S neschopností státní správy se ve svém životě setkal snad každý dospělý člověk v ČR. Bohužel situace se v tomto směru ani v současné době moc nelepší, i když každá politická strana se před volbami zaklíná, že stavy úředníků sníží a zaměří se na digitalizaci různých administrativních úkonů.
Jedním z mnoha zarážejících případů o neschopnosti českého úřednického šimla, který sahá až do nejvyšších politických pater, je hrozivá liknavost při výstavbě přehrady v Nových Heřminovech v Moravskoslezském kraji. Zmíněné vodní dílo různé vlády slibují tamní veřejnosti už více než čtvrt století po katastrofických záplavách v roce 1997. Tehdy se jednalo o největší přírodní katastrofu v novodobých dějinách České republiky, při které zahynulo 50 osob, bylo poškozeno nebo zničeno bezmála 10 tisíc staveb a škody dosáhly 60 miliard korun.
K nepostiženějším regionům patřil Moravskoslezský kraj, konkrétně okresy Bruntál a Opava. V bruntálském okrese zahynulo při povodních sedm lidí a škody šly do miliard. Z třiadvacetitisícového Krnova se například staly „Benátky“, kdy voda dosahovala na náměstí někdy až do výše dvou metrů a město bylo na několik dní naprosto odříznuto od okolního světa.
Projekt se dál vleče
Po katastrofě se tak hned oprášily staré plány na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech, která měla podle prvotních plánů už v dnešních dnech stát. Moravskoslezské zastupitelstvo schválilo totiž záměr s výstavbou v roce 2003, česká vláda ho pak „požehnala“ o pět let později. Nicméně celý projekt se dál vleče a obyvatelé mnoha obcí stále nejsou, i po neuvěřitelných 26 letech, ochráněni proti větším devastujícím záplavám.
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Nás to i brzdí v různých investičních akcích, jako je například zamyšlená výstavba čističky odpadních vod, centrální kanalizace a obchvatu obce. I generální ředitel Povodí Odry mně při jednání řekl, že s takovou laxností ze strany státu, kdy nemohl dokončit tak důležitou plánovanou investici, se zatím ještě nesetkal,“ stěžuje si Salome Sýkorová, starostka obce Zátor na Bruntálsku.
V její obci při záplavách v roce 1997 zahynuli tři lidé a celý Zátor byl živlem notně zdevastovaný.
Výstavbu brzdilo vedení Nových Heřminov, ale i laxnost státní správy
Teprve v minulém měsíci, po 26 letech od katastrofických záplav, vydal stavební úřad v Bruntále územní rozhodnutí ke stavbě retenční nádrže. Je ale spravedlivé říci, že za tu dobu Povodí Odry přece jen uskutečnilo některá opatření, která by záplavy menšího rozsahu zřejmě eliminovaly. Byla zpevněna koryta řeky Opavy i blízkých toků, vystavěly se tři suché poldry – suché nádrže a podobně. Nicméně všechna tato opatření bez výstavby retenční nádrže by stoletou vodu, podle mínění řady vodohospodářů, určitě nezadržely.
Realizaci plánovaných protipovodňových úprav nejvíce brzdily protesty bývalých samospráv obce Nové Heřminovy, které se nechtěly smířit s tím, že by byla zatopena přibližně třetina obce. Nové Heřminovy totiž nebyly při povodních až tolik zdevastované, jako například sousední Zátor, jehož vedení se zatopením menší části svého území souhlasí.
