Moderátorka se pak zeptala, kdy se cena plynu zastaví. „Já přemýšlím, jestli se mám v téhle chvíli rozčílit, nebo ne,“ povzdechl si expert. Podle něho je zvýšení ceny umělé. Plyn z Ruska sice není, do Evropy ovšem proudí plyn z Norska, z Alžíru, z USA, Emirátů atd. Dovoz na evropskou spotřebu je prý kryt z 90 %. „Proto je divné, že k takovému vývoji dochází,“ soudí a má vysvětlení. Tím je účelová deformace cen na burze. „Znamená to, že tam musí existovat subjekty, které jsou podporovány ruským Gazpromem a ty subjekty, byť by byly malé, tak šroubují cenu směrem vzhůru na aukcích. A případné nedostatky financí jsou kryty z výnosů Gazpromu,“ teoretizoval Ludvík.
Pokud by chtěl situaci vyřešit „rychle a trvale“, tak by Ludvík dočasně odebral burzám licenci na dovoz a prodej plynu. Míní tím lipskou a rotterdamskou burzu a dočasně by znamenalo na půl roku nebo tři čtvrtě. Také by zavedl dlouho slibovaný společný nákup plynu pro celou EU. To by vyžadovalo vytvoření organizace, ve které by museli být jak plynárníci, tak obchodníci. Je totiž dle experta rozdíl, zda se kupuje 450 miliard metrů krychlových nebo 15 či 20.
Ludvík věří, že zastavení burzy a malých „škodlivých“ prodejců plynů a současně zavedení společného nákupu plynu by poslalo cenu plynu dolů nejméně čtyřnásobně za méně než půl roku.
Fotogalerie: - Křížová cesta na Karlově mostě
Kde nakupovat? U potrubního plynu zmínil Ludvík Norsko a Alžírsko a dodal, že i v Evropě se plyn těží, i když málo. I s Norskem vyprodukuje Evropa 100 až 110 miliard metrů krychlových. Zkapalněný zemní plyn by pak prý stačil na pokrytí spotřeby Evropy. Ale je zde otázka zásobníků a terminálů. Francouzský zásobník u Středozemního moře například pojme 2,5 miliardy m³ plynu v kapalné podobě. Takové zásobníky by prý stačily tři na pokrytí české celoroční spotřeby.
„Dala by se vytvářet ta takzvaná strategická zásoba plynu, o níž se v současné době pokouší vláda za 8 miliard korun. Což je chvályhodné, nicméně to neřeší problém,“ pravil.
Bez solidarity podle něho nemá žádný projekt v oblasti energetiky smysl. Úspora 15 % je podle něho pak vypočítána jako objem evropské spotřeby bez ruského plynu.
Padla také otázka, zda je 80 % naplněných zásobníků dobrou zprávou. „Já bych nerad komentoval některé věci,“ řekl Ludvík. Ale vzápětí dodal: „Ale budu.“ „Tady je zásadní problém, že podzemní zásobníky jsou vnímány jako, s prominutím, špajz. Čili něco, co si tam nastrkáte napříště a až to bude jednou potřeba, tak si pro to sáhnete. To podzemní zásobník nesplňuje. Podzemní zásobník je aktivní součástí provozu plynárenské soustavy,“ vysvětloval.
Psali jsme:
A pokračoval: „Vyplývá z toho, že dodávka zemního plynu v průběhu roku je rovnoměrná. Jenomže spotřeba rovnoměrná není. Ta v topné sezóně vyskočí na čtyřnásobek letní spotřeby. Čili ta probíhá po sinusové křivce. A v takové situaci je ten zásobník nezbytně nutný alespoň tak naplněný, jak jsou dnes. Protože z oné základní dodávky z plynovodů tam přidáváte plyn z těch zásobníků, aby byly pokryty dodávky plynu pro spotřebitele. Problém tedy není v tom, že zásobníky nebo potrubní plyn. Tam je to potrubní plyn plus zásobníky. Kdyby byl jenom potrubní plyn, tak zásobníky jsou k ničemu a byly by možná na týdny nebo na měsíce.“
Pokud se vláda chlubí, že nakoupila 240 milionů kubíků plynu, tak to dle Ludvíka stačí „na málo“. Moderátorka uvedla, že ostatní experti říkají, že na několik dní, což Ludvík okomentoval: „Říkám, že na málo.“ Odmítal také slovo rezerva, označoval to jako plyn, který se v létě ušetří, aby mohl být použit v zimě. „To je cyklus, to není nic jiného,“ mínil.
Náhradu za ruský plyn by hledal v americkém LNG. Pak také v dodávkách z Blízkého východu a koneckonců i z Austrálie. „Země je kulatá, tanker to objede tak jako tak,“ podotkl. LNG je pak podle něho základní změnou pro plynárenství v Evropě i ve světě. Upozornil, že dříve do Francie a Itálie směřoval ruský zkapalněný plyn. Ovšem poté, co francoužští představitelé navštívili Kyjev, tak ruské tankery „ztratily cestu“. A tato „rána se musí zalepit“.
Vratislav Ludvík si je vědom toho, že omezení burzy je narušení tržních principů. Podle něho ovšem burza funguje, když je rovnováha na straně zdrojů a na straně spotřeby. Tato rovnováha však byla narušena a navíc jsou zde podněty (zřejmě ruské), aby rovnováha nenastala. Zastavení provozu na burze by pak rovnováhu obnovilo, míní.
Fotogalerie: - Pocta padlým srpnové okupace
Na otázku, zda se budou muset občané omezovat a „vzít si svetr“, odpověděl Ludvík kladně. „Ano, měli by říci norský svetr, je to přesnější,“ řekl. Upřesnil, že rozhodnutí Evropské komise o snížení 15 % se týká průmyslu, zemědělství, obchodu a služeb. „Netýká se kritické infrastruktury, netýká se obyvatelstva, netýká se zásobování teplem,“ dodal. Ovšem sám se přiznal, že topí plynem. A topení u něho regulují „ceny, které se vymkly z kloubů“, takže uvažuje, které pokoje bude vytápět méně a které vůbec.
U úsporného tarifu vlády je Ludvík pesimista. Vzhledem k tomu, kolik je v Česku důchodců, samoživitelek, jaký je příjmový medián atd., tak slibovaných 60 miliard korun je dle experta jen 10 % z toho, kolik by vláda musela vynaložit, aby obyvatelstvo krizi nepocítilo vůbec. „Což asi nejde,“ poznamenal vzápětí a dodal, že tedy každý příspěvek je pozitivní. Konstatoval, že vláda z rozpočtu nemůže rozdávat neomezeně. „Aspoň tato to nedělá a dělat nebude a je to dobře,“ soudí s tím, že je ovšem dobře, když se chudým lidem na plyn přispěje.
Pokud bude dle Ludvíka nekalá aktivita nákupčích plynu pokračovat, bude cena plynu růst ještě na jaře. Ale pokud bude vláda rozumná a dojde na jeho opatření, tak si expert myslí, že bude mít Evropa vyhráno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
