Data pocházejí z průzkumů dělaných v období mezi roky 2015 a 2017. Účastnilo se 56 000 dotazovaných v 34 zemích západní, střední a východní Evropy. Jako nejextrémnější příklad rozdělení Evropy podle již padlé železné opony považuje Pew Research přístup k muslimům. Zde jsou Češi buď na špici, nebo na ocase, podle toho, jak čtenář výzkum vnímá. Otázka zněla, zda by přijali muslima či žida jako rodinného příslušníka. V Čechách to bylo pouhých 12 % dotazovaných u muslima, ale 51 % u žida. Pro zajímavost, nižší číslo u muslimů bylo jen v s Tureckem hraničící Arménii, a to 7 %. Nadpoloviční většina dotazovaných by ve slovanských zemích přijala muslima jen v Chorvatsku, nicméně se 47 % se tomuto číslu blíží naše blízké Slovensko.

Přijatelnost muslimů/židů jako rodinných příslušníků:

V přijímání muslimů se mladí Češi příliš neliší od starých. Pouhých 16 % by přijalo muslima do rodiny. Na Slovensku je rozdíl větší, až 54 % dotázaných mladých Slováků by muslima do rodiny přijala. Mladými se rozumí lidé ve věku 18 až 34 let. Na nejvyšších příčkách jsou opět země západní Evropy, přes 90 % je to v Dánsku, Norsku a Nizozemí.

Přijatelnost muslimů/židů jako rodinných příslušníků u mladých (18–34 let):