„Protipovodňová opatření na horním toku řeky Opavy, kde patří i výstavba vodního díla Nové Heřminovy, je velice rozsáhlý projekt, který řeší komplexní protipovodňovou ochranu velkého území. Konkrétně se jedná o protipovodňovou ochranu obcí v okresech Bruntál a Opava, ale i v obcích na polské straně. Jedná se tedy o náročný projekt, který musí odpovídat všem zákonným požadavkům a bylo v něm nutné čelit náročnému procesu výkupů pozemků a nemovitostí potřebných k realizaci stavebních částí a projekt musí také projít celým legislativním procesem. Jedním z hlavních důvodů zdlouhavé přípravy byl odmítavý postoj obce Nové Heřminovy, která využívala všechny procesní možnosti k oddálení nebo znemožnění realizace výstavby protipovodňových opatření včetně výstavby přehrady,“ zdůvodňovala letité průtahy Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry (kompletní vyjádření pod textem - pozn. red.)
Jenže na hlemýždím tempu příprav pro stavbu nádrže měla i svůj podíl laxnost státní správy. Pro výkupy pozemků od stovek vlastníků vyčlenilo Povodí Odry v okrese Bruntál jen dvě pracovnice, které se tím tak zabývaly více let. To nám potvrdili i majitelé pozemků, kterých se výkupy týkaly. Stát také mohl, podle už dříve přijaté legislativy, vystupovat proti majitelům některých nemovitostí, jež je nechtěli ani proti veřejnému zájmu prodat, daleko razantnějším způsobem.
„Povodí Odry nás před několika lety oslovilo ohledně prodeje našich pozemků v Branticích, kde chtělo provést nějaké protipovodňové úpravy. My jsme jim po setkání navrhli standardní cenu za naše nemovitosti, nic přemrštěného, ale oni s tím nesouhlasili. Více než 2 roky se potom nic nedělo. Můj manžel se pak začal kolem toho točit, vyvolal několik jednání se zástupci Povodí a nakonec jsme se domluvili. Po dalším půl roce jsme pozemky prodali. Nedivím se, že přehrada ještě nestojí, u tak důležitého projektu přece musí být iniciativa ze strany úřadů úplně jiná,“ řekla nám například paní Zdeňka z Krnova.
Nemusí být jen stavba nádrže, existují i jiná řešení
Proti stavbě nádrže neprotestovala jen větší část obyvatel obce Nových Heřminov, ale také některá ekologická hnutí, jako například hnutí Duha Jeseníky, jejíž členové poukazovali na fakt, že stavba nádrže může značně poškodit podhůří Jeseníků, a že ji prý především prosazuje česká betonová lobby. I když s výstavbou přehrady souhlasila vedení většiny obcí na Krnovsku, Bruntálsku i Opavsku, aktivisté se snažili projektu vehementně zabránit, pořádali protestní akce, napadali různá rozhodnutí a podobně. Na tradiční kulturní akci s názvem Koncert proti přehradě účinkovala také velká část známých českých popových i rockových hudebníků.
Psali jsme:
Ohledně protipovodňových opatření na řece Opavě byla zpracována řada odborných studií a aktivistům z Hnutí Duha se nejvíce zamlouval návrh projektu brněnského vodohospodáře Václava Čermáka, který prezentuje, mimo jiné, i účinná protipovodňová opatření ve městě Krnově, jež by pak ochránila i všechny další obce směrem k Opavě.
„Je absurdní, že zatímco EU jasně deklarovala, že nebude financovat heřminovskou přehradu, protože není ekologická, a protože betonová hráz nepatří mezi moderní a šetrná protipovodňová opatření, český úředník zabetonovaný v klientelistickém prostředí postkomunismu dál prosazuje nesmyslnou a předraženou variantu ochrany sídel s přehradou. Už se utratila miliarda, ta se rozdala projekčním a stavebním firmám a obyvatelé jsou před povodněmi chráněni podobně jako v roce 1997. Přitom existuje mnohem levnější a nekonfliktní řešení, které již před lety navrhl inženýr Václav Čermák, které dostatečně a hlavně mnohem rychleji dokáže ochránit obyvatele. Obce lze chránit odsazenými hrázemi a není třeba pak stavět obchvat ani čističku v Zátoru,“ vysvětloval po vydání územního rozhodnutí k přehradě zástupce Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil.
