Policie vám do počítače nasadí červa a rázem ví všechno. A ani nepřizná, jak často to dělá

25.11.2014 20:18

Policie vám může do počítače nasadit červa. Jestli to dělá, ale tají. Policie v loňském roce odposlouchávala téměř sedm tisíc telefonních linek. „V rámci celé České republiky bylo v v roce 2013 ukončeno celkem 6 689 nasazených úkonů. Představuje to odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikace s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím sítě Internet,“ tvrdí policie v analýze odposlechů za rok 2013.

Policie vám do počítače nasadí červa a rázem ví všechno. A ani nepřizná, jak často to dělá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prostor ohraničený policejní páskou
reklama

Málokdo ale ví, že zákon umožňuje policii i tajným službám instalovat do počítače, tabletu či mobilního zařízení program, který sleduje aktivity uživatele komunikačního zařízení a odesílá je policii či zpravodajským institucím. Laicky řečeno, program sleduje činnost vašich prstů, co právě na klávesnici nebo touchpadu píšete, na jakých webových stránkách surfujete, sleduje komunikaci na komunitních serverech, komunikaci e-mailem i to, jestli se uživatel nedívá z mobilu například na pornografické stránky.

Už delší dobu se přitom ozývá kritika, že počet úkonů souvisejících s odposlechy je příliš veliký a efektivita masivního prolamování se do soukromí příliš nízká. A kritické hlasy se ozývají i na téma zneužívání odposlechů k získávání kompromitujících materiálů, které se sem tam na veřejnosti či v médiích objevují.

Co se týče instalace specializovaných programů, luxujících počítač či mobil, laicky přezdívaných červ, je přitom informací o jejich nasazování ještě méně. Vlastně téměř vůbec žádné.

„V případech nařízení telefonních odposlechů vede Ministerstvo spravedlnosti statistku. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda soudního senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce,“ zareagovala například na otázky ohledně instalace „červů“ mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Na červy se na spravedlnosti prostě statistika nevede. „Operativně pátrací prostředky a podmínky použití  jsou v gesci Ministerstva vnitra. Doporučujeme obrátit se s vaším dotazem tam,“ podotkla Hrochová.

Policejní prezídium nepřímo připouští, že zmiňované spywareové programy do vytipovaných zařízení instalovat může. „Provádění vámi dotazovaných činností je podmíněno zákonným prolomením práv a svobod, chráněných Listinou základních práv a svobod, zakotvených v ústavním zákonu. Pro činnost policie v rámci vedeného konkrétního trestního řízení může takový průlom udělat výhradně soudce v rámci oprávnění k použití operativně pátracích prostředků,“ uvedla k tomu mluvčí Policejního prezídia Petra Strašilová. Z příslušného ustanovení zákona vyplývá, že příkaz k „legálnímu infikování“ datového zařízení může být vydán na dobu až  šesti měsíců. Navíc může být opakovaně prodloužen.

Kolik bylo sledovaček?

Jestli a kolikrát vlomení se do datového zařízení použila, ale policie tají. „K používání takovýchto prostředků se policie tímto způsobem nemůže vyjádřit, ani zda je používá, či nikoliv. S ohledem na ustanovení o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Pokud by policie takovéto úkony někdy prováděla, byly by tyto informace zahrnuty v analýze odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací, kterou naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra,“ dodává Strašilová.

Ve stočtyřicetistránkové analýze se to hemží stovkami údajů, grafy, rozvrstvením sledované trestné činnosti po krajich, historickými porovnáními. Ale konkrétní údaje o tom, kolik policie například v loňském roce odposlouchávala či sledovala mobilů, smartphonů, tabletů či počítačů, se z analýzy nedozvíme.

Už delší dobu je pod palbou kritiky výslednost nasazovaných odposlechů pro trestní řízení. Laicky řečeno, kolik z nahraných elektronických komunikací je v praxi použitelných jako důkaz pro trestní řízení, a kolik odposlechů je takzvaně jalových – nepoužitelných. Přímý podíl na trestní řízení mělo v loňském roce 61,7 procenta odposlechů – tedy 4 124 napíchlých zařízení. Jako důkaz v trestním řízení ale bylo využito ve zmiňovaném takzvaném přímém podílu na trestním řízení pouhých 26,6 procenta případů nasazení operativní techniky. To je ve výsledku a smyslu opatření, kterými se bezpečnostní složky vlamují do soukromí lidí, žalostně málo.

Informace policie nepodává

A to není poslední problém. Podle platné zákonné úpravy by lidé měli být po ukončení řízení informováni o tom, že byli odposloucháváni. Tento problém před časem naťukl například předseda Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Daniel Korte, když zanalyzoval dostupná data o počtech povolených odposlechů a počtech stížností.

Server Českájustice.cz dospěl k podezření, že zákon, který nařizuje lidi informovat po skončení řízení, že byli odposloucháváni, policie obchází. Při objemu zhruba 9 000 nařízených odposlechů se za analyzované období objevilo kolem patnácti stížností, což jsou zhruba tři až čtyři stížnosti ročně,  což je vzhledem k počtu nařízených odposlechů žádný počet stížností, řekl serveru Korte. Podle něho z toho vyplývá, že lidé se nedozvídají, že jsou odposloucháváni, a protože to nevědí, nemohou si ani na případný nezákonný odposlech stěžovat.

„Mám podezření na zneužívání odst. 9 §88 Trestního řádu,“ dovodil z dostupných čísel Daniel Korte.

Tento odstavec upravuje podmínky, za kterých státní zástupce, soudce či policejní orgán odposlouchávanou osobu o nasazení operativní techniky nemusí informovat. K tomu stačí, když usoudí, že poskytnutím takové informace „by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod lidí“. A je vymalováno.

Ani tady ale lidsko-právní slabina orgánů činných v trestním řízení nekončí. „Z oněch zhruba patnácti stížností proti odposlechu bylo čtrnáct zamítnuto pro procesní vady. K soudu se obrátili advokáti, aniž by věc byla skončena. Pouze jediná stížnost uspěla. Šlo o člověka, který nebyl účastníkem řízení, byl odposloucháván, sledován, zadržen. Byl to prostý podezřelý, se kterým bylo hrubě nakládáno a poté byl bez dalších opatření propuštěn,“ konstatoval Daniel Korte.

Proto, až si příště zapnete počítač, vězte, že i vám se může stát, že najednou budete prostým podezřelým. Bránit se proti tomu ale můžete velmi těžko, pokud se to, že jste se na čas stali členem možného zločinného spiknutí, vůbec dozvíte.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Hrbáček - šéfreportér týdeníku EURO
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Hamáček zalapá po dechu…“ Přinášíme zprávy z politického podsvětí o dění uvnitř socdem. Prachy, vliv, prachy a zase prachy. Tohle se líbit nebude

4:43 „Hamáček zalapá po dechu…“ Přinášíme zprávy z politického podsvětí o dění uvnitř socdem. Prachy, vliv, prachy a zase prachy. Tohle se líbit nebude

Stačilo pár slov senátora Lásky, aby se věci daly do pohybu. Šlo o jediné: senátor se opřel do minis…