Před prezidentem Milošem Zemanem vešli do Vladislavského sálu hosté, kteří zde mají tu čest usednout hned v první řadě. Šlo o exprezidenta Václava Klause s chotí, předsedu vlády Andreje Babiše, předsedu Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského či dceru prezidenta Miloše Zemana Kateřinu Zemanovou.
Praporečníci také vnesli do Vladislavského sálu 26 vojenských praporů spjatých s československou a českou minulostí.
A nakonec za zvuku famfár z opery Libuše vešel do sálu prezident Miloš Zeman doprovázen první dámou Ivanou Zemanovou. Prezident mezi hosty vstoupil pomalým rozvážným krokem.
Poté, co si všichni hosté vyslechli státní hymnu, vyzval kancléř Vratislav Mynář prezidenta Miloše Zemana k projevu. Ten si ke svému projevu poprvé sedl do křesílka a oslovil přítomné hosty. „Doufám, že prominete, že tentokrát svůj projev pronesu z tohoto křesla kvůli intenzivní bolesti nohou. Doufám, že za rok už to bude lepší,“ vysvětlil prezident.
Poté konstatoval, že předá vyznamenání asi čtyřiceti osobnostem, které v naší společnosti zanechaly stopu. „A to nikoli stopu uhlíkovou,“ zdůraznil.
Konstatoval, že Řád bílého lva z jeho rukou dostane generál Emil Boček, který se nedávno dožil 96. narozenin. Generál Boček má už řád třetí třídy, ale Zeman konstatoval, že si nejen pan generál zaslouží řád vyšší.
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
„Pokud někdo dostává státní vyznamenání, měla by to být vždy první třída. Jednak se necítím kompetentní, abych rozhodoval do začlenění do tříd a za druhé, jak ukazuje příklad pana generála, ty nižší třídy mohou být vnímány i dehonestujícím způsobem,“ zdůraznil Zeman.
Státní vyznamenání obdržel také Jaromír Jágr. Jágr dostal státní vyznamenání už v roce 2010 od Václava Klause. Je tedy prvním sportovcem se dvěma vyznamenáními. Zeman tímto krokem oceňuje nejen Jágrovu sportovní kariéru, ale také jeho údajný přínos k budování vztahů s Čínou.
Dalším vyznamenaným bude Jan Antonín Baťa, který chtěl budovat stát pro 40 milionů lidí, ale v Československu byl očerněn jako kolaborant.
Dalším oceněným bude bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster. Podle Zemana jde o výraz sounáležitosti mezi Čechy a Slováky.
Prezident zmínil i Helmuta Zilka, bývalého vídeňského starostu, který měl být vyznamenán už v roce 1998, ale nakonec k tomu nedošlo, protože se objevily úvahy o jeho údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Informaci přinesl deník Süddeutsche Zeitung. Zilk ji tehdy popřel.
Zeman konstatoval, že Václav Havel se na pohřbu Helmuta Zilka za tuto kampaň omluvil a řekl: „Češi Zilkovi ublížili.“ „Nu, jak kteří,“ pravil Zeman s tím, že je rád, že Helmuta Zilka bude moct vyznamenat, neboť ho vnímal jako přítele Čechoslováků.
Vyznamenání přebírala vdova po vídeňském starostovi Dagmar Koller, pro kterou vyznamenání evidentně hodně znamenalo. Když státní vyznamenání přebírala, hosté jí dlouho tleskali a prezident Zeman plačící ženu utěšoval.
Připomněl také, že slavíme třicet let od sametové revoluce.
„Rád bych proto s úctou a obdivem vzpomenul Václava Havla, který stál v čele této listopadové revoluce a který byl i v čele Charty 77. A onen dvanáct let trvající oblouk mezi chartou a vznikem Občanského fóra byl naplněn vězněním, nemocemi, ale také nalezením nových přátel, kteří se pak podíleli na jednání s komunistickým režimem. Jednání, během něhož nebyla prolita kapka krve a nebyla rozbita jediná tabulka,“ zdůraznil Zeman.
Státní vyznamenání předá Václavu Klausovi, který se na sametové revoluci podílel a poté se stal ministrem financí, premiérem, předsedou Poslanecké Sněmovny i prezidentem. „Já už ho nedoženu, protože ministrem financí už nikdy nebudu,“ ocenil Klause.
„Existuje muž, který má ten rekord, že podepsal Antichartu dvakrát. S týdenním odstupem. Tento muž nedávno dostal medaili Senátu. A tentýž Senát nedávno odmítl signatářku Charty 77 kandidující do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“ konstatoval Zeman v narážce na spisovatelku Lenku Procházkovou, mimo jiné velkou kritičku majetkového vyrovnání státu s církvemi.
Oním držitelem senátní medaile, který podle Zemana dvakrát podepsal Antichartu, je zřejmě divadelník a publicista Karel Steigerwald. Navzdory podpisu Anticharty byl však komunistickým režimem perzekuován.
Když se Zeman blížil k závěru, znovu si rýpl do komentátorů.
„Karel Kryl kdysi řekl, že Česko je země závisti, a měl v mnohém pravdu. Závisti lidí, kteří dokážou jen komentovat práci těch druhých, aniž by za nimi nějaká vlastní práce byla. Zde bych chtěl připomenout půvabný aforismus Karla Čapka, že kritik je člověk, který spisovateli radí, jak by psal knihu, kdyby to uměl,“ zaznělo z úst prezidenta.
„Přeji České republice, aby nebyla zemí nenávisti, často nenávisti na sociálních sítích. Přeji České republice, aby byla zemí úspěchu,“ uzavřel svůj projev prezident.
Poté prezident přešel k udělování státních vyznamenání.
Není bez zajímavosti, že ocenění od prezidenta obdržel také analytik Jan Schneider, kterého jeho kritici označili za šiřitele dezinformací a lží. Na sociální síti Twitter se kriticky na adresu Jana Schneidera vyjádřil např. novinář Deníku N Filip Titlbach. „Prezident republiky uděluje medaili za opakované šíření nepravd bezpečnostnímu analytikovi Janu Schneiderovi,“ napsal novinář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
