Filozofa mile překvapily velký mediální ohlas a podpora od řadových věřících, kterých se signatářům dopisu prý dostalo. Jedním dechem však uznal, že přišly i negativní reakce.
„Pozitivní ohlasy přicházejí z oblasti křesťanské levice a liberálních křesťanů a ty negativní reakce přicházejí z monarchistických a pravicových kruhů. Např. Institut Václava Klause se vyjádřil negativně,“ uvedl Bierhanzel. „My jsme jako reprezentanti malé části laiků chtěli vystoupit a přidat svůj hlas do toho rozhodovacího procesu,“ doplnil filozof. „Nešlo jen o to, zapojit se do rozhodovacího procesu ve Vatikánu, ale má to také domácí rozměr,“ doplnil ještě.
Na rozhlasových vlnách Bierhanzl vysvětlil, proč proti Dukovi protestuje. Je to prý určitá strategie, jak vzbudit diskusi o tom, zda jsou některé politické činy kardinála Duky shodné s vizí moderní církve. Signatářům se nelíbí, že v České republice znovu dochází ke sblížení „trůnu a oltáře“. Duka je prý příliš nekritický k exprezidentovi Václavu Klausovi a současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. Bierhanzl má např. za to, že Duka pochybil, když nekritizoval islamofobní vystupování Martina Konvičky, k nimž se nekriticky stavěl Miloš Zeman.
Toto počínání kardinála Duky ukazuje, že se přiklání k nacionalismu a ke krajní pravici. „Např. po posledních parlamentních volbách napsal pan kardinál Duka dopis Tomiu Okamurovi,“ přidal příklad Bierhanzl. Připomněl také, že se Okamura dostal na hranu zpochybňování romského holokaustu a Duka to neodsoudil, což byla podle hosta chyba.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp