V portfoliu nové funkce poradce pro národní bezpečnost, kterou Tomáš Pojar zastává, je mimo jiné i boj s dezinformacemi, který je čím dál aktuálnější: „Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršila, po sedmdesáti letech tu máme takto velkou válku na evropském území. A my na to musíme nějakým způsobem reagovat. Musíme se snažit o to, aby válka dopadla lépe z toho pohledu, že agresor bude poražen. Že se válka nerozšíří dál za ukrajinské hranice, tedy do střední Evropy. To je náš bytostný český zájem,“ zdůrazňuje poradce premiéra.
Vláda tak chystá akční plán pro boj s dezinformacemi, na němž se Pojar bude podílet. „V tuto chvíli existuje pracovní materiál, který jsem sám ještě neviděl, bude na vládě a K5, aby se rozhodla, jakým způsobem postupovat, dřív či později se s ním seznámím a předpokládám, že se na něm budu podílet,“ říká v Interview ČT24 Pojar k materiálu vládního zmocněnce pro dezinformace Michala Klímy.
Plán na boj s dezinformacemi vyvolal širokou diskusi. Vládě má nový zákon umožňovat vypínat „dezinformační“ weby, stíhat autory, znemožňovat příjmy z reklamy nebo pomoct stíhat šiřitele dezinformací či podpořit nezávislá média, která v boji s lživým obsahem pomohou, a sice sto miliony korun ročně. Některé názory hovoří o cenzuře a návratu do dob minulému režimu.
Moderátorka Barbora Kroužková se v kontextu toho tázala Pojara, zda budou na vládě schopni definovat, kde je hranice svobody slova. „Myslím, že to právě musí projít velkou a výraznou diskusí. Jsou to naprosto zásadní otázky. Je potřeba, aby stát veškerými kroky chránil svobodu, prosperitu a bezpečí. Aby naopak díky utažení šroubů v oblasti bezpečnosti nedošlo i k výraznému omezení svobody a nakonec i té prosperity,“ dodává Pojar.
„Takže je zcela v pořádku, že se podobná témata diskutují. Je jasné, že bude celá řada názorů, jak to dělat. Myslím, že máme být obezřetní, máme dezinformace brát vážně. Máme se dívat, jak vznikají, kdo s nimi ze zahraničí manipuluje. Ale zároveň máme být obezřetní – dvakrát měřit a jednou řezat, protože zbrklými a neuváženými kroky bychom mohli udělat více škody než užitku. Jsou to zásadní témata, která se týkají svobody, fungování společnosti našeho státu,“ míní.
Otázka je, jestli vůbec zasahovat, pokračuje Kroužková. Připomíná první chvíle od vypuknutí válečného konfliktu, kdy provozovatelé CZ.NIC některé servery odstavili. Nakonec byl provoz těchto webů stejně spuštěn. Zmiňuje slova mediálního teoretika Jana Jiráka k materiálu vládního zmocněnce pro dezinformace pro Echo24.cz: „Definice dezinformací je naprosto orwellovská, protože dovoluje jakýkoli nehodící se obsah prohlásit za dezinformaci, a to včetně názoru, co je na tom nejnebezpečnější.“ Pod rouškou čištění veřejného prostoru od záměrně lživých zpráv, což je definice dezinformace, se k nám dostává nástroj možného cenzurování – a jinak se to říct nedá.“
„Nemůže tohle paradoxně přinést víc škody než užitku, kdyby se do tohohle vláda pustila právě v průběhu konfliktu na Ukrajině?“ táže se dále Kroužková. „Pokud by se to udělalo špatně a přehnaně, tak by to mohlo přinést více škody než užitku. Nevím obecně, jaká je správná definice dezinformací, a zároveň říkám, že není jednoduché s dezinformacemi bojovat, mají se vyvracet pomluvy a sledovat to, kdo a co šíří,“ upozorňuje poradce pro národní bezpečnost, že část dezinformací pochází ze zdrojů na území Ruské federace. „Takže toto máme brát vážně, ale zároveň bych byl uvážlivý v krocích, které budeme činit, aby nebylo víc škody než užitku,“ dodává Tomáš Pojar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