A ještě pak dodal: „V čase úspor a ohromného schodku státního rozpočtu se toto řešení nabízí o to více. My se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvoláme, protože z jádra věci nesouhlasíme s rozhazováním státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. A to také z toho důvodu, že je tato část řeky Opavy velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody – to bude i jádrem našeho odvolání.“
Ministerstvo svádí vinu jen na odpůrce přehrady
Také ministerstvo zemědělství vidí příčinu zdlouhavého řešení jen v negativním přístupu vedení obce Nové Heřminovy a některých ekologických hnutí, a to zejména v poslední době. Že však mohlo vystupovat v průběhu minulých let daleko razantněji a důsledněji při uskutečňování projektu, to už neuvádí.
„Po zpracování investičního záměru na Opatření na horní Opavě, včetně vodní nádrže Nové Heřminovy, státní podnik Povodí Odry rozpracoval podrobně opatření do projektové dokumentace pro vydání Rozhodnutí o umístění stavby. Následně v roce 2017 byla podána žádost o vydání Rozhodnutí o umístění stavby vodního díla Nové Heřminovy. Negativním přístupem obce Nové Heřminovy a nevládních organizací k této významné investici, v kombinaci s možnostmi, které umožňuje správní řád (např. podání blanketních odvolání, podnětů na podjatost úřadů i úředníků apod.), docházelo a dochází k prodlužování celého procesu. Takže tento správní proces byl završen vydáním Rozhodnutí o umístění stavby vodního díla Nové Heřminovy až po téměř 6 letech v červnu letošního roku. Nyní již Povodí Odry pracuje na dalším stupni projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení tak, aby co nejméně docházelo k dalším časovým prodlevám a byl naplněn předpoklad zahájení realizace v roce 2027,“ informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Hlavně ať už jsou protipovodňová opatření dokončená
K zásadnímu obratu v uvažování došlo i u zástupců vedení heřminovské samosprávy, kteří si zřejmě uvědomili, že odmítáním výstavby nádrže brzdí i rozvoj své obce a nemohou tak uskutečnit řadu investičních akcí, při kterých jim i stát nabízí výhodnou finanční pomoc. Takto se alespoň vyjádřil pro ParlamentniListy.cz heřminovský místostarosta Vlček.
„Oproti předchozím vedením naší obce jsme změnili náhled na výstavbu nádrže. Naši předchůdci už totiž vyčerpali všechny možnosti, jak změnit názor na tento projekt a dalším jeho odmítáním způsobili také stagnaci Nových Heřminov, kdy nejsme schopni uskutečnit řadu našich záměrů, jako jsou například výstavba nových chodníků, kanalizace a vůbec sestavit kloudně nový územní plán. Je si třeba uvědomit, že stát už vykoupil za těch 26 let 99 procent všech potřebných nemovitostí a naši občané za to dostali i slušně zaplaceno. My jsme se sice nyní odvolali proti územnímu rozhodnutí, ale pokud budou splněny naše tři podmínky, jsme ochotni se s Povodím Odry na vykoupení toho zbytku pozemků domluvit a odvolání vezmeme zpátky. Jde nám především o to, aby se nezabíralo dětské hřiště, neboural se historický most a aby se zvolilo vhodné řešení při napojení komunikace vedoucí naší obcí na důležitou silnici I/45,“ sdělil místostarosta Nových Heřminov Rastislav Vlček.
I když se názory na výstavbu přehrady mnohdy různí, její příznivci i odpůrci se shodují na jednom závěru, a to, aby se konečně zajistila účinná ochrana proti devastujícím záplavám v této nemalé části Moravskoslezského kraje. Opakování katastrofy si přece už nikdo nepřeje.
