Zelená budoucnost je jednou z hlavních priorit současného vedení Evropské komise. Jednou z hlavních otázek však zůstává, jak motivovat či dokonce přinutit ostatní státy mimo Evropskou unii, aby také zekologizovaly svou výrobu. Jedním z těchto návrhů je, aby se za zboží vyráběné neekologickými cestami platilo další clo.
Ministr hospodářského rozvoje Ruské federace Maxim Rešetnikov však upozornil, že plán na zavedení de facto uhlíkové daně na hranicích EU je v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace. Moskva je prý „extrémně znepokojena pokusy o zavedení dalších obchodních bariér pod záminkou starosti o klima“. To uvedl ministr po setkání zástupců pěti zemí, přezdívaných BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). „Spatřujeme v tom nebezpečí, a to i ve snaze vytvořit mechanismus přechodu od uhlíku, který by se mohl vyvinout v nová cla,“ řekl ještě.
Dle Euractivu by tento „nástroj“ měl zamezit ekologickému dumpingu a měl by podpořit domácí výrobu a motivovat zahraniční firmy, aby svou výrobu zekologizovaly. Bude ovšem muset kráčet na ostří nože, mezi pravidly WTO (Světová obchodní organizace) a snahou pomoci Evropské unii. A podle Ruska se to stejně nepodaří.
Fotogalerie: - České uhlí nebo ruský plyn ?
Euractiv připomíná, že to zdaleka není poprvé, co v této mezinárodní organizaci, do níž spadají v podstatě všechny vyspělé státy, stály Moskva a Brusel proti sobě. A minulý týden dala organizace v tomto sporu za pravdu Rusku, což je prý potřetí, co unie s Ruskou federací spor prohrála. Evropská komise podle svého mluvčího chce nejdříve prozkoumat zdůvodnění rozhodnutí. V něm údajně WTO „potvrdilo legálnost specifických pravidel EU proti dumpingu, ale vyjádřilo pochybnost o způsobu uvedení do praxe“.
Jak deník dále uvádí, nejedná se jen o způsob, jak si vylepšit skóre v boji proti klimatické změně, ale také o jeden ze způsobů, jak splatit astronomický dluh 750 miliard eur. Do evropského rozpočtu by podle toho, jak by byla cla zavedena, mohla přinést údajně mezi pěti až čtrnácti miliardami eur. Návrh, jak by měl mechanismus vypadat, by měl vzniknout v první polovině roku 2021 s plánem zavést ho do praxe na začátku roku 2023. Prioritou má být i pro Ursulu von der Leyenovou, která zaúkolovala některé své podřízené, aby návrh skloubili s pravidly WTO. Členové komise už navrhli určité cesty, některé z nich by ale pravděpodobně u WTO narazily, jiné jsou pro změnu politicky neprůchodné v určitých státech unie. A ve hře je prý i reorganiazce trhu s emisními povolenkami.
A podobná opatření jako Evropská unie má v programu i Demokratický kandidát na prezidenta v USA, Joe Biden.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
