Tři zničující teroristické útoky z posledního roku spolu s bezprecedentním nárůstem počtu žadatelů o azyl v Evropské unii dle autora vedly k tomu, že se některé z členských států rozhodly uzavřít své hranice. Je pravdou, že schengenský prostor, dohoda uzavřená mezi členskými státy v roce 1995, na takovou situaci nebyl modelován. Nyní je prý na prahu zhroucení.
Problém je v tom, že existence Schengenu je „velmi prospěšná pro evropskou ekonomiku“, míní autorka. Dodává, že „rozpad Schengenu by oslabil důvěru lidí v jejich národní vlády, zvýšil volební preference populistických stran a ohrozil princip demokracie, na kterém stojí evropské svobody“.
Podle názoru expertky většina evropských států stojí o zachování existence schengenského prostoru, to prý ovšem nebude vůbec jednoduchý úkol. „Dlouhodobé řešení problému bude vyžadovat společná pravidla a instituce, které by byly schopné čelit aktuálním problémům; vyjednávání o tom by ovšem mohlo trvat i roky,“ píše Martinez.
Pracovník Centra pro evropské reformy se domnívá, že Evropská unie potřebuje nyní udělat čtyři zcela zásadní kroky:
1. Zásobovat existující uprchlická centra v Řecku a Itálii potřebnou infrastrukturou a zdroji k tomu, aby mohla efektivně fungovat.
2. Zajistit, aby všechny členské státy EU přijaly spravedlivý podíl uprchlíků. O konkrétním počtu migrantů, které je potřeba alokovat do jednotlivých členských států, již v září loňského roku rozhodla Evropská komise, toho je třeba se držet.
3. Vytvořit evropskounijní „přerozdělovací centra“, nejen v Turecku, ale i v zemích jako Egypt, Jordán a Libanon. Tato centra by měla být permanentního charakteru, měla by být větší a lépe organizovaná. Byla by prvním stykem mezi migranty a EU. Experti z Unie by zde vybírali pouze ty, kteří by měli legitimní důvod k žádosti o azyl v Evropě.
4. Poslat zpět do své země co nejvíce těch uprchlíků, kterým bude/bylo udělení azylu odmítnuto. Tím, že bude EU posílat uprchlíky zpět, bude mít více prostoru k tomu, aby se zaměřila pouze na ty, kteří azyl v Evropě skutečně potřebují.
Mimo tyto čtyři hlavní body se musí Evropská unie zaměřit také na to, aby dokázala efektivně bránit svou vnější hranici. Bez toho budou do Evropy i nadále spolu s migranty přicházet i kriminální živly a hlavně džihádisté.
„Evropská unie potřebuje vylepšit svůj systém prověřování lidí vstupujících do schengenského prostoru. Jednou z priorit je naučit se lépe využívat existující databáze, jako například ‚Schengen Information System‘, která obsahuje informace o hledaných a podezřelých osobách,“ píše autorka.
Problém podle ní totiž tkví v tom, že Frontex, evropská agentura, která v současné době zajišťuje kooperaci mezi hraničními službami členských států, nemá právo využívat bezpečnostní databáze, a dokonce ani nemá právo na to, aby si pořídila vlastní stroje na odebírání otisků prstů.
„Bezpečnostní kontroly na evropskounijní hranici se zlepší jen za toho předpokladu, že navrhovaná Evropská pohraniční stráž – s přístupem do bezpečnostních databází – začne fungovat,“ podtrhává Martinez.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
