Tři zničující teroristické útoky z posledního roku spolu s bezprecedentním nárůstem počtu žadatelů o azyl v Evropské unii dle autora vedly k tomu, že se některé z členských států rozhodly uzavřít své hranice. Je pravdou, že schengenský prostor, dohoda uzavřená mezi členskými státy v roce 1995, na takovou situaci nebyl modelován. Nyní je prý na prahu zhroucení.

Problém je v tom, že existence Schengenu je „velmi prospěšná pro evropskou ekonomiku“, míní autorka. Dodává, že „rozpad Schengenu by oslabil důvěru lidí v jejich národní vlády, zvýšil volební preference populistických stran a ohrozil princip demokracie, na kterém stojí evropské svobody“.

Podle názoru expertky většina evropských států stojí o zachování existence schengenského prostoru, to prý ovšem nebude vůbec jednoduchý úkol. „Dlouhodobé řešení problému bude vyžadovat společná pravidla a instituce, které by byly schopné čelit aktuálním problémům; vyjednávání o tom by ovšem mohlo trvat i roky,“ píše Martinez.

Pracovník Centra pro evropské reformy se domnívá, že Evropská unie potřebuje nyní udělat čtyři zcela zásadní kroky: