Málokdo ale ví, že zákon umožňuje policii i tajným službám instalovat do počítače, tabletu či mobilního zařízení program, který sleduje aktivity uživatele komunikačního zařízení a odesílá je policii či zpravodajským institucím. Laicky řečeno, program sleduje činnost vašich prstů, co právě na klávesnici nebo touchpadu píšete, na jakých webových stránkách surfujete, sleduje komunikaci na komunitních serverech, komunikaci e-mailem i to, jestli se uživatel nedívá z mobilu například na pornografické stránky.

Už delší dobu se přitom ozývá kritika, že počet úkonů souvisejících s odposlechy je příliš veliký a efektivita masivního prolamování se do soukromí příliš nízká. A kritické hlasy se ozývají i na téma zneužívání odposlechů k získávání kompromitujících materiálů, které se sem tam na veřejnosti či v médiích objevují.

Co se týče instalace specializovaných programů, luxujících počítač či mobil, laicky přezdívaných červ, je přitom informací o jejich nasazování ještě méně. Vlastně téměř vůbec žádné.

„V případech nařízení telefonních odposlechů vede Ministerstvo spravedlnosti statistku. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda soudního senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce,“ zareagovala například na otázky ohledně instalace „červů“ mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Na červy se na spravedlnosti prostě statistika nevede. „Operativně pátrací prostředky a podmínky použití  jsou v gesci Ministerstva vnitra. Doporučujeme obrátit se s vaším dotazem tam,“ podotkla Hrochová.

Policejní prezídium nepřímo připouští, že zmiňované spywareové programy do vytipovaných zařízení instalovat může. „Provádění vámi dotazovaných činností je podmíněno zákonným prolomením práv a svobod, chráněných Listinou základních práv a svobod, zakotvených v ústavním zákonu. Pro činnost policie v rámci vedeného konkrétního trestního řízení může takový průlom udělat výhradně soudce v rámci oprávnění k použití operativně pátracích prostředků,“ uvedla k tomu mluvčí Policejního prezídia Petra Strašilová. Z příslušného ustanovení zákona vyplývá, že příkaz k „legálnímu infikování“ datového zařízení může být vydán na dobu až  šesti měsíců. Navíc může být opakovaně prodloužen.

Kolik bylo sledovaček?

Jestli a kolikrát vlomení se do datového zařízení použila, ale policie tají. „K používání takovýchto prostředků se policie tímto způsobem nemůže vyjádřit, ani zda je používá, či nikoliv. S ohledem na ustanovení o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Pokud by policie takovéto úkony někdy prováděla, byly by tyto informace zahrnuty v analýze odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací, kterou naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra,“ dodává Strašilová.

Ve stočtyřicetistránkové analýze se to hemží stovkami údajů, grafy, rozvrstvením sledované trestné činnosti po krajich, historickými porovnáními. Ale konkrétní údaje o tom, kolik policie například v loňském roce odposlouchávala či sledovala mobilů, smartphonů, tabletů či počítačů, se z analýzy nedozvíme.