Psali jsme:
Vyjádření tiskové mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové
Protipovodňové opatření na horním toku řeky Opavy, kde patří i výstavba vodního díla Nové Heřminovy, je velice rozsáhlý projekt, který řeší komplexní protipovodňovou ochranu velkého území. Území horní Opavy je definováno soutokem toků Opavy s Moravicí. Soubor opatření na horní Opavě řeší obce Karlovice, Nové Heřminovy, Zátor, Brantice, Holasovice, Lichnov, Skrochovice – Pustý Mlýn, města Krnov a Opava a polské obce Bliszczyce a Branice.
Pro zabezpečení těchto lidských sídel proti velkým vodám byl navržen soubor opatření, který byl schválen Vládou ČR a který je postupně připravován a realizován. Skládá se z:
- Údolní nádrže Nové Heřminovy, která zajišťuje řešení obou extrémních hydrologických jevů, sucha (nalepšováním průtoků v řece Opavě podle vodohospodářského řešení na 1 100 l/s) a zejména povodní tlumením návrhové stoleté vody z 206 m3/s na 100 m3/s. Stavební úřad v Bruntálu vydal dne 22. června 2023 územní rozhodnutí pro umístění stavby Vodního díla Nové Heřminovy. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027 s uvedením do trvalého provozu v roce 2032. V současnosti se intenzivně pracuje na dokumentaci pro stavební povolení a efekty nádrže budou přínosné jak pro české, tak pro polské území v úsecích, kde střednice koryta toku Opavy tvoří státní hranice.
- Úprav toků, které jsou rozděleny na 13 stavebních úseků a doplňují tlumící účinek připravované nádrže, jsou nedílnou a nezbytnou součástí protipovodňových opatření a zajišťují bezpečné převedení transformované povodňové vlny nádrží přes obce a města povodí horní Opavy. Součástí úprav toků je i kompenzační levobřežní říční hráz na polském území eliminující vliv silničního obchvatu města Krnova, jenž je součástí protipovodňového systému tohoto města, včetně levobřežní zavazovací hráze řeky Opavy na českém území. Všechny tyto stavby již byly zhotoveny.Ze 13 úseků úprav toků byly tedy již 4 vybudovány, 1 úsek se předpokládá, že bude zahájen v letošním roce, 2 úseky jsou v projekční přípravě, 3 úseky budou projekčně zahájeny v letošním roce a příprava posledních 3 úseků včetně úpravy toku Opavy přes město Krnov proběhne od roku 2026 s předpokládaným dokončením současně s nádrží Nové Heřminovy.
- Malých vodních nádrží, které doplňují úpravy toků a řeší převážně přívalové povodně na přítocích řeky Opavy. Pět nádrží již bylo zhotoveno, jejich celkový objem se blíží 1 mil. m3 a jejich funkce bude přispívat ke zlepšení odtokových poměrů
i na hraniční Opavě.
- Rozšíření povodňového předpovědního systému v povodí Odry o limnigrafické a srážkoměrné stanice v povodí horní Opavy, které doplňují stávající síť měrných stanic. Bylo vybudováno 7 limnigrafů a 2 srážkoměrné stanice, obě na území Polska, které přispívají k predikci povodní a slouží k varování obyvatel před povodněmi.
- Přeložky silnice I/45 kolem zátopy připravované údolní nádrže, kterou zajišťuje Ministerstvo dopravy, potažmo Ředitelství silnic a dálnic ČR, a která je nezbytnou podmiňující stavbou.
Jak je již výše popsáno, jedná se o rozsáhlý projekt, který musí odpovídat všem zákonným požadavkům, bylo nutné čelit náročnému procesu výkupů pozemků a nemovitostí potřebných k realizaci stavebních částí a projekt musí projít celým legislativním procesem. Jedním z hlavních důvodů zdlouhavé přípravy byl odmítavý postoj obce Nové Heřminovy, která využívala všechny procesní možnosti k oddálení nebo znemožnění realizace výstavby protipovodňových opatření včetně přehrady Nové Heřminovy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
