Data pocházejí z průzkumů dělaných v období mezi roky 2015 a 2017. Účastnilo se 56 000 dotazovaných v 34 zemích západní, střední a východní Evropy. Jako nejextrémnější příklad rozdělení Evropy podle již padlé železné opony považuje Pew Research přístup k muslimům. Zde jsou Češi buď na špici, nebo na ocase, podle toho, jak čtenář výzkum vnímá. Otázka zněla, zda by přijali muslima či žida jako rodinného příslušníka. V Čechách to bylo pouhých 12 % dotazovaných u muslima, ale 51 % u žida. Pro zajímavost, nižší číslo u muslimů bylo jen v s Tureckem hraničící Arménii, a to 7 %. Nadpoloviční většina dotazovaných by ve slovanských zemích přijala muslima jen v Chorvatsku, nicméně se 47 % se tomuto číslu blíží naše blízké Slovensko.
Přijatelnost muslimů/židů jako rodinných příslušníků:
V přijímání muslimů se mladí Češi příliš neliší od starých. Pouhých 16 % by přijalo muslima do rodiny. Na Slovensku je rozdíl větší, až 54 % dotázaných mladých Slováků by muslima do rodiny přijala. Mladými se rozumí lidé ve věku 18 až 34 let. Na nejvyšších příčkách jsou opět země západní Evropy, přes 90 % je to v Dánsku, Norsku a Nizozemí.
Přijatelnost muslimů/židů jako rodinných příslušníků u mladých (18–34 let):
V čem se naopak Česko velice liší od zmíněné Arménie, je otázka náboženství.
Pro 78 % dotazovaných Čechů není náboženství důležitou součástí národní identity, naopak u Arménů 84 % uvedlo, že je. Nad Čechy jsou v ateismu jen baltské a skandinávské státy, spolu s Belgií.
Důležitost náboženství v národní identitě:
Češi jsou také na střední Evropu dost „namyšlení“. 55 % u nás dotázaných souhlasí s tvrzením „naši lidé nejsou dokonalí, ale naše kultura je lepší než ty ostatní“. V tom se Češi shodují s Poláky, u kterých je to stejné procento. U Němců je to 45 %, u Rakušanů o dvě procenta více, u Slováků 44 % a 46 % u Maďarů. Nejpyšnější na svou kulturu jsou v Evropě dluhovou krizí postižení Řekové, za nimi jsou Gruzínci a Arméni.
„Nadřazenost“ kultury nad ostatními:
Kde se Česká republika řadí k Západu, to je otázka manželství homosexuálů. Dohromady 29 % dotazovaných v Čechách uvedlo, že jim vadí či silně vadí svazky gayů a leseb. Podobná čísla mají katolické západní země jako Irsko či Portugalsko, v Itálii je to dokonce 38 % dotázaných. Na Slovensku naopak tyto svazky vadí 47 % dotázaných a i s tímto výsledkem se Slovensko řadí mezi tolerantnější východní země. V Gruzii je proti například celých 95 %. U mladých je to potom pouhých 18 %, což Česko významně odlišuje od zbytku zemí na východ od nás.
Homosexuální manželství:
Odpor k homosexuálnímu manželství u mladých:
Už menší rozdíly jsou v podpoře potratů, i když zde se řadí Česko mezi západní Evropu. Pouhých 14 % by bylo pro zakázání potratů.
Legalita potratů:
Kde Češi opět vedou žebříček, je počet dotázaných, kteří se nehlásí k žádným církvím. V Čechách je to 72 %, což je výrazně nad dalšími zeměmi jako Estonsko a Nizozemí, kde je to „pouhých“ 45 a 48 %. Také pouhých 34 % u nás uvedlo, že byli jako křesťané vychováváni. Spolu s Estonskem jsme podle výzkumu také národ, pro nějž je náboženství v našem životě nejméně důležité. Až 66 % dotázaných v Čechách v Boha vůbec nevěří a o jeho existenci je silně přesvědčeno pouhých 13 %. Na Slovensku je to přitom obráceně, v Boha věří 66 % dotázaných. Češi také ze tří čtvrtin souhlasí, že náboženství by mělo být oddělené od státu.
Vyznání v Evropě:
Křesťanské vychování/křesťanem dnes:
Důležitost náboženství pro život:
Víra v Boha:
I co se týče víry v nekřesťanské koncepty jako například osud, uhranutí či reinkarnaci, jsou Češi spíše skeptičtí a z východních zemí věří nejméně, ale většina západních zemí je v tomto ohledu ještě dál. 43 % Čechů věří v osud, 21% v uhranutí či uřknutí a 23 % v reinkarnaci. Na Slovensku v uhranutí věří podle výzkumu 48 %. Nejméně v tyto věci věří Italové a Britové.
Víra v osud/uhranutí/reinkarnaci:
Češi také věří, že k tomu, aby byl někdo opravdu Čechem, se musí v Čechách buď narodit, nebo odtud mít alespoň rodiče či jiné příbuzné. 78 % si myslí, že je nutné se zde narodit, 66 % stačí mít zde příbuzné. V tom se Češi shodují s většinou východních zemí a nemají ani velké rozdíly mezi mladými a starými odpovídajícími. Nejméně je to naopak ve Švédsku, lehce nad 20 % u obou otázek. Švédové zřejmě původ za důležitý nepovažují, což se odráží i v jejich politice.
Důležitost narození v zemi/ přítomnost příbuzných z ní:
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
