Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
Dotyční… mají pravdu. Dějiny běží dál, školní docházka zůstává dlouhá stále stejně. A skutečně, na moderní dějiny dojde letem světem až v době, kdy většina zodpovědnějších žáků řeší spíše svou další budoucnost na vysoké škole, ti méně zodpovědní pak řeší finanční náročnost alkoholu (nebo jiných drog), případně problémy sexuálního charakteru. A utrpení disidentů, rok 1968 či Charta 77 je nezajímá tak, jako idealistického učitele planoucího předat své vědomosti a zejména silný cit pro morálku.
Nicméně, ve výuce dějepisu je zde ještě palčivější problém. Totiž absence výuky současných dějin. Považte. Vychodit základní a střední školu trvá třináct let. Do školy se nastupuje v šesti letech. Jinými slovy, na školách jsou teď děti narozené po jedenáctém září a v drtivé většině i po druhé invazi do Iráku. Učí je někdo, jak hluboce tyto události formovaly dnešní svět? Co k nim vedlo? Vědí vůbec, kdo to byl Usáma bin Ládin nebo Saddám Husajn? Vzpomínají si na bombardování Libye? Arabské jaro? Ví, jakou roli v těchto věcech sehrály Spojené státy? O Jugoslávii raději ani nemluvě…
Komunismus starého třídního typu je v Česku bezpečně mrtvý. Je mrtvý tak bezpečně, že začaly povstávat ideje jemu podobné, ovšem bez toho, že by se jim říkalo komunismus a jejich zastánci, narození těsně před revolucí nebo až po ní, se diví, za co jim vlastně staršinové nadávají. Přesto se jedná o stále nosné (případně i výnosné) téma. Každý rok Česká televize připomíná Pražské jaro, invazi vojsk Varšavské smlouvy, 17. listopad 1989, případně jiná menší výročí. Jinými slovy, kdo se ve škole o těchto událostech neučil, ten na ně stejně v mainstreamových médiích narazí, spolu s rozbory, vzpomínkami a výpověďmi pamětníků.
Naopak výše zmíněné porevoluční události dostanou sotva zmínku. Žádné svoje výročí v českém kalendáři nemají, byť se jich ČR účastnila. Přitom jejich reflexe by byla nanejvýš potřebná. Ovšem řadě současných či vysloužilých politiků by nebyla příjemná, nemluvě o některých médiích. A tak nám pomalu vyrůstá generace, která sice dobře ví (nebo si myslí, že dobře ví), co to byla StB, ale nemá ponětí, co bylo bombardování Fallúdži nebo jaká byla národnost teroristů z jedenáctého září. A ve volbách pak bude rozhodovat o našem dalším směřování a zahraničně politické orientaci. Koneckonců, někteří z nich rozhodovali už teď.
Autor je redaktor ParlamentníListy.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta