většina firem je ve fázi začátku nebo náběhu výroby, přičemž ještě nezaměstnávají plně plánovaný počet pracovníků. Dopad na kupní sílu obyvatelstva se začne projevovat až časem. Počet pracovních míst nepřesahuje tisícovku a je zdrojem pracovní příležitosti nejen pro Žatec, ale i ostatní města v dopravní dostupnosti průmyslové zóny. Triangl je významným potenciálem i z pohledu „bonity“ regionu, protože mladí lidé při rozhodování o bydlení berou v úvahu jak pracovní příležitosti, tak občanskou vybavenost a sportovní a kulturní možnosti města nebo oblasti.

Příchod Hitachi vnímám kladně, i když jiná divize společnosti průmyslovou zónu nedávno opustila. Jednak se jedná o světově významného investora, společnost Hitachi zde má 3. největší závod v Evropě a počítá s perspektivním působením v průmyslové zóně a také návratem dává Hitachi signál, že průmyslová zóna Triangle vykazuje potřebné podmínky nejen pro zahraniční investory.

V jakém stádiu je dnes projekt Chrám Chmele a Piva? V čem je unikátní?

Projekt Chrám Chmele a Piva má dokončeny všechny etapy a části a již projekt sám o sobě je unikátní. Stručně popíšu v čem. Vychází z historicky daných regionálních tradic a specifik – pěstování, zpracování a obchod s chmelem. Nejedná se tedy o uměle vytvořené téma, tato tématika k Žatci jednoznačně historicky patří. V rámci projektu došlo k rekonstrukci a revitalizaci dvou kulturních památek a objektů technických památek chmelařství a vybudování architektonicky oceňované rozhledny – Chmelového majáku. Nadstavbou je strategie – tématicky využít revitalizované objekty pro rozvoj cestovního ruchu ve městě a propagaci celého chmelařského regionu. Pod názvem Chrám Chmele a Piva se skrývá možnost vyžití pro celou rodinu a téměř všechny cílové skupiny. Turisty potěší expozice chmelařství, muže především varna piva a možnost degustace opravdu excelentního moku, pro malé návštěvníky a jejich doprovod je k dispozici dětská zahrada, poměrně rozsáhlá dětská herna s kavárnou a rozsáhlým dopravním hřištěm. Oázou je Klášterní zahrada ve francouzském stylu s bylinkovou zahradou a historickou chmelničkou. Milovníci filmu a umění mohou navštívit unikátní budovu renesanční sladovny, kde je expozice více než 30 filmů natáčených v Žatci, dětské filmové studio a galerie s výstavou sbírky obrazů moderního umění malířů zvučných jmen - stačí nahlédnout do katalogu výstavy nebo na webové stránky.

Na co dalšího kromě projektu Chrám Chmele se Vám daří či naopak nedaří získat dotace? Připadá Vám získání dotačních titulů z kritizovaného operačního programu Severozápad složité a menším městům a obcím takřka nedostupné?

V poslední době se nám podařilo získat dotace na zateplení objektů domu s pečovatelskou službou, budovy dětského oddělení a budovy následné péče v nemocnici, před podpisem je dotace na zametací vůz. Máme zájem získat dotaci - a zatím se nedaří - na cyklostezku, rekonstrukci autobusového nádraží, připravujeme žádost o dotaci na rekonstrukci části papíren pro vybudování depozitářů muzea. V minulosti se městu nepodařilo získat dotaci na rekonstrukci koupaliště, úspěšně byla realizovaná dotace z MPSV na výstavbu domova se zvláštním režimem pro osoby s Alzhemeirovou chorobou a jinými demencemi a na rekonstrukci atletického stadionu Mládí. Obecně se v Ústeckém kraji setkáváme s názorem, že v rámci operačního programu Severozápad jsme již na Chrám Chmele a Piva „dostali dost“. Daří se nám realizovat malé projekty z Euroregionu Krušnohoří. Ze zkušenosti vím, že menší města a obce raději žádají o dotace z jiných dotačních titulů než ROP Severozápad. Administrace projektů je po „úřední“ stránce značně náročná, je třeba také počítat s dobou udržitelnosti projektů.

Chystáte se zasíťovat další stavební parcely pro rodinné domy na Kamenném vršku. Řeší město obecně nějaké potíže v otázkách bydlení? Co si myslíte o navrhovaných změnách v oblasti sociálního bydlení?

Město má ve svém majetku v současné době okolo 200 bytů, máme zhruba 180 bytů v domech s pečovatelskou službou. Ostatní bytový fond je v privátním vlastnictví, nabídka na trhu s bydlením ve městě je postačující požadavkům.

Návrh zákona o sociálním bydlení je stále ve stadiu věcného záměru zákona – vychází z programového prohlášení vlády a koncepce bytové politiky do roku 2020, zákon by měl být předložen do poloviny roku 2013. Bude pracovat s pojmy jako je vydefinování sociálního bydlení a nebo tzv. „bytová nouze“. Bude také navazovat na dotační tituly, které do problematiky bydlení směřují, budou směrovány hlavně tam, kde chybí nabídka obecních nebo nájemních forem bydlení, dle průzkumu se jedná zejména o obce velikosti 1000 – 1999 obyvatel. Podle záměru by měly být posíleny dotace státu k řešení bytové problematiky. Ve vztahu k Žatci v záměru tohoto připravovaného zákona se domnívám, že Žatec nabízí dostatečnou kapacitu bydlení, již jsem zmiňovala seniory a zdravotně postižené, město také podporuje služby v azylovém bydlení a významně podporuje chráněné a podporované bydlení v souladu se zákonem o sociálních službách. Výstavba nových „sociálních bytů“ pro současné potřeby města není nutná. Sociální bydlení provozované obcí bude pro obce náročné.